Euro? Děkuji, raději ne!

20. května 2010, 14:49 - Stanislava Janáčková
20. května 2010, 14:49

Hospodářství

Podtitul: Do měnové unie, jež podporuje zadlužené země z peněz ostatních, se ČR vstoupit nezavázala

Když Evropská unie stvořila společnou měnu, pyšnila se jako slepice, která snesla zlaté vajíčko. Ve skutečnosti to bylo kukaččí vejce, z něhož se v řadě zemí vyklubal rozmařilý žrout konkurenceschopnosti. Šlo o celé „jižní“ křídlo eurozóny – Španělsko, Portugalsko, Itálii a Řecko. Tyto země se zadlužily a neuhlídaly vztah mezi zvyšováním produktivity a růstem cen a mezd. Společná měnová politika zde vedla k trvale nadprůměrné inflaci, s níž produktivita neudržela krok. Výsledkem byly narůstající deficity obchodní bilance a běžného účtu, financované růstem závazků vůči zahraničí. K zadlužování přispívaly také příliš štědré sociální systémy, přebujelé státní aparáty, nezvládnuté realitní bubliny a další nešvary. Také v nich euro sehrálo velkou roli – propůjčovalo „jihu“ eurozóny uměle zvýšenou kredibilitu a nižší úrokové sazby, tedy levné peníze. Zadlužování se tak nemohly postavit do cesty přirozené tržní korekce, sloužící jako částečná brzda.

Otevřený scénář Za normálních okolností by bobtnající deficity obchodu spolu s růstem vládních dluhů tlačily na kurz domácích měn. Země by dostávaly včas varovný signál – a depreciace nebo devalvace by jim umožnila obnovit konkurenceschopnost, snáze se vyrovnat s dluhy a obnovit zdravý růst ekonomiky. Tento korekční kurzový mechanismus však euro vyřadilo z provozu. Je otázkou, zda se Řecko ze své krize dostane bez státního bankrotu, smířlivěji nazvaného restrukturalizací dluhu. Všechny scénáře jsou zatím otevřené.
Další záchranný balíček 750 miliard eur má zabránit šíření řecké krize. Evropská centrální banka projevila ochotu v případě potřeby kupovat dluhopisy zemí eurozóny, ohrožených řeckou nákazou. Toto rozhodnuti hraničí se snad největším hříchem, jakého se centrální banka může dopustit – s „natisknutím“ peněz k zaplacení vládních dluhů. Nevyhnutelným rizikem je budoucí inflace a znehodnocení eura. Evropští politici dále plánují zřízení „ekonomické vlády“ (zatím snad jen pro eurozónu), založení Evropského měnového fondu, přísnější zákaz vládních dluhů, a dokonce povinnost předkládat státní rozpočty ke schválení do Bruselu (pro všechny země EU). Jinými slovy, řecká krize se má stát záminkou k další centralizaci moci a k ještě většímu oslabení suverenity členských zemí.

Varování Česká ekonomika je vzhledem ke své otevřenosti a silným obchodním svazkům s eurozónou do značné míry součástí stejného hospodářského prostoru – není ale zatím na stejné ekonomické úrovni. Také my si musíme přísně hlídat konkurenceschopnost. V posledním desetiletí naše relativní cenová hladina rostla, díky flexibilnímu kurzu koruny se to ale dělo zhodnocováním koruny, nikoli vyšší inflací. Na rozdíl od Řecka jsme také neztráceli konkurenceschopnost. Možnost oslabení koruny při zaostávání produktivity za cenami a mzdami fungovala jako významná pojistka. Dnes se ještě jasněji ukazuje, že byla tato cesta méně riziková, než vstup do eurozóny. A tak to ještě po značnou dobu zůstane.
V eurozóně se nyní stalo něco, co se dá nazvat změnou pravidel během hry. Byla opuštěna zásada, že každá země je odpovědná za své dluhy a ostatní členové nejsou nijak zavázáni k fiskální pomoci. Tím se vytlouká klín klínem – zachránci si na pomoc Řecku sami musejí vypůjčovat. Do budoucna to vytváří ohromný morální hazard. Předluženost jedné země donutí všechny ostatní ještě více se zadlužit a výsledkem bude oslabení důvěryhodnosti eura. Tu ztrácí také Evropská centrální banka, když se dala dotlačit k příslibu kupovat vládní dluhopisy nejzadluženějších zemí. Jako fraška působí volání Německa a Francie po přísnějším dodržování Paktu stability a růstu. Právě tyto dvě země se zasloužily o to, aby sankce nebyly reálně použity a pravidla byla zmírněna.
V této situaci se nemůžeme tvářit, jako by nebyl důvod náš vztah k eurozóně přehodnotit. Chceme přispívat na dluhy jiných zemí a sami si tím zvyšovat zadluženost? Chceme, aby naši politici ještě lehkomyslněji zemi stahovali do dluhů, spoléhajíce na záchranný kruh Evropského měnového fondu? Chceme, aby Brusel diktoval detaily naší rozpočtové politiky? Napříště bude eurozóna fungovat podle naprosto změněných pravidel. Bude to jiná eurozóna než ta, do které jsme se před lety zavázali vstoupit. Do měnové unie, podporující zadlužené země z peněz těch ostatních, jsme rozhodně nechtěli. Vyvoďme z toho důsledky.

Graf:
Nejistota sráží euro Kurz dolaru vůči euru

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Nejzadluženější státy světa
Když v cizině nabouráme, nebo nám auto ukradnou
Srovnaní cen potravin, nápojů a taxi v nejoblíbenějších dovolenkových destinacích
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
Archos 50 Saphir: odolný obrněnec s velkým akumulátorem (recenze)
AMD neotevře kód své analogie Intel ME. Secure Processor zůstane „blackboxem“
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít