Ernst&Young: Dvě třetiny českých společností již snížily náklady

12. ledna 2012, 12:29 - Profit, TZ
12. ledna 2012, 12:29

Nejisté ekonomické podmínky a obavy o další vývoj české ekonomiky donutily vedoucí pracovníky k disciplinovanějšímu řízení společností. 61 % českých firem se již podařilo snížit nejvýznamnější nákladové položky, třetina podniků intenzivně usiluje o snížení nákladů i v současnosti.

Foto: Profimedia.cz

Ke zlepšení výkonnosti firmy ale mohou kromě snižování nákladů přispět i efektivnější procesy týkající se finanční výkonnosti, poakviziční podpory, projektového řízení, využití informačních systémů, interních kontrol nebo standardizace procesů. U řady firem je přitom důležitým faktorem úspěšnosti to, zda jsou procesy řízeny interními či externími zdroji. Vyplývá to ze čtvrtého ročníku průzkumu agendy finančních ředitelů provedeného společnosti Ernst & Young v České republice, který se zaměřil na vnímání efektivity firemních procesů. Pro nadnárodní společnosti je při současné nestabilitě rozvinutých ekonomik a výzvách, které s sebou přinášejí investice jak na vyspělých, tak na rychle se rozvíjejících trzích, klíčové zvýšit komunikaci finančních ředitelů s investory a snížit tak jejich rostoucí nervozitu a nechuť investovat.

Finanční ředitelé jsou si vědomi své stále rostoucí zodpovědnosti za výkon celé firmy a své aktivity směřují ke zvýšení efektivity, především prostřednictvím snižování nákladů. Další prostor pro zvýšení efektivity je zejména v oblastech některých interních procesů, přechodu na mezinárodní standardy nebo v oblasti lepšího řízení talentů,“ shrnuje výsledky průzkumu Petr Knap, partner oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice.

Výrobní podniky zaznamenaly nárůst poptávky

Výkonnost českých firem je nyní více než dříve měřena na základě finančních ukazatelů. 64 % respondentů průzkumu z řad finančních ředitelů v České republice ohlásilo za minulý rok nárůst zisku před zdaněním a jen dvě procenta dotazovaných firem se dostala do ztráty. Nejlépe se dařilo chemickému průmyslu, kde EBITDA vzrostla u všech společností, velmi dobré výsledky zaznamenal také farmaceutický průmysl. Ve výrobním průmyslu pak rostl zisk 70 % firem, což v porovnání s minulým rokem signalizuje oživení poptávky po průmyslových výrobcích. Největší propad naopak zaznamenaly odvětví médií a zábavy, kde zisk klesal všem respondentům průzkumu, nebo maloobchod s poklesem u dvou třetin společností.

Neefektivita procesů stále brzdí řadu českých společností

Dvě třetiny českých společností již zapracovaly na snižování nákladů a dalších 35 % podobné kroky připravuje a přikládá jim velkou prioritu. Ke zlepšení efektivnosti mohou kromě snižování nákladů přispět i efektivnější procesy. U řady firem je přitom důležitým faktorem to, zda jsou procesy řízeny interními či externími zdroji. Respondenti považují za mnohem efektivnější řídit externě zejména mzdovou agendu a daně. Procesy týkající se interních kontrol, projektového řízení a poakviziční podpory sice firmy většinou řídí interně, jejich výkon je ale podle větší části respondentů z řad finančních ředitelů neuspokojivý. Překvapivě jen malé procento respondentů využívá center sdílených služeb.

Důvodem neefektivity některých interně řízených procesů bývá například nedostatečná kvalifikace a zkušenosti stávajících zaměstnanců, dále absence možností porovnání s nejlepšími praktikami na trhu, tzv. „Best practice“ nebo i nedostatek kapacit,“ vysvětluje Ivana Aquin Kešnerová, senior konzultant oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice.

Firmy mají podle svých finančních ředitelů naopak velmi dobře zvládnutou oblast získávání finančních zdrojů. Pouze každý desátý respondent považuje řízení kapitálu ve své společnosti za neefektivní, přičemž většina z nich má majoritu aktivit v České republice. Ještě efektivnější jsou v oblasti reportingu – ale i zde je stále co zlepšovat, a to především automatizaci a nastavení systémů a aplikací. Možnosti zlepšení efektivity se podle respondentů nabízejí také v oblasti pohledávek, na kterou finanční ředitelé nahlížejí zejména z pohledu maximalizace cash flow a optimalizovaného DSO (Daily Sales Outstanding). Zatímco řízení pohledávek považují za vyhovující, v oblasti závazků vidí prostor ke zlepšení, a to zejména u databáze dodavatelů a procesování nákupu a závazků.

Současná agenda finančních ředitelů

Finanční ředitelé nyní stráví nejvíce pracovního času vykonáváním manažerských aktivit, jakými jsou například plánování či reporting. Druhou nejčastější povinností je pro ně běžné procesování transakcí. Asi 40 % času pak věnují podpoře pro rozhodování a kontrolám. „Vzhledem ke komplexitě současného finančního řízení zbývá finančním ředitelům velice málo času na skutečné strategické činnosti a jejich možnosti podílet se na řízení a rozhodování jsou tím velice omezeny. Optimalizace finančních procesů je jednou z cest jak si zajistit více času, stát se tak skutečným partnerem při řízení společnosti a zároveň udržet nízkou úroveň nákladů na finanční funkci,“ říká Petr Kouba, manažer oddělení podnikového poradenství Ernst & Young v České republice.

Finanční ředitelé pod tlakem

Z průzkumu dále vyplynulo, že na finanční ředitele jsou kladeny stále přísnější požadavky. 83 % respondentů považuje za zásadní, aby měl finanční ředitel předchozí zkušenosti s financemi, tedy účetnictvím, auditem, daněmi atd. Šest z deseti finančních ředitelů ale považuje za důležité také znalosti velkých strategických projektů a mezinárodní zkušenosti. „Důležitý kredit dává budoucím ředitelům bohatá zkušenost z finančních pozic a ze zahraničí, v čemž se shodnou i s kolegy dotazovanými v rámci našich obdobných mezinárodních průzkumů. V porovnání s nimi ale čeští finanční ředitelé podceňují důležitost rozmanitosti zkušeností, např. praxi v různých odvětvích,“ říká Ivana Aquin Kešnerová.

Řízení talentů je v českém prostředí často podhodnoceno. Na rozdíl od zahraničních kolegů nepovažuje více než polovina finančních manažerů v České republice vedení talentů ve financích za formální ukazatel jejich výkonnosti. Čtyři z pěti ředitelů na mezinárodní úrovni totiž potvrdili, že se na přípravě budoucích finančních manažerů podílejí a řada z nich je za to dokonce hodnocena. „Přestože výsledky mezinárodního průzkumu ukazují, že mezi výkonností podniku a úsilím, jež společnosti vynakládají na systematický růst a přípravu budoucích finančních ředitelů, existuje vzájemný vztah, v českém prostředí existuje v péči o talenty prostor pro zlepšení,“ potvrzuje Petr Kouba.

Postoj k mezinárodním účetním standardům

Přestože si tři čtvrtiny respondentů uvědomují výhody, které plynou ze změny Zákona o účetnictví, pouze třetina firem, které ještě IFRS neimplementovaly, plánuje standardy zavést. Šest společností z deseti tak stále využívá k lokálnímu reportingu české standardy, i když pro skupinu musí na úrovni IFRS vykazovat dvě třetiny společností. „Důvodem může být například neprovázání změn Zákona o účetnictví do daňových zákonů a tím pádem i nutnost dodatečné daňové evidence,“ vysvětluje Petr Kouba. Mezi výhody IFRS naopak patří například usnadnění financování a rozvoje firmy, snazší řízení, jednodušší porovnatelnost nebo účast na zahraničních tendrech.

Komunikace s investory

Jak vyplynulo z mezinárodního průzkumu provedeného společností Ernst & Young ve spolupráci s Economist Intelligence Unit „A tale of two markets – telling the story of investment across developer and rapid-growth markets“, pro nadnárodní společnosti je nyní klíčové zvýšit komunikaci finančních ředitelů s investory a snížit tak jejich rostoucí nervozitu a nechuť investovat.

Finanční ředitelé uznávají nutnost posilovat vazby s co největším počtem klíčových investorů i státními orgány. Zatímco v rámci předchozího mezinárodního průzkumu byla téměř polovina účastníků přesvědčena, že vztahy jejich společnosti s investory jsou dobré nebo vynikající, teď již situaci hodnotí opatrněji. „Přestože 98 % finančních ředitelů nadnárodních firem již změnilo svůj přístup v komunikaci s investory, jsou i nadále poměrně skeptičtí ohledně efektivnosti jejich společností při řízení investic napříč trhy s výrazně odlišným růstem. Dvě třetiny mezinárodních respondentů nevěří, že je jejich společnost dostatečně efektivní v alokování zdrojů mezi rozvinuté trhy a rychle se rozvíjející ekonomiky. Za největší problém při měření návratnosti investic na rychle se rozvíjejících trzích považují investoři nedostatek relevantních dat od společností a netransparentní prostředí,“ dodává Petr Knap.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče