Eurovolby 2014: s Kateřinou Konečnou (KSČM) a Pavlem Teličkou (ANO)

09. května 2014, 08:19 - Jana Havligerová, Pavel Otto
09. května 2014, 08:19

Deník E15 položil pět otázek kandidátům do Evropského parlamentu

1. V čem vidíte nynější politický smysl evropské integrace a jaké poučení by si EU měla vzít z konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou?

Konečná: Politický smysl evropské integrace je od počátku dodnes stále stejný: vytvořit mírovou Evropu bez válek. Osobně v ní vidím šanci prosadit sociálně spravedlivou společnost. Co se týče Ukrajiny, EU sehrála naprosto otřesnou roli. Svou nedomyšlenou politikou nabídky asociační dohody v neakceptovatelné podobě vyvolala v zemi nepokoje, které vedly až k pádu prezidenta, rozkladu státní moci a nástupu extremistických sil. Čili politika EU by měla být promyšlenější, stabilizující a nerozdělující.

Telička: Evropská unie žije již více než padesát let v míru a stabilitě. Stačí se podívat několik set kilometrů na východ od našich hranic, abychom viděli, že to není ani v Evropě zcela samozřejmé. Členské státy po celé toto období nejen dokázaly otupit ostří rivalit a nejrůznějších historických svárů, ale úzce spolupracovat a vytvořit společenství států sdílejících hodnoty a rozvíjejících většinou smysluplnou integraci. V případě zmíněného konfliktu bych doslova řekl, že čert nikdy nespí a EU by měla být připravená čelit všem možným výzvám, a to i za svými hranicemi. Do budoucna stmelenější, akceschopnější a efektivnější.

2. Měla by EU – jako reakci na ukrajinskou krizi – akceptovat návrh polského premiéra Donalda Tuska na vytvoření evropské energetické unie?

Konečná: Návrh je ještě v zárodcích. Rozhodně budeme trvat na tom, aby rozhodnutí o energetickém mixu zůstalo na členských státech osmadvacítky. První úkol Evropské komise, kterým je snížení závislosti na dovozu zemního plynu z Ruska, vypadá pozitivně.

Pochybuji ale, že za dnešního propojeného světa je to možné. Navíc ostrým kurzem proti Rusku nedosáhneme jeho vtažení do mezinárodních struktur. Výsledkem bude jeho izolace, která se promítne do špatných vztahů. To není v našem zájmu, Rusko potřebuje nás a my je. Potřebujeme s ním obchodovat, a ne se od něho izolovat.

Telička: Ukrajinská krize nám některé aspekty současné reality připomíná, ale bylo by smutné, abychom těsnou spolupráci a integraci v oblasti energetiky opírali jen o aktuální problémy kolem Ukrajiny. Je to připomínka a akcent zároveň. Důvodů pro propracovanou a ambiciózní společnou energetickou politiku je však mnohem více. Zejména pro zemi, jako je Česká republika, která nedisponuje dostatečnými vlastními zdroji energie.

3. Velkým tématem je vstup Česka do eurozóny. Kde vidíte časový horizont vstupu a co soudíte o názoru, že si má země vyjednat výjimku z povinnosti přijmout společnou evropskou měnu?

Konečná: Domnívám se, že nyní bychom do eurozóny vstupovat neměli. Na druhou stranu považuji za zbytečné vyjednávat výjimku, protože někdy v budoucnosti pro nás vstup může být výhodný.

Telička: Euro mělo mimo jiné zabránit účelovým měnovým devalvacím a tím přispět k obchodní integraci, zvýšení konkurence a tím také produktivity a následně ekonomického růstu a vytváření pracovních míst. To mělo vést k lepší situaci veřejných financí a vše celkově k vyšší životní úrovni. Realita je poněkud odlišná.

