Euroústava: vládní hra o miliony

13. června 2005, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
13. června 2005, 00:00

Po dvojím odmítnutí euroústavy se objevila vpravdě hamletovská otázka. Má se v Česku pokračovat v přípravě referenda, anebo je třeba ratifikační proces zastavit? Pro i proti se dají snést nejrůznější argumenty, ve kterých se pochopitelně mísí věcné, ideové a politické záměry.

Zastánci pokračující ratifikace se přitom se svou argumentací ocitají v defenzivě.

Z dosavadních rozborů vyplývá, že pokud neschválí dokument byť jen jediná ze zemí pětadvacítky, padne v nynější podobě pod stůl.

Úpěnlivé lpění na pokračující ratifikaci euroústavy tak může vzbuzovat pochybnosti o čistotě úmyslů jejích zastánců.

S ratifikačním procesem nejenom u nás je neodmyslitelně spojena informační, respektive reklamní kampaň. A ta něco stojí. Daňové poplatníky v České republice má přijít na dvěstě milionů korun. Nejde o závratnou částku, ale dá se za ni leccos pořídit. Třeba taková volební kampaň. Přitom náklady na reklamu, v níž lze patřičně nadhodnotit nápady a duševní práci, patří k nejsložitěji rozšifrovatelným položkám a bývají pro berňáky opravdovým oříškem. Zvláště pokud je zadávajícím subjektem natolik „subtilní“ firma, jakou je vláda.

Zbytečný pesimismus? Ani ne. Kontrola, která se před dvěma lety zaměřila na reklamní kampaň k referendu o vstupu do Unie, byla dostatečně výmluvná. Pokud by v ní zmíněné nedostatky našly daňové orgány u soukromé firmy, nedoplatila by se. Nedělejme si iluze, že se vláda ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu poučila a že se již podobné nedostatky opakovat nebudou. Zvláště pokud by existoval záměr finanční toky co nejvíce zamlžit, aby zbylo „něco na doma“.

Výmluvné ostatně je již to, že se ČSSD zasadila o převedení kampaně z ministerstva zahraničí pod křídla Úřadu vlády, který tato strana kontroluje. Zdůvodnění, že tentokrát - na rozdíl od referenda před dvěma roky, kdy jsme do Unie teprve vstupovali -už jde o „vnitrostátní“ záležitost, zavání účelovostí. Tímto přesunem by se ostatně dala vysvětlit i jednoznačná neochota lidovců v dalším ratifikačním procesu pokračovat, když o kšeft přišlo jimi kontrolované ministerstvo.

Celá věc má ještě další aspekt: peníze, které díky státní inzerci potečou do nejrůznějších médií, a tlak majitelů těchto médií plus obchodních oddělení na redakce, aby svými případnými kritickými příspěvky na téma pokračující ratifikace o inzerci nepřišly. Pro sociální demokracii je taková inzerce poměrně výhodná. Protože je přijetí euroústavy alfou i omegou Paroubkovy „pro-evropské“ vlády, měla by především ČSSD o vlastní předvolební propagandu postaráno. A to z peněz daňových poplatníků, nikoli ze svých. Nejen opozice a NKÚ, ale i občané by proto měli velice bedlivě sledovat, jakým způsobem a na co se budou ratifikační euromiliony rozdělovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče