Erich Roučka: Král českých vynálezců

27. ledna 2012, 07:07 - Robert Šimek
27. ledna 2012, 07:07

Český technik, vynálezce a podnikatel založil roku 1911 továrnu na měřicí přístroje v Blansku a roku 1929 také podnik na regulátory parních kotlů ve Slatině u Brna. Během života získal kolem 850 uznaných patentů, především z oblasti techniky, čímž se stal vůbec nejplodnějším českým vynálezcem všech dob.

Foto: Flickr

Na přelomu 19. a 20. století zažívala Evropa nebývalý hospodářský rozmach. Vznikaly nové podniky, rozšiřovala se doprava. Silným impulzem tohoto civilizačního a průmyslového vzestupu se stala elektřina, jejíž nástup vedl k rozsáhlé elektrifikaci průmyslu i obytných center. Vybudování energetických centrál a rozvodových sítí se však neobešlo bez speciálních měřidel, díky kterým bylo možné celý systém regulovat. Tato problematika zaujala i mladého moravského technika Ericha Roučku, který roku 1911 založil v Blansku vlastní továrnu na elektrické měřicí přístroje – první ve střední Evropě.

Suterénní začátky

Narodil se roku 1888 ve Velkém Meziříčí jako páté ze šesti dětí místního stavitele Václava Roučky. V rodišti vychodil obecnou školu a pět tříd reálky a už od dětství se velmi zajímal o techniku – sestrojil funkční ampérmetr i pec na tavení mosazi. Z reálky proto přestoupil rovnou na elektrotechnický obor Státní průmyslové školy v Brně. Zde probíhal výklad učiva v německém jazyce, protože česká průmyslovka tehdy ještě elektrotechniku nevyučovala.

Po maturitě nastoupil na dvouletou praxi u firmy Kolben a spol. v pražských Vysočanech. Odtud pak roku 1910 odešel na zkušenou k berlínské firmě Siemens & Halske, kde se však příliš neohřál. Už po třech měsících byl pro „přílišnou odbornou zvědavost“ propuštěn.

Po návratu do vlasti se rozhodl uskutečnit svůj dávný sen – založit vlastní podnik na výrobu elektrických měřicích přístrojů. Vybral si Blansko, kde jeho starší bratr Jaromír působil řadu let jako úspěšný stavitel, a roku 1911 zde zahájil provoz malé dílny v suterénu rodinného domku v Husově ulici. Měl sedm spolupracovníků, kteří ale nebyli s jemnou mechanikou příliš seznámeni. Roučka je proto musel zaučovat a sám dohlížel na všechny práce. Přesto se mu brzy podařilo získat první zakázky a výroba se postupně rozjížděla.

Úspěch značky ER

Kapacita dílny byla nedostatečná, což Roučka dobře věděl. Ještě v průběhu roku 1911 si proto nechal od bratra ve městě postavit malou továrnu, do které výrobu přemístil. V nové budově už byly od roku 1912 montovány přístroje sériově a měsíční produkce se pohybovala kolem 200 kusů. V podniku tehdy pracovalo 11 dělníků, tři učni a šest úředníků.

Přesné a rychle dodávané výrobky se velmi dobře prodávaly, Roučka proto sortiment neustále rozšiřoval. K měřičům, rozvaděčům a transformátorům přibyly některé elektrodynamické přístroje a značka ER (= Erich Roučka) se brzy stala známou po celém Rakousku-Uhersku. Po vypuknutí první světové války se navíc díky zbrojení zvýšila poptávka po přesné technice a firma toho dokázala šikovně využít. Když například na rakousko-uherské válečné lodi Szent István začaly při střelbě odpadávat ručičky elektrických přístrojů Weston a Siemens & Halske, Roučka pohotově nabídl své výrobky, které otřesům odolaly. Z Vídně pak dostával velké zakázky, přijal desítky nových zaměstnanců a svou továrnu rozšířil téměř na dvojnásobek.

Za války se navíc stihl i oženit. Jeho manželkou se roku 1916 stala učitelka Zdeňka Hábová, se kterou měl později tři děti – syna Ericha a dvojčata Zdeňka a Jarmilu. Na rodinu však příliš času neměl a jeho manželství bylo roku 1929 rozvedeno.

Americká mise

Konec první světové války znamenal pokles výroby. Roučka s tím ale počítal a už od roku 1916 se připravoval na novou produkci, kterou měly být regulátory parních kotlů. Roku 1919 pak odjel do Spojených států, aby získal potřebné informace.

Za rok a půl strávený za oceánem si prohlédl téměř 50 podniků v různých městech od New Yorku po Boston. V New Jersey navíc dvakrát navštívil laboratoř Thomase Alvy Edisona a se slavným vynálezcem konzultoval některé nápady, například dálkové ovládání bezpilotních letadel. Edisona si velmi vážil a měl ho za vzor. Jeho strojírnu a laboratoře ale hodnotil velmi kriticky. Jak si napsal do deníku, vše bylo hodně „po amerikánsku“. Elektrické instalace byly lajdácky provedeny, montér lezl mezi neuspořádanou spletí drátů jako opice a mnohé sloupy nízkého i vysokého napětí vypadaly, jako by měly každou chvíli spadnout. Jinak se mu ale v Americe líbilo. Pochvaloval si rychlou a levnou dopravu, zdarma přístupné knihovny i kvalitní potraviny.

Do Blanska se vrátil roku 1921 s řadou nových nápadů, které začal ihned realizovat. Představil první multimetry pro parní elektrárny i automatické regulátory parních kotlů. Se souhlasem Karla Čapka začal pro tyto mechanismy používat značku E. R. Robot.

Z Blanska do Slatiny

Pro rychle se rozvíjející výrobu bylo brzy nutné vybudovