Eugen Čihák: létající bratranec Jana Kašpara

24. července 2010, 14:00 - Robert Šimek
24. července 2010, 14:00

Eugen Čihák byl průkopník českého letectví, bratranec a spolupracovník Jana Kašpara. Uskutečnil celkem 33 veřejných letů a od roku 1913 vedl v Pardubicích vlastní firmu na výrobu letadel s názvem Čihák-Frerea.

Jméno prvního českého aviatika Jana Kašpara je všeobecně známé. Na území Čech ovšem počátkem 20. století probíhaly i další letecké pokusy. Za první řízený motorový let u nás se považuje krátký, půlminutový pokus Francouze Louise Gauberta, který se uskutečnil 2. ledna 1909 v pražské Chuchli. O tři měsíce později ho napodobil konstruktér mladoboleslavské továrny Laurin a Klement Otto Hieronymus a několikaminutový let se brzy podařil také trutnovskému Igo Etrichovi (Profit o něm psal zde).

Nejvíce se ale Kašparovi přiblížil jeho bratranec Eugen Čihák, který poprvé vzlétl roku 1911. Do první světové války uskutečnil přes třicet letů, z nichž nejdelší měřil úctyhodných 170 kilometrů.

První pokus

Eugen Čihák se narodil roku 1885 ve Vinkovcích v Chorvatsku, kde jeho otec František pracoval ve službách rakousko-uherské dráhy. Po nenadálé výhře 300 tisíc zlatých v turecké státní loterii se roku 1889 celá rodina přestěhovala do Pardubic, kde Eugen vyrůstal s dalšími pěti sourozenci.

Absolvoval obchodní akademii a nějakou dobu pracoval v mladoboleslavské firmě Laurin a Klement, kterou opustil roku 1909. Tehdy se spolu s bratrancem Janem Kašparem pustili do stavby prvního letadla. Aeroplán se jim však přes veškeré úsilí nepodařilo dostat do vzduchu a Kašpar se nakonec rozhodl hotový letoun raději koupit.

S tím ovšem Čihák nesouhlasil, s bratrancem se roku 1910 rozešel a pustil se do stavby vlastního stroje. Prvního Kašparova letu, který se uskutečnil 16. dubna téhož roku na pardubickém vojenském cvičišti, se proto již neúčastnil.

Čihákův návrat |EUGEN ČIHÁK (1885-1958)|
| Narodil se 31. května 1885 ve Vinkovcích v Chorvatsku v rodině železničního inženýra. Většinu života prožil v Pardubicích, kam se rodina přestěhovala po výhře v loterii roku 1889. Vystudoval obchodní akademii, proslavil se ale především jako letecký konstruktér. Zpočátku spolupracoval s Janem Kašparem, brzy se však osamostatnil a roku 1913 založil v Pardubicích vlastní firmu na výrobu letadel. Po první světové válce podnikal v autodopravě a končil jako správce letiště. Zemřel 7. května 1958. |
Jan Kašpar o tři měsíce později úspěšný pokus zopakoval, jeho aviatickým vrcholem se ale stal až známý let z Pardubic do Prahy, který proběhl 13. května 1911. Trval 92 minut a měřil 121 kilometrů, což byl tehdy rakousko-uherský rekord. Následovalo ještě několik dalších cest, Kašpar ale již po dvou letech létání zanechal. Důvod byl jednoduchý: neměl pilotní diplom ani letuschopný aeroplán. A v té době se do popředí opět dostal Eugen Čihák. První let uskutečnil 16. července 1911 v Poděbradech. Nebyl s ním ovšem příliš spokojen a ve vzpomínkách ho označil jako příliš krátký a málo zdařilý. Povedlo se mu sice vystoupat do výšky padesáti metrů, po první levotočivé zatáčce ale začal jeho stroj rychle klesat a musel přistát. Publikum nicméně přijalo sdělení, že let je pro poruchu motoru ukončen. Většina lidí viděla letadlo vůbec poprvé, tleskala a byla spokojena. Další lety už Čihákovi vyšly mnohem lépe. V červenci 1912 se například vznesl v katastru obce Cítoliby na Lounsku. Letadlo vystoupalo do výšky pěti set metrů a v eliptických drahách kroužilo zhruba dvacet minut. Akci sledovalo šest tisíc lidí, kteří po přistání odměnili pilota bouřlivým aplausem. Stejný úspěch se opakoval v Českých Budějovicích a Písku, kde podle dobových pramenů Čihák „kroužil nad Prácheňskem jako smělý pták a jeho sestup z oblačných výšin vynikal hladkostí a elegancí“. Roku 1912 získal navíc jednu z prvních mezinárodních licencí a brzy se pokusil využít dobré jméno i v podnikání. Roku 1913 založil spolu s bratrem Hugem v Pardubicích aviatickou školu a továrnu na výrobu letadel Čihák-Frerea. V prospektech v českém, německém a francouzském jazyce nabízela 11 typů letadel, jejichž ceny se pohybovaly od 9 do 39 tisíc korun. Lety a pády

Zisky ale nebyly valné. Lidé se do létání nehrnuli a ani veřejné produkce si na sebe nevydělaly. Publikum postupně ztrácelo o letecké dny zájem a neosvědčily se ani takzvané „okružní lety“ mezi několika městy.

Začátek první světové války roku 1914 pak znamenal úplný konec soukromého létání v Rakousku-Uhersku. Čihák musel nastoupit do armády, k letectvu se ale paradoxně nedostal a většinu času strávil u císařských myslivců. Po skončení bojů provozoval autodopravu a později pracoval jako letecký mechanik a správce letiště v Praze-Kbelích a na Ruzyni.

Jen jednou se ještě stal středem pozornosti a prožil si krátké období slávy. V 50. letech 20. století totiž sepsal knihu „Jak jsem létal a padal“, ve které se sám označil za prvního českého aviatika. Roku 1966 byly sice jeho nepravdy vyvráceny, to už byl ale osm let po smrti.

Prameny: Národní technické muzeum, Lexikon našich hospodářských dějin, Pardubické noviny

Mohlo by vás zajímat

 Náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová

Klára Dostálová: Čínské svatby lákají do Prahy

 Michal Hašek (ČSSD)

Kapky štěstí na jižní Moravě

Ilustrační foto

Na tom Schumpeterovi něco bude

Makrooko Miroslava Zámečníka

Lavičky ze dřeva a vzpomínek

 Geolog Václav Cílek (foto Martin Pinkas/Euro)

Václav Cílek: Ocitáme se ve světě nerovnováhy

Hongkong - ilustrační foto

Ekonomicky nejsvobodnější zůstává Hongkong, Česko si výrazně polepšilo

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a chci zakázat…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

  • Miroslav Bárta: Káhiru dobylo jenom pár set jezdců

Hry pro příležitostné hráče