Došlo ke ztrátě ekonomické aktivity, ke zvýšení zadlužení většiny zemí, a následně krizi eurozóny. Důsledkem toho je dnes ekonomika menší než v roce 2007. V eurozóně je třeba odstranit dvě systémové slabiny – zhoubnou oboustrannou závislost mezi bankovní krizí a krizí vládních financí. Je nutné ošetřit rozpor mezi vysokou mírou liberalizace finančních trhů a jejich regulací z národní úrovně.

My musíme zvládnout přípravu na zavedení eura a taková připravenost musí být udržitelná. Pak můžeme rozhodovat o zavedení eura. Osobně vidím s eurem spojených více výhod než úskalí a těžkostí. Dnes ale nelze termín ještě specifikovat.

4. V čem vidíte hlavní příčinu nepříliš účinného čerpání peněz z evropských fondů?

Konečná: Příčin je několik. Dřívější vláda ČSSD vytvořila příliš mnoho operačních programů, které se složitě obhospodařují. Poté pravicové vlády administrativní neschopností způsobily, že výzvy na čerpání fondů byly špatně vypisovány a čerpání špatně kontrolováno. Také tu je úřední šiml v Evropské komisi, mnohé požadavky jsou nesmyslně složité. Alespoň to poslední bych ovlivňovala interpelacemi právě komise.

Telička: Odpovědět by měli politici, kteří nesou přímou politickou odpovědnost. Dovolím si citovat jednu europoslankyni, která uvedla, že v naší zemi „byl špatně nastaven, záměrně špatně nastaven, systém čerpání evropských fondů“. Tento citát hovoří za vše. ČR neměla propracovanou a dobře cílenou strategii, efektivní systém auditů a ze strany některých politiků ani snahu tento instrument využít ke stírání rozdílů mezi EU a ČR.

5. Co považujete jako lídr kandidátky za svůj hlavní přínos pro Česko v evropské politice?

Konečná: Mám zkušenosti z transpozice evropských směrnic do českých zákonů a vidím, jakou houšť nepřehledné legislativy nám z Bruselu posílají. Proto bych ráda přispěla k tomu, aby ta houšť byla přehlednější a nebyly v ní byrokratické nesmysly.

Telička: Mohl bych přispět k posílení postavení Česka v EU, jejího vlivu, užšímu zapojení do klíčových rozhodovacích procesů, snížení administrativní zátěže pro podnikatele a občany, odstranění překážek na vnitřním trhu, ochraně trhu před vadnými a nekalými výrobky a celkově také ke zvýšení politické a ekonomické konkurenceschopnosti EU. Snad mám pro to za posledních 25 let práce v dané oblasti určité předpoklady.

Třetí pokus kritičky evropských směrnic Kateřiny Konečné už vyjde

Někdejší miss Poslanecké sněmovny Kateřina Konečná se už v politice otrkala. Rodačka z Moravskoslezského kraje přiznává, že na její politické smýšlení měli vliv rodiče. Oba jsou komunisté, otec byl před rokem 1989 tajemníkem pro zemědělství na OV KSČ v Novém Jičíně. Zájem o politiku vyústil v roce 2002 v rozhodnutí kandidovat do dolní komory parlamentu. Její práh překročila v jedenadvaceti letech.

Poslaneckou lavici zatím neopustila. Navzdory levicovým názorům je jejím politickým vzorem bývalá britská konzervativní premiérka Margaret Thatcherová. Na začátku minulé dekády se jako tehdy nejmladší poslankyně zajímala o zahraniční otázky, později k nim přidala životní prostředí. Podle jejích slov na to měl vliv rodný region, který trpí špatným ovzduším.
Ve stínové vládě komunistů je ministryní životního prostředí.

„Pohybovat se v této problematice často znamená mít na jedné straně pravicové ignorování ochrany životního prostředí a na druhé straně nadšení a trochu nepraktičnosti zelených hnutí,“ říká na adresu ekologů.

Někteří z nich pro ni pochopení nemají. Třeba místopředseda Strany zelených Matěj Stropnický ji označuje za placenou lobbistku společnosti ArcelorMittal. Zřejmě po vzoru Thatcherové si servítky nebere. Když se šéf KSČM Vojtěch Filip začátkem února v souvislosti s takzvaným zvacím dopisem ze srpna 1968 zastal zesnulého Vasila Biľaka, řekla: „Lidé jeho typu byli zrádci. Doufám, že stejně tak bude historie považovat za zrádce Petra Nečase nebo Miroslava Kalouska za to, že odevzdali část území Česka do rukou církví.“

Nedávno se pustila také do prezidenta Miloše Zemana, podle něhož se i mezi komunisty najdou kmotři. „Nějak mi v jeho vyjádření chybí strana SPOZ. A tak bych ráda řekla jediné: KSČM nemá žádné kmotry, a než nás příště budete soudit, pane prezidente, možná by bylo dobré více přemýšlet, nebo si zamést před vlastním prahem,“ prohlásila.

Kateřina Konečná už práci v Evropském parlamentu poznala. V roce 2003 v něm působila jako pozorovatelka a rok později byla necelé tři měsíce jeho kooptovanou poslankyní. Naposledy se o mandát neúspěšně pokoušela z 6. místa kandidátky. Jako jednička má nyní zvolení jisté.

Pavel Telička zná Brusel jak své boty

Pavel Telička se v roce 2004 nakrátko, od května do listopadu, stal eurokomisařem a teď má stejnou ambici. Hnutí ANO ho nejen postavilo do čela kandidátky pro eurovolby – šéf Andrej Babiš by ho v Evropské unii rád viděl na významnější pozici, než je pouhý europoslanec. Spoléhá přitom na rostoucí volební preference ANO v eurovolbách, drtivé vítězství v nich by mohlo Teličkovi zaručit, že se stane alespoň českým kandidátem na post v Evropské komisi.

Zkušeností má jeho favorit víc než dost. Vedl český vyjednávací tým při přístupových rozhovorech republiky do Evropské unie, když skončilo jeho účinkování v Evropské komisi, založil v Bruselu lobbistickou společnost BXL Consulting. Ta lobbovala za řadu skupin a miliardářů především z České republiky, ale třeba i pro americký Microsoft. Pražský magistrát pověřil Teličku v roce 2011 jednáním o evropských dotacích na ústřední čistírnu odpadních vod.

Podle Babiše je Telička ideálním adeptem na funkci eurokomisaře.

„Lobbista je špatné slovo jen v Česku. Kvůli lidem, jako je Roman Janoušek.“

Ne všichni to ale vidí stejně jako předseda ANO. Teličkovi vyčítají třeba to, že pracoval pro miliardáře Zdeňka Bakalu. Od roku 2008 byl členem dozorčí rady společnosti RPG Byty, která spravuje na 44 tisíc bytů, jež původně patřily společnosti OKD, byl také členem představenstva NWR.

Takové angažmá teď nemá dobrý zvuk nejen na severní Moravě. Telička se ale od svých bývalých aktivit postupně snaží odříznout. Už v dubnu oznámil, že jeho firma BXL je v likvidaci – jak řekl proto, aby byl čistý řez mezi jeho podnikáním a zahájením politických aktivit. Odešel i z orgánů NWR.

Nicméně kandidátku hnutí ANO do eurovoleb si – jistě se souhlasem Babiše – vlastně sestavil sám. A obsadil ji především lidmi, kteří s ním působili právě ve firmě BXL Consulting. Telička se narodil v roce 1965 ve Washingtonu, je synem bývalého komunistického diplomata Františka Teličky. Ten v době jeho narození pracoval pro kubánské oddělení velvyslanectví ČSSR v USA. Za jeho motto pro eurovolby by se dalo označit prohlášení: „Změňme postoj Česka k EU. Pozitivní změna v domácí politice bude následovaná také změnou naší pozice v Evropě. Česká republika v ní musí mít především vliv.“


O eurovolbách čtěte také:

Lidovci a TOP09 stojí za Junckerem. Socialisté za Schulzem

Eurovolby táhnou. O voliče bude bojovat 39 uskupení

Evropské volby: Útok českých politických stran bude nebývale silný

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče