Euro není všelék

19. listopadu 2007, 00:00 - Martina Martinovičová, Jiří Němeček
19. listopadu 2007, 00:00

Přechod na evropskou měnu Vstup do eurozóny stále pro Českou republiku zůstává zarostlý trním maastrichtských kritérií. O to víc se vyhrocují diskuze o tom, kdy euro přijmout. Zatímco podnikatelé chtějí společnou měnu hned, politici jsou spíše zdrženliví a o přesném termínu se nechtějí bavit.

Co člověk, to názor. I takhle by se daly charakterizovat současné diskuze ohledně termínu přijetí eura. Podnikatelé chtějí novou měnu co nejdříve, centrální banka zase varuje před zbrklými změnami. Analytici si zřejmě nechtějí znepřátelit ani jednu stranu, proto hlásají, že nejlepším termínem je ani brzy, ani pozdě. Vláda už se do sporů ani nemíchá a konkrétní datum odmítá stanovit. Tak trochu mimo stojí prezident Václav Klaus. Zhlédl se totiž ve švédském modelu ekonomiky, která se euru vyhýbá jako čert kříži.

 

Termín byl, snaha nikoli

Jeden termín pro přijetí eura už Česko mělo, byl jím rok 2010. Na ten se ovšem muselo záhy hodně rychle zapomenout, protože kromě vyřčení pevného data se nic jiného nezměnilo. Česká ekonomika brzy narazila na problém, který jí přichystali samotní politici – na nadměrný schodek státního rozpočtu. Kvůli němu zůstala vstupní brána do eurozóny zarostlá trním maastrichtských kritérií.

Současná vláda Mirka Topolánka o konkrétním termínu přijetí eura nechce hovořit a dává zjevně na radu svého ekonomického poradce v této věci – centrální banky. „Nejprve udělejme potřebné domácí úkoly, které musíme udělat v zájmu zajištění zdraví české ekonomiky. Hospodářství s tak nezdravými státními financemi může spíš euro uškodit,“ tvrdí vláda.

Euro není všelékem pro nemocnou zemi. Rozbořit je potřeba už konečně asi největší mýtus spojovaný s eurem – nepomůže exportujícím firmám jen tak si udržet svoji stávající konkurenceschopnost. Nevytvoří bariéru před vlivem globální konkurence, která nutí české firmy stále a stále snižovat náklady. Jen otevře jiné kohouty jiných potrubí, kterými na ně bude působit.

Na druhé straně přání exportujících firem jsou pochopitelná – zavedením eura v Česku zmizí transakční náklady nutné na převádění korun na eura a opačně, plus náklady na zajištění kurzu. Svoji pravdu mají i analytici soustředění v takzvaném Euroteamu. Tvrdí, že přijetí eura v horizontu čtyř až pěti let je potřebné, protože v té době by měly být v eurozóně již všechny země sousedící s Českou republikou. Euro by pak mohlo hrát významnou roli při rozhodování zahraničních investorů o umístění investic. „Nebuďme poslední zemí, která zavede euro,“ hlásá Euroteam.

Hospodářská komora: Nejsme velká Británie

KDE SE PLATÍ EUREM

Členské státy eurozóny

Belgie, Německo, Řecko, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko a Finsko.

  • *Další státy používající euro
  • *Monako, San Marino a Vatikán: tyto státy na základě dohod používají euro jako vlastní měnu, mají právo razit vlastní euromince.

Andorra také používá euro jako vlastní měnu, vlastní euromince však nerazí.

Kosovo a Černá Hora se jednostranně rozhodly používat euro jako vlastní měnu.

Že se okolo přijetí eura točí řada názorových proudů, jasně doložila konference, kterou počátkem listopadu na pražském Žofíně uspořádala Unie malých a středních podniků. Podnikatelé vyslovili naprosto jasný názor – euro chtějí zavést co nejdříve. Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka výhody zapojení Česka do eurozóny výrazně převažují nad riziky spojenými s tlakem na zvýšení inflace.

Drábek upozornil, že „naše opatrnost při rozhodování o termínu přijetí eura se může okolnímu světu jevit spíše jako nejistota a nízká důvěra v možnosti ekonomiky“. Takové signály mohou podle něho být nebezpečnější, než se na první pohled zdá. „V době mimořádného růstu ekonomiky naznačujeme, že nám dochází dech. V době snižování tempa růstu státního dluhu říkáme mezi řádky, že si nejsme jisti dalším vývojem. V době přijímání ekonomických reforem s výhledem na několik let nejsme schopni určit, kdy pocítíme jejich pozitivní výsledky natolik, abychom euro přijali. Nejsme Velká Británie, abychom mohli trvat na zachování naší měny, a nejsme v pozici, kdy bychom mohli termín přijetí odsouvat na dobu neurčitou. Je tedy nejvyšší čas datum určit a udělat maximum pro jeho splnění,“ tvrdí Jaromír Drábek.

Šéf Hospodářské komory požaduje stanovení přesného data. Právě tento termín bude podle něho impulzem pro reformy a jejich prosazování. Jako reálný vidí rok 2012. „Je třeba si také uvědomit, že pokud Česká republika kvůli nějakému umělému protahování přijetí eura nakonec zůstane v regionu osamocená se svou národní měnou, stane se lákavým cílem pro spekulanty. A to je riziko,“ varuje Drábek.

Tři čtvrtiny pro rok 2012

V anketě, kterou uspořádala Unie malých a středních podniků, odpověděly tři čtvrtiny dotázaných (73 procent), že jsou pro zavedení eura v Česku do roku 2012. Slibují si od toho možnost snazšího obchodování v rámci jednotného trhu, odstranění nestability kurzu, a tedy lepší možnosti plánování. Exportéři se zase zbaví kurzových ztrát.

Skoro polovina podnikatelů navíc považuje euro za výhodné i z pohledu soukromého, spotřebitelského. Jen desetina odpovědí zněla, že přijetí eura není výhodné ani z podnikatelského, ani ze spotřebitelského hlediska. Šedesát procent podnikatelů se podle ankety domnívá, že Česká republika je na přijetí eura dostatečně připravena. Rozhodující je podle nich to, že je přichystána soukromá sféra. Více než polovina respondentů uvedla, že již nyní obchodují v eurech.

Také podle odhadů Hospodářské komory probíhá v České republice již nyní přibližně třetina vnitrostátních obchodních transakcí ve společné evropské měně. Podobný trend je vidět i v maloobchodě, kde naprostá většina hypermarketů přijímá eura v hotovosti. Podnikatelská sféra tak má k přechodu na novou měnu blíž, než se může na první pohled zdát.

Šeich: chceme srozumitelnou mapu

O něco mírnější je další ze zástupců podnikatelské sféry, předseda Unie malých a středních podniků David Šeich. „Nepotřebujeme znát konkrétní datum zavedení, co ale potřebujeme, je jasná cestovní mapa k přijetí eura, určení termínu zásadních milníků,“ zdůrazňuje. „Současná debata o přijetí eura je bohužel příliš ovlivňována politickými otázkami. Tím zaniká podstata věci: Peníze patří k základním stavebním kamenům hospodářství, a proto se v případě eura jedná o naprosto zásadní ekonomickou otázku, u níž by veškeré politické faktory měly ustoupit do pozadí,“ uvádí Unie malých a středních podniků ve svém prohlášení.

Nejvíce viditelnou a zároveň největší výhodou společné měny je podle unie zjednodušení evropských obchodních kontaktů. České firmy nebudou muset při evropských transakcích čelit nejistotě plynoucí z kurzových výkyvů, což v důsledku podpoří chuť firem exportovat. Přesné číslo pro zvýšení mezinárodního obchodu vyvolané společnou měnou podle unie sice nelze říci, nicméně řádově se jedná o jednotky procent.

Ovšem Šeich přiznává euru i určitá negativa. „Česká republika momentálně roste více než vyspělé ekonomiky a tím je pomalu dohání. Růst produktivity práce a bohatství (kupní síla lidí) se projevuje přes dva kanály: posilování měnového kurzu a vyšší inflace. Lze proto předpokládat, že se po přijetí eura a odstranění měnového kurzu zvýší inflace. Není proto pravda, že si exportéři pomohou od ztrát způsobených posilováním koruny: Vznikne totiž větší tlak na růst mezd,“ vysvětluje.

CEBRE: Řekněte, co přinese dobrého

Obdobný názor jako Šeich má i Alena Vlačihová z České podnikatelské reprezentace CEBRE v Bruselu. „Chtěli bychom vidět nějaký jasný marketingový plán, v němž stát podnikatelům řekne, co jim vstup do eurozóny přinese dobrého. Francie nebo Rakousko s touto osvětou začaly pět let před přijetím eura. To my až tak brzo nemusíme, protože euro už fakticky v zemích kolem nás bez problémů funguje,“ říká. Nicméně upozorňuje na to, že zejména drobní podnikatelé si neuvědomují, že i oni se musejí dostatečně a předem na euro připravit. „Vezměme si třeba taxikáře – bude muset mít nejen nazpět v eurech, ale také nezapomenout, že bude předem nutné přizpůsobit taxametr,“ připomíná Vlačihová.

V Česku to zatím podle ní předběžně vypadá na to, že sice nedojde k úplně „velkému třesku“ v oblasti značení duální měny, přesto bude výměna koruny za euro nejspíš velmi rychlá. „Uvažuje se o půlročním označování cen v obou měnách před a ještě dvanáct měsíců po zavedení eura. Jednáme se zástupci podnikatelů, aby malé firmy do deseti pracovníků byly z této povinnosti osvobozeny. Možná vám to teď nepřipadá jako velká zátěž, ale každá malá prodejna to pocítí, jestli bude muset označovat všechno zboží cenou v korunách a v euru jen půl roku, nebo rok a půl,“ dodává.

Počkejte si na Topolánkův důchod

VÝHODY A NEVÝHODY RYCHLÉHO ZAVEDENÍ EURA

+ Odpadnou náklady na konverzi měny a zajištění proti kurzovým rizikům

+ Jednodušší průběh obchodních kontraktů

+ Vyšší cenová transparentnost

+ Výhodnější pozice ve vztahu se zahraničními investory

 – Ztráta vlastní měnové politiky

 – Zvýší se tlak na růst mezd

 – Zvyšování cen

Současná vláda se staví k přijetí eura na rozdíl od té předchozí poměrně zodpovědně. „Nemůžeme garantovat termín přijetí eura, dokud nebudou zodpovězeny všechny otázky – hlavně načasování kroků ekonomické reformy,“ prohlásil na žofínském fóru premiér Mirek Topolánek. „S nadsázkou bych mohl slíbit, že budeme mít euro v roce 2020. To už budu v důchodu a ta odpovědnost padne na jiné,“ řekl. Možná zcela náhodou tím dal české koruně jedinečnou šanci – dožít se sta let. Kulaté narozeniny by totiž měla oslavit v roce 2019, tedy sto let po Rašínově měnové reformě.

„Pokud dnes mluvíme o sílící koruně jako o léku na rostoucí světové ceny surovin, v případě odbourání této kurzové převodovky se tento vliv zcela projeví na domácím růstu cen. To chci připomenout, když dnes podnikatelé žádají rychlé zavedení eura. Neuvědomují si, že cenou bude zdražování a zvyšování mezd – obojí jim zvýší náklady, které jsou dnes kurzem tlumeny,“ zdůrazňuje ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Na pilu naopak tlačí například Pavel Sobíšek, analytik HVB bank, a nešetří přitom kritikou.

„V české eurostrategii nechybějí jen termíny. Nedočkali jsme se sdělení, jaké reformy a kdy je chce stát přijmout. Tato neochota je způsobena zhruba třemi faktory – za prvé vláda sama nevěří, že ekonomické reformy prosadí, za druhé se politici nechtějí zavázat k něčemu, co se stane až po jejím mandátu po roce 2010,“ tvrdí. Třetím faktorem je podle něho vlastní ideologie ODS, která je k rozšiřování eurozóny spíš skeptická.

Euroteam: Nebuďme poslední

„Zavedení eura v horizontu čtyř až pěti let je reálné, ale i potřebné,“ hlásají členové nedávno vzniklého Euroteamu. „Přijetí eura je pro Českou republiku jednoznačně pozitivní záležitostí,“ tvrdí Martin Kupka, hlavní ekonom ČSOB a jeden ze členů týmu.

Podnikatelský sektor potřebuje jistotu ohledně časování vstupu do eurozóny. „Je to zapotřebí kvůli efektivnímu plánování investičních projektů, úpravě informačních a platebních systémů, přechodu na nové ceníky v eurech a podobně,“ říká Petr Očko, další člen Euroteamu a bývalý národní koordinátor zavedení eura. „Vláda se ve své eurostrategii jednoznačně přihlásila ke konzolidaci veřejných financí nejpozději do roku 2012. Proto považuji termín 1. ledna 2013 za reálný termín vstupu České republiky do eurozóny. Jeho jednoznačné stanovení vládou bude mít nepochybně disciplinující efekt,“ zdůrazňuje Očko.

Proč by bylo dobré mír euro do pěti let? „Dá se očekávat, že v tomto horizontu vstoupí do eurozóny nejen Kypr, Malta, Slovensko, ale také Polsko, jehož nově se formující vláda avizuje euro jako jednu ze svých priorit,“ zdůrazňuje ve svém prohlášení Euroteam. V eurozóně by tak byly všechny země sousedící s Českou republikou. Euro by pak mohlo hrát významnou roli při rozhodování zahraničních investorů o umístění investic.

Ambice zavést do pěti let euro má však také například Bulharsko či pobaltské země, a podobné úvahy se objevují i v Maďarsku. Přechod na společnou měnu je převážně chápán jako logické završení ekonomické integrace v Evropské unii a krok, který dále napomůže rozvoji obchodu a zvýšení konkurenceschopnosti ekonomik eurozóny. „Euro je liberální ekonomický koncept podporující volný obchod a jako takový je pro Českou republiku – jednu z nejvíce otevřených ekonomik v Unii – výhodou,“ tvrdí Tomáš Sedláček, makroekonomický stratég ČSOB.

Koruna jde vstříc

Jak se zdá, podnikatelé i ekonomičtí analytici chtějí především dvě věci – znát jasnou strategii toho, jak se česká vláda bude k euru chovat. Jasné slovo z její strany padlo o tom, že bude maximálně usilovat o snížení schodku veřejných financí. Pak je tady samozřejmě Národní koordinační plán na zavedení eura (nezaměňovat s eurostrategií, kterou vláda v aktualizované verzi schválila letos v srpnu), v němž je jasně uvedena metoda přechodu na euro formou velkého třesku, tedy naráz v hotovostním i bezhotovostním styku během zhruba dvou týdnů.

Nicméně ani jedno, ani druhé není strategií vlády k přijetí eura, jde jen o dvě nutné podmínky jeho přijetí. Ministři by měli totiž jasně říci buď – nespěchejme k euru, dejme si tři, čtyři, pět let času na připravení ekonomiky a provedení potřebných reforem, anebo – preferujeme přijetí eura co nejdříve, maximum proto uděláme pro splnění maastrichtských kritérií, a nic jiného nás nezajímá.

Pokud bychom na závěr na chvíli odhlédli od zájmů exportérů, pro běžného občana je spíš výhodnější, abychom s eurem nespěchali. Koruna vůči euru stabilně již řadu let za sebou zhodnocuje, čím delší toto období bude, tím výhodnější bude kurz, ve kterém se v roce „E“ budou přepočítávat koruny na euro – úspory, investice, měsíční výdělek. Za pět let by kurz koruny k euru mohl být pod dvaceti korunami. Jak by tomu asi bylo, pokud bychom korunu nechali dožít sta let?

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče