Euro může počkat

26. března 2008, 15:27 - Petra Pelantová
26. března 2008, 15:27

S vyšší průměrnou mzdou za několik let se bude společná měna lépe zavádět

Náměstek ministra financí Ivan Fuksa má na starost mimo jiné privatizaci státního majetku. O Českých aeroliniích například tvrdí, že by se měly prodat rychle. „Všichni jsou nervózní z toho, že letecký trh je poměrně dlouho klidný, a všichni cosi očekávají,“ řekl týdeníku EURO bývalý příbramský starosta. Případnou destabilizaci leteckého trhu by národní dopravce nemusel ustát, domnívá se.

EURO: Stát chystá privatizaci několika firem, co se stihne letos? FUKSA: To lze těžko odhadnout. Ale vím, že na vládu letos půjde návrh na privatizaci stoprocentního podílu Českých aerolinií (ČSA) a zároveň Letiště Praha. Jsme ve fázi, že máme zpracované studie poradenských firem, které jsme si vybrali pro předložení všech možných variant a vůbec doporučení té nejvhodnější varianty, ale také třeba načasování.

EURO: Co radí analýzy? FUKSA: V případě ČSA hovoří o tom, že bychom měli prodat sto procent státního podílu, tedy nějakých třiadevadesát procent této společnosti. Rovněž doporučuje vládě, aby byl prodej zahájen v letošním roce. Zároveň vláda dala Českým aeroliniím za úkol stabilizovat hospodaření z minulých nepříliš šťastných období. Ale v loňském i letošním roce se společnost vyvádí z červených čísel, rok 2007 skončil poměrně optimisticky.

EURO: Jenže to je kvůli prodeji majetku. FUKSA: Je pravda, že je to způsobeno divesticemi. Na druhé straně všichni jsou nervózní z toho, že letecký trh je poměrně dlouho klidný, a všichni cosi očekávají. To znamená, že se může odehrát něco nepříjemného, a trh by to destabilizovalo.

EURO: Tedy jeden z důvodů, proč spěchat s privatizací ČSA? FUKSA: Víme, co se odehrálo po 11. září a jakým způsobem to zamávalo s poměrně slabými společnostmi. ČSA jsou nejlepší a nejstabilnější společností ve východní Evropě, ale porovnáme-li to s evropskými a světovými přepravci, tak nepatříme k obrům, kteří by dokázali obchodní, ale i rizikové výkyvy zvládnout. Do budoucna se evropský trh stejně bude formovat tak, že tu nakonec skončí čtyři pět silných dopravců. Proto si myslíme a doporučujeme vládě, že v současné době je vhodné společnost prodat. Jestli se celý prodej uskuteční v letošním roce nebo se přelije do příštího roku, je už jen technický problém. Záleží však na rozhodnutí vlády.

EURO: Takže se už neuvažuje o tom, že by si stát ponechal část podílu v ČSA? FUKSA: Doporučujeme jako nejvhodnější celý státní balík prodat, a to také vyplývá z analýz.

EURO: Co analýza navrhuje v případě Letiště Praha? FUKSA: Společnost Credit Suisse, která analýzu zpracovala, ji představila na ministerstvu dopravy, odkud ještě přišlo několik požadavků k dopracování. Takže bude mít proti ČSA asi třítýdenní skluz. Obdobně přitom bude porovnávat alternativy prodeje, jako jsou úplný prodej, pronájem, a zmiňuje se i prodej na burze. Zároveň se uvádějí příklady ze světa, kde se prováděly privatizace těmito třemi způsoby. A samozřejmě s dopadem na největší výtěžnost transakce.

EURO: Takže dlouhodobý pronájem letiště je stále ve hře? FUKSA: Je to stále jedna z variant, nicméně osobně si myslím, že nejvýhodnější je prodej. Až bude všechno dopracováno včetně požadavků, které mělo ministerstvo dopravy, půjdeme s tím do vlády. Ta nám stejně jako v případě ČSA určí směr. Ale asi největší výtěžnost by měl prodej.

EURO: Říká Credit Suisse, kolik by jednotlivé varianty privatizace mohly vynést? FUKSA: Jsou tam takové příklady, je to i porovnáno s privatizacemi jiných společností v Evropě.

EURO: Konkrétně? FUKSA: Jsou tam různé varianty odstátnění a u každé je odhadovaná cena, ale já bych nechtěl tato čísla prezentovat. Počkejme, až se s nimi seznámí vláda.

EURO: Jak peníze získané z privatizace rozdělíte? FUKSA: Zákon určuje, co se z těchto peněz smí financovat. Je to v první řadě likvidace ekologických škod. Z dob privatizací se stát zavázal odstranit ekologické škody. Závazek představuje částku okolo 130 miliard korun. Původně to bylo skoro 170 miliard korun, takže za sedmnáct let existence závazku se podařilo vypořádat jen zhruba dvacet procent. Lidé se na to dívají tak, že je třeba zkvalitnit životní prostředí a je třeba tyto sanace provést. Jenže jsou to sanace ve fabrikách, a ty mohou mít potenciální problémy s inspekcí životního prostředí. Mohou to být i úspěšné firmy, které exportují, vyrábějí a zaměstnávají, ale inspekce životního prostředí je může zastavit, neodstraní-li tyto závady. A z toho jsou potenciální další hrozby, které mohou skončit i arbitráží. Takže tady před námi stojí řada ekologických závazků.

EURO: Máte představu, do kdy je reálné se s těmito závazky vypořádat? FUKSA: Původní plán mluví o roku 2015, což není reálné. Jestliže jsme za sedmnáct let udělali dvacet procent, nelze za osm let udělat zbývajících osmdesát procent. To je těžko představitelné.
Další je podpora nebo uvolňování prostředků pro Státní fond dopravní infrastruktury a v neposlední řadě – což bude po ekologických závazcích druhé největší číslo – je podpora důchodové reformy. Jak vysoké bude, to budeme moudřejší, až v jaké formě projde penzijní reforma.

EURO: Co je prioritou? Lze říct jaká část peněz z privatizace půjde na ekologické závazky, na reformu… FUKSA: Prioritu mají všechny věci garantované zákonem. Závisí na vládě, na čem se usnese, že bude prioritou. Takže podle priorit vlády a také podle toho, co si můžeme dovolit financovat, se na každý rok sestaví, kolik se uvolní peněz na vykrytí těchto potřeb.

EURO: Myslíte si, že by privatizaci mohla negativně ovlivnit hypoteční krize? FUKSA: Ne. Účastnil jsem se několika jednání na toto téma. Velmi intenzivně vnímáme stanovisko České národní banky (ČNB), ale i viceguvernéra Světové banky. A také podle nich by se nás hypoteční krize neměla nijak výrazně dotknout.

EURO: Ale státní pokladnu už ovlivnila. Ministerstvo financí uvažuje, že začne vydávat dluhopisy v eurech. Kvůli globální finanční krizi je totiž poptávka po korunových státních dluhopisech malá. FUKSA: To je spíš problematika vztahu koruny k euru a termín ošetření posilování české měny k euru, případně zavedení jednotné evropské měny. Ale nemá to v žádném případě souvislost s privatizací letiště a ČSA.

EURO: Kdy by se podle Vás mělo přijmout euro? FUKSA: Já jsem spíš pro oddálení, protože prvořadý je pro mě zájem českých občanů, aby na to nakonec nedoplatili. Všude je vidět, že v okamžiku přijetí eura došlo k výrazné inflaci. Mluví se i o tom, že koruna znevýhodňuje pozice našich exportérů. Ale když jsem se zúčastnil jednání se zaměstnavateli a exportéry a také s ČNB a Světovou bankou, všichni mají v současné době problém s nedostatkem zaměstnanců než s eurem. I z toho pohledu, že většina exportérů má poměrně dlouhodobé kontrakty. Navíc dokážou ošetřit silnou korunu tím, že celé transakce probíhají v eurech. Posilování koruny rovněž zlevňuje dovozy do ČR, takže já jsem pro delší čas na zavedení eura.

EURO: Máte tip na konkrétní datum? FUKSA: Osobně jsem nesměřoval k nějakému datu, v této chvíli respektuji horizont za rokem 2012. Už jenom z toho pohledu, že nelze přijmou euro v době přechodu z první fáze reformy do druhé. Všichni občané by si porovnávali důchody se sousedními zeměmi, a to by bylo ještě více frustrující, než dejme tomu za pět a více let. S daleko vyšší průměrnou mzdou se euro bude lépe překlápět.

EURO: Česká republika má zájem o data týkající se daňových úniků prováděných skrze tajná konta v Lichtenštejnsku. Proč chtěl podle vás ministr financí čekat, až nám Německo údaje nabídne? FUKSA: Určitě nás seznam zajímá, ale jde o to, jakým způsobem německá vláda tato data získala. (Údaje prodal německé tajné službě bývalý pracovník lichtenštejnské LGT Bank – pozn. red.) Proto chtělo ministerstvo čekat na nabídku.

EURO: Jenže původ dat bude pořád stejný. A je otázka, zda by třeba soud takto získaný důkaz uznal. FUKSA: Nebudu komentovat, zda soud tento důkaz uzná, nebo ne, ale minimálně z hlediska makroekonomického je to pro nás zajímavé číslo. Tedy velmi cenná informace, která ukazuje, co nebylo v Česku zdaněno. Vůbec by to bylo prospěšné pro Český statistický úřad i pro ČNB. To jsou výnosy, které zde byly vygenerovány, ale které se nikde neobjevily. Takže se podhodnocovala výkonnost české ekonomiky.

EURO: V médiích se objevila informace o existenci dohody, že se komerční instituce budou podílet na exportním úvěrování českých podniků. Poměrně podrobně byl popsán i způsob spolupráce a dorovnávání úroků. Opravdu taková dohoda existuje? FUKSA: Jsme na začátku jednání. Čekáme na stanovisko České exportní banky (ČEB) a také České bankovní asociace. Chceme znát i názor Hospodářské komory. V novinách se psalo, že je vše dohodnuto, ale já to vnímám tak, že jsme v totálních prvopočátcích. Pro nás je opravdu klíčové stanovisko bankovní asociace a také dohoda ministrů. Obecně se nebráníme spolupráci s komerčním sektorem, nicméně jde o to, jestli všichni mají tu správnou představu, co to znamená podpora exportu do rizikových zemí.

EURO: Takže dohoda a vůbec spolupráce s komerčními institucemi není vůbec jistá? FUKSA: Je to v podstatě výkop ČSOB. My čekáme na stanovisko České bankovní asociace, tedy aby se k tomu vyjádřili zástupci všech bank. S tím souvisí i další koncepční směřování Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a ČEB. Před rokem se začalo vážně diskutovat o slučování těchto institucí. Proběhla také poměrně významná změna, EGAP prodal komerční část - Komerční úvěrovou pojišťovnu. Zároveň jsme v loňském roce zadali oběma ředitelům, aby zpracovali koncepci dalšího směřování těchto dvou institucí. V tuto chvíli jsme od nich dostali základní materiály a chceme během druhého kvartálu letošního roku společně se stanoviskem Hospodářské komory ČR a exportérů dojít k nějakým závěrům, ze kterých by vyplynuly případné koncepční změny pro EGAP i pro ČEB.

EURO: Jak by měla vypadat spolupráce v této oblasti s komerční sférou? FUKSA: Dokud objem podporovaného exportu byl v číslech, které byly před rokem 2006 - tedy malé objemy -, privátní sektor to nezajímalo. V současné době je ale ten objem velmi slušný. A to je podle mě příčinou, proč komerční instituce do toho chtějí jít. Ale ono to přináší řadu rizik. Vždyť komerční instituce i v současné době mají možnost podílet se na podpoře exportu.

EURO: Jenže si vždy musejí vzít refinanční úvěr od ČEB. FUKSA: ČEB a EGAP vznikly, protože investoři, kteří chtěli exportovat do rizikových zemí, u komerčních bank neuspěli. Musel proto vzniknout institut, který do určité míry kryl rizika, jež vznikla z důvodů vyšší moci, politické nestability, nesolventnosti či těžké vymahatelnosti práva v některých zemích. Podpora ze strany státu se ale neustále snižuje. Subjekty si začínají na svou činnost vydělávat. Všichni mají představu o velkém objemu peněz, které jdou do soft loanu (úvěr na podporu vývozu investičních celků – pozn. red.) a že soft loany se budou dále rozvíjet. Jenže za poslední léta se objem prostředků ze státního rozpočtu snižoval až na 150 milionů korun ročně, které nakonec stejně nebyly čerpány. Takže si myslím, že až se všichni dopodrobna seznámí, o jaká obchodní rizika jde, tlak komerční sféry nebude už tak silný. Nicméně chceme znát názor uživatelů, a to také bude jeden z důležitých faktorů, jak se ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu zachová v případě otevření se komerčním subjektům.

EURO: Chcete říct, že tyto subjekty nevědí, o jaké jde riziko? FUKSA: Ne, to nechci.

EURO: Ale tvrdíte, že zájem komerční sféry nebude tak silný, až se seznámí s riziky. FUKSA: Řekl bych spíš, že neznají skutečné objemy, ale skutečná rizika také.

EURO: Vy nejste příznivcem toho, že by se do podpory měly zahrnout i komerční instituce? FUKSA: Nebráním se té diskusi, ale musíme porovnat porovnatelné. V okamžiku, kdy to budeme mít na stole a budeme si moci vybrat a říct ano, tohle je skutečně lepší, tak proč se o tom nebavit.

EURO: Chystají se v nejbližší době nějaké personální změny v nebo EGAP? FUKSA: O personálních změnách se sice dlouho hovoří, ale velmi obecně. Je to i v souvislosti se způsobem řízení těchto dvou bank do budoucna. Ale zatím je to opravdu v rovině obecné, nicméně je pravda, že se o změnách hovoří.

EURO: Ministr financí příliš velké změny nechce, naopak ministr průmyslu Martin Říman je pro. Jaký na to máte názor jako nový předseda dozorčí rady ČEB a EGAP? FUKSA: Proběhla nějaká jednání, ale v této fázi vycházím ze závěru, který učiní naši ministři. Zatím se tomu tak nestalo. Ale upřednostňuji přirozený vývoj. Nevidím to, že by měl nastat nějaký velký rychlý sled událostí.

Ivan Fuksa (44) Vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů v Žilině a krátce pracoval v pražském dopravním podniku. Čtyři roky působil jako středoškolský učitel. V roce 2002 se stal starostou Příbrami. Loni v lednu byl jmenován prvním náměstkem ministra financí. Je zodpovědný mimo jiné za přípravu privatizace státního majetku. Fuksa je členem ODS, je ženatý a má dvě děti.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče