Eugen Čihák: létající bratranec Jana Kašpara

Robert Šimek 24. července 2010, 14:00
24. července 2010, 14:00

Eugen Čihák byl průkopník českého letectví, bratranec a spolupracovník Jana Kašpara. Uskutečnil celkem 33 veřejných letů a od roku 1913 vedl v Pardubicích vlastní firmu na výrobu letadel s názvem Čihák-Frerea.

Jméno prvního českého aviatika Jana Kašpara je všeobecně známé. Na území Čech ovšem počátkem 20. století probíhaly i další letecké pokusy. Za první řízený motorový let u nás se považuje krátký, půlminutový pokus Francouze Louise Gauberta, který se uskutečnil 2. ledna 1909 v pražské Chuchli. O tři měsíce později ho napodobil konstruktér mladoboleslavské továrny Laurin a Klement Otto Hieronymus a několikaminutový let se brzy podařil také trutnovskému Igo Etrichovi (Profit o něm psal zde).

Nejvíce se ale Kašparovi přiblížil jeho bratranec Eugen Čihák, který poprvé vzlétl roku 1911. Do první světové války uskutečnil přes třicet letů, z nichž nejdelší měřil úctyhodných 170 kilometrů.

První pokus

Eugen Čihák se narodil roku 1885 ve Vinkovcích v Chorvatsku, kde jeho otec František pracoval ve službách rakousko-uherské dráhy. Po nenadálé výhře 300 tisíc zlatých v turecké státní loterii se roku 1889 celá rodina přestěhovala do Pardubic, kde Eugen vyrůstal s dalšími pěti sourozenci.

Absolvoval obchodní akademii a nějakou dobu pracoval v mladoboleslavské firmě Laurin a Klement, kterou opustil roku 1909. Tehdy se spolu s bratrancem Janem Kašparem pustili do stavby prvního letadla. Aeroplán se jim však přes veškeré úsilí nepodařilo dostat do vzduchu a Kašpar se nakonec rozhodl hotový letoun raději koupit.

S tím ovšem Čihák nesouhlasil, s bratrancem se roku 1910 rozešel a pustil se do stavby vlastního stroje. Prvního Kašparova letu, který se uskutečnil 16. dubna téhož roku na pardubickém vojenském cvičišti, se proto již neúčastnil.

Čihákův návrat |EUGEN ČIHÁK (1885-1958)|
| Narodil se 31. května 1885 ve Vinkovcích v Chorvatsku v rodině železničního inženýra. Většinu života prožil v Pardubicích, kam se rodina přestěhovala po výhře v loterii roku 1889. Vystudoval obchodní akademii, proslavil se ale především jako letecký konstruktér. Zpočátku spolupracoval s Janem Kašparem, brzy se však osamostatnil a roku 1913 založil v Pardubicích vlastní firmu na výrobu letadel. Po první světové válce podnikal v autodopravě a končil jako správce letiště. Zemřel 7. května 1958. |
Jan Kašpar o tři měsíce později úspěšný pokus zopakoval, jeho aviatickým vrcholem se ale stal až známý let z Pardubic do Prahy, který proběhl 13. května 1911. Trval 92 minut a měřil 121 kilometrů, což byl tehdy rakousko-uherský rekord. Následovalo ještě několik dalších cest, Kašpar ale již po dvou letech létání zanechal. Důvod byl jednoduchý: neměl pilotní diplom ani letuschopný aeroplán. A v té době se do popředí opět dostal Eugen Čihák. První let uskutečnil 16. července 1911 v Poděbradech. Nebyl s ním ovšem příliš spokojen a ve vzpomínkách ho označil jako příliš krátký a málo zdařilý. Povedlo se mu sice vystoupat do výšky padesáti metrů, po první levotočivé zatáčce ale začal jeho stroj rychle klesat a musel přistát. Publikum nicméně přijalo sdělení, že let je pro poruchu motoru ukončen. Většina lidí viděla letadlo vůbec poprvé, tleskala a byla spokojena. Další lety už Čihákovi vyšly mnohem lépe. V červenci 1912 se například vznesl v katastru obce Cítoliby na Lounsku. Letadlo vystoupalo do výšky pěti set metrů a v eliptických drahách kroužilo zhruba dvacet minut. Akci sledovalo šest tisíc lidí, kteří po přistání odměnili pilota bouřlivým aplausem. Stejný úspěch se opakoval v Českých Budějovicích a Písku, kde podle dobových pramenů Čihák „kroužil nad Prácheňskem jako smělý pták a jeho sestup z oblačných výšin vynikal hladkostí a elegancí“. Roku 1912 získal navíc jednu z prvních mezinárodních licencí a brzy se pokusil využít dobré jméno i v podnikání. Roku 1913 založil spolu s bratrem Hugem v Pardubicích aviatickou školu a továrnu na výrobu letadel Čihák-Frerea. V prospektech v českém, německém a francouzském jazyce nabízela 11 typů letadel, jejichž ceny se pohybovaly od 9 do 39 tisíc korun. Lety a pády

Zisky ale nebyly valné. Lidé se do létání nehrnuli a ani veřejné produkce si na sebe nevydělaly. Publikum postupně ztrácelo o letecké dny zájem a neosvědčily se ani takzvané „okružní lety“ mezi několika městy.

Začátek první světové války roku 1914 pak znamenal úplný konec soukromého létání v Rakousku-Uhersku. Čihák musel nastoupit do armády, k letectvu se ale paradoxně nedostal a většinu času strávil u císařských myslivců. Po skončení bojů provozoval autodopravu a později pracoval jako letecký mechanik a správce letiště v Praze-Kbelích a na Ruzyni.

Jen jednou se ještě stal středem pozornosti a prožil si krátké období slávy. V 50. letech 20. století totiž sepsal knihu „Jak jsem létal a padal“, ve které se sám označil za prvního českého aviatika. Roku 1966 byly sice jeho nepravdy vyvráceny, to už byl ale osm let po smrti.

Prameny: Národní technické muzeum, Lexikon našich hospodářských dějin, Pardubické noviny

Musíte si přečíst

Odložení EET pro stánkový prodej vzbudilo pochybnosti

PR na nejvyšších místech. Zuckerberg propagoval…

Hillary je prý šílená. Sveze se Trump na vlně…

Zadlužený Kovosvit vede nový krizový management

Gabriel narazil. Jednání o TTIP jde dobře, tvrdí…

Olympijské Rio mezi sponzory ovládl Samsung

Michal Horáček: Jen já a lidi
Michal Horáček, známý textař a možný prezidentský kandidát, v pořadu Euro TV slibuje, že se v kampani obejde bez politických stran i sponzorů. Agituje za pragmatický vztah k Číně, ale zároveň zůstává zastáncem EU. Islám je podle něj s českým prostředím nekompatibilní.
Zhlédnout další videa