Euro na Slovensku = starosti

25. srpna 2008, 08:00 - Jana Mravcová
25. srpna 2008, 08:00

SPOLEČNÁ MĚNA - Podnikatelé na Slovensku musejí kvůli euru zařídit řadu věcí. Nový software, cenovky, pokladny, zajistit hotovost. Vláda jim navíc hrozí postihem, pokud zvýší ceny.

Slovenská ekonomika a podniky projdou příští rok velkou změnou. Mladá slovenská koruna, která vznikla po rozpadu Československa, zanikne. Nahradí ji euro. Kolem vstupu Slovenska do eurozóny bylo navíc mnoho pochybností, dokud ho Evropská komise definitivně v letošním květnu nedoporučila. V době finišovaní příprav tak někteří podnikatelé nestíhají.

Za změnu zaplatí čtyřicet tisíc

Euro zatím slovenští podnikatelé nepřijímají právě s nadšením. Podle průzkumů si klady společné měny uvědomuje jen necelých dvacet procent malých a středních firem. Velké podniky sice vítají, že ve svých plánech nemusejí kalkulovat s měnnými kurzy a posilováním koruny, ale pro drobné podnikatele jsou to zejména starosti. Vláda se sice snaží vysvětlovat, jak euro podpoří ekonomiku a životní úroveň Slováků se přiblíží evropské, ale pro podnikatele znamená nová měna hlavně další náklady. Přestože mnohé podnikatelské organizace žádaly, aby jim vláda na euro přispěla, nedostanou ani haléř, respektive ani cent.

Slovenská asociace malých podnikatelů odhadla, že drobný podnikatel zaplatí za změnu měny do 40 tisíc slovenských korun (přibližně 32 tisíc korun českých). Průměrně by náklady malých firem neměly přesáhnout 0,3 procenta jejich obratu. „Potřebují malou registrační pokladnu za zhruba 17 tisíc slovenských korun, upgrade účetnictví za přibližně osm tisíc korun. Dále je něco stojí zavedení dvojitých cenovek a další věci,“ vypočítává náklady prezident asociace Vladimír Sirotka.

Velké podniky či finanční instituce začaly přípravy na euro už dva roky před jeho očekávaným přijetím. Přechod na novou měnu v oblasti softwaru přirovnávaly ke změnám, jež musely udělat před rokem 2000. A teď je to ještě náročnější. Změna softwaru, jeho testování, zajištění hotovosti, to vše muselo začít dlouho předtím, než byla k dispozici evropská legislativa.

Pětina podnikatelů v červnu váhala

CO MUSEJÍ PODNIKATELÉ UDĚLAT KVŮLI EURU

• stanovit plán všech změn

• nastavit software

• zavést dvojí oceňování

• zavést dvojité výplatní pásky

• připravit si eurohotovost na počátek roku 2009

• zajistit pokladnu na dvojité účtenky

K letošnímu červnu nezačalo podle nejnovějšího průzkumu Evropské komise s přípravami ještě téměř dvacet procent slovenských podnikatelů. Čekali na jistotu, konečné znění zákonů, které se upravovaly a ještě upravují na poslední chvíli. Podobné to bylo například při loňském přijímání eura na Maltě a Kypru.

Slovenská vláda a centrální banka dohnaly i informační kampaň k nové měně, jež byla na začátku podrobena velké kritice. Asociace, svazy, centrální banka a vládní zplnomocněnec absolvovali početné informační konference, které měly za úkol připravit podnikatele na komplikovaný přechod na novou měnu. Základní pravidla eura představil generální zákon přijatý parlamentem už v roce 2007.

Největší komplikace čekaly a stále čekají na obchodníky, kteří jsou v kontaktu s občany. Jen oni totiž musejí zabezpečit dvojí cenovky u zboží. Na fakturách v obchodním styku s firmami už tato povinnost není. Každé zboží musejí obchodníci od srpna označit cenou ve slovenských korunách a zároveň v eurech.

Vláda postupně vymýšlela různé výjimky, aby podnikatelům ulehčila přípravu. Naproti tomu kvůli obavě ze zdražování kabinet přišel také s opatřeními, které mají růst cen mírnit. Právě zdražování je totiž největší hrozba, která v průzkumech kolem přijetí eura straší nejvíce lidí.

Starou pokladnu za novou – a ještě novější

V legislativě i přes dlouhá jednání čekaly na podnikatele různé nástrahy. Například obchodní řetězce měly problémy s přepočtem jednotkových cen na vahách. Zákon říkal, že mají vážit na tři desetinná místa. Váhy přitom na tolik desetinných míst nikde v Evropě jednotkové ceny nezobrazují. Majitelé benzinových čerpacích stanic si vyžádali výjimku v zobrazování dvojích cen benzinu na stojanech. Budou proto ukazovat jen jednu cenu, zaokrouhlenou na dvě desetinná místa. V rámci čerpací stanice musí ale být k dispozici i duální ceník. Úlevy získali i drobní podnikatelé, kteří nemají víc než pět zaměstnanců. Dvojí cenovky nepotřebují ani lékárny, cukrárny či řeznictví. Jejich jedinou povinností je zveřejnit v obchodě společný ceník v obou měnách.

Žádný obchodník se nicméně nevyhne dvojitým účtům z registračních pokladen. Musejí obsahovat částku za celý nákup v eurech i korunách, avšak nikoli jednotlivé položky. Pokladen, které toto zobrazování nedokázaly, nebylo na Slovensku mnoho. I přes to se na konci července objevily problémy. Dodavatelé pokladen totiž nestíhali dodávat nové a nastavovat starší. Neochota podnikatelů k výměně staré pokladny vznikla i proto, že zanedlouho budou opět potřebovat novou. A to kvůli novele vyhlášky o pokladnách, jíž chce ministerstvo financí zpřísnit jejich technické parametry. Za tři roky mají všechny pokladny obsahovat kontrolní modul, který má omezit úniky u daně z přidané hodnoty.

Mnozí podnikatelé si oddychli, když se administrativním omylem v zákoně termín dvojího zobrazování cen posunul až na 24. srpen. Způsobilo to pozdější zveřejnění povinnosti v evropském úředním věstníku. Přesto většina obchodních řetězců uváděla dvojí ceny už v půli července. Drobní podnikatelé si dali na čas. Ceny pokladen proto v červenci stouply přibližně o deset procent.

Peklo přijde hlavně po Silvestru

Dvojí oceňování ale není jediné, co staví slovenské podnikatele do nezáviděníhodné pozice. Největší potíže s novou měnou je čekají první dva týdny po Novém roce. Tehdy se bude ve všech obchodech platit korunami i eurem. Ale vracet se budou pouze eura. K tomu obchodníci předem potřebují rezervu nové měny. Tu si musejí obstarat u komerčních bank. Komplikace s předzásobením eurem nakonec mnohé menší obchody přinutily k rozhodnutí, že v době dvojího oběhu měn jednoduše „zavřou krám“. Chtějí se tak vyhnout zbytečným problémům, manku, a případným sankcím za porušení pravidel. Jestli své slovo dodrží, se uvidí na začátku roku.

Předzásobení společnou měnou doprovázejí přísná bezpečnostní pravidla, jež nařizuje Evropská komise. Jestliže podnikatel oznámí bance, že potřebuje předem eura, dostane je v posledních dvou měsících letošního roku. Jenže až do ledna je musejí držet v dobře zajištěném trezoru. A ten mnozí obchodníci nemají. Navíc i v trezoru musejí být eura striktně oddělena od slovenských korun. Komise tak chce zajistit, aby se nic ze zapůjčených peněz nedostalo do oběhu před Novým rokem. Ani mince, ani bankovky. Pokud kontrola z centrální banky zjistí opak, může podnikatel dostat pokutu.

Slováci si eura k předzásobení bank a firem půjčili od rakouské centrální banky. Dostanou sedm miliard eur, které musejí později vrátit. Mince se slovenskou stranou vyrazí kremnická státní mincovna v objemu 400 milionů kusů, což je přes 140 milionů eur. Podnikatelé v rámci takzvaného druhotného předzásobení dostanou 51 milionů bankovek a 289 mincí za víc než jednu miliardu eur. Získají je ovšem především velké firmy. Drobní podnikatelé si eura vymění nebo půjčí přes klasický překlenovací úvěr. Obchodníci si mohou koupit i eurobalíček s hodnotami všech mincí, který připravila centrální banka. Určeny jsou občanům a drobným podnikatelům. Jejich hodnota bude 500 slovenských korun. Banky a Slovenská pošta si zatím objednaly více než milion těchto balíčků. Distribuují se kvůli doporučení Evropské komise.

Stabilní ceny má podpořit i samolepka

Popularita eura klesá u podnikatelů také kvůli dalším opatřením, která mají zabránit rychlému nárůstu cen po zavedení společné měny. Na Slovensku se v této souvislosti začal používat termín „neodůvodněné zdražování“. Ale jeho výklad zatím žádný zákon neobjasnil. Ministerstvo spravedlnosti připravuje změny trestního zákoníku, jež mají postihnout podnikatele, který při změně měny neoprávněně zdražil. Důvody zvýšení cen má řešit kontrola složená ze zástupců spotřebitelských sdružení. Podnikatelská aliance Slovenska a všechny ostatní zaměstnavatelské svazy se vůči návrhu, který vznikl u premiéra Roberta Fica, ohradily. „Přijetí této novely by svědčilo o nepochopení základních principů tržní ekonomiky,“ vzkázal premiérovi šéf Podnikatelské aliance Róbert Kičina. Argumentuje, že pokud by na trhu existoval prostor ke zvýšení cen, obchodníci by k němu přistoupili už dnes. Samotný převod je pouze matematickým přepočtem na novou měnu. Obchodníci varují, že toto opatření způsobí jen to, že ceny skutečně neoprávněně vzrostou. Buď už preventivně stouply před změnou měny, nebo pár měsíců po ní. Navíc ze zemí, jež už euro zavedly, převzalo Slovensko jiné nástroje, jak zabránit cenovému skoku.

Firmy mohou dobrovolně podepsat etický kodex, v němž se zavazují, že ceny nezvýší. Na obchod si poté mohou dát oficiální samolepku eurokampaně s textem „Měníme měnu a ne cenu“. Dosud listinu podepsalo přes tisíc podniků.

Další nástroje dostane do rukou veřejnost. Pokud zákazníci zjistí, že obchod zvedl cenu, mohou ho nahlásit spotřebitelskému sdružení. Obchodníci, kteří zdražili, budou na černé listině zveřejněné na internetové stránce sdružení.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče