Euroregionu pomůže nová silnice

23. dubna 2007, 00:00 - admin
23. dubna 2007, 00:00

PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V Hrádku nad Nisou začala před několika dny výstavba další části silnice, která má v budoucnu spojit Hrádek přes Polsko s německou Žitavou. Pět kilometrů dlouhá komunikace je jedním z předpokladů hospodářského rozvoje v oblasti zvané Trojzemí.

PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V Hrádku nad Nisou začala před několika dny výstavba další části silnice, která má v budoucnu spojit Hrádek přes Polsko s německou Žitavou. Pět kilometrů dlouhá komunikace je jedním z předpokladů hospodářského rozvoje v oblasti zvané Trojzemí.

Nová dopravní tepna na severu republiky má být dokončena na podzim příštího roku. O novou silnici usilují patnáct let starostové v příhraničních oblastech všech tří zemí. Zatímco Němci a Češi na projektu intenzivně pracují, na polské straně přípravy vázly. V prosinci 2005 dokonce Poláci požádali o posunutí termínu dokončení na listopad 2008.

Původně se přitom počítalo s otevřením komunikace už letos na podzim. Podle hrádeckého starosty Martina Půty je hlavním důvodem průtahů obava Poláků, že otevření nové přeshraniční spojky způsobí odliv zákazníků polských přístavů.

SPOJENÍ JE KLÍČOVÉ PRO ROZVOJ REGIONU

Pro příhraniční oblasti je ale projekt klíčový, neboť je nutnou podmínkou dalšího rozvoje regionu. „Chybí nám kvalitní přeshraniční spojení, které by mohly využívat kamiony, to odrazuje investory,“ vysvětlil Půta. Podniky z Hrádku musí podle něj při vývozu do Německa používat téměř 70 kilometrů vzdálený přechod v Rumburku na Děčínsku. Nebo zboží posílají v menších vozech, protože přes hraniční přechod v Hrádku nad Nisou kamiony projet nemohou. To by se mělo změnit s dostavbou nové silnice a hraničního mostu.

Zejména pro německou stranu je projekt prioritou, umožní totiž region napojit na německou dálnici A4. I proto se Němci rozhodli na výstavbu komunikace na polské straně přispět. Na stavbu hraničního mostu a zhruba 4,5 kilometru dlouhé silnice poskytnou 13 milionů eur (364 milionů korun). Přispěje také Česko, které má Polákům přidat 2,5 milionu eur (70 milionů korun).

Po dostavbě silnice se Liberecko stane výhodným teritoriem pro výrobu na domácí trh i pro export. Pro ekonomiku kraje je důležité investory udržet a přilákat i nové. V kraji je totiž nejméně zemědělské půdy ze všech krajů republiky, takže se musí spoléhat na průmysl a služby. A zatímco zpracovatelský průmysl má v regionu nejvyšší zastoupení v celém Česku, podíl služeb je hluboko pod průměrem.

SLUŽBY NA ROZVOJ ZATÍM SPÍŠ ČEKAJÍ

To se ale může rychle změnit. Za dva roky Liberec hostí mistrovství světa v klasickém lyžování. V zimě má přes dvě stě kilometrů upravených běžeckých tras, v létě stovky kilometrů stezek pro túry nebo vyjížďky. Je možné si tu zahrát golf, zalétat na ultralightech, slézt skály, zajít na nejvyšší ligy fotbalu a hokeje nebo se podívat do opery.

„Vždycky si ale musíte uvědomit, že když předpověď počasí říká občasné přeháňky a závěje, znamená to, že sníh a déšť budou právě tady,“ dodává Libuše Fouňová, manažerka textilního klastru Clutex. Kraj přitom není chudý na přírodní bohatství, nacházejí se zde prameny minerálních vod i léčivé rašeliny, naleziště stavebních minerálií a sklářských písků. Ještě před deseti lety se zde chemicky těžily radioaktivní suroviny.

**VAZBY ZPŘETRHALA VÁLKA

České jméno pro Liberec vzniklo několikanásobným počeštěním německého názvu města Reichenberg. To v překladu znamená bohatá hora. Na kopci nad bažinami v údolí se křížily obchodní stezky a kupci se tu po projetí mokřady a na půl cesty mezi horami rádi zastavili k obchodování. Ideální místo pro vznik nového města. Liberecký kraj patřil už před první světovou válkou mezi průmyslově nejrozvinutější kraje rakouské monarchie, a to právě díky textilu a sklářství. Pak ale přišla hospodářská krize, která liberecký region velmi tvrdě zasáhla. Později patřila velká část dnešního Libereckého kraje do německých Sudet, pak přišly Benešovy dekrety a nakonec znárodnění. Z prosperujícího kraje se tak záhy stal opuštěný region, do kterého lidé přicházeli za trest na umístěnku. Zpřetrhané vazby a násilné rozdělení regionu na německou a neněmeckou část je ze statistik patrné ještě šedesát let po válce.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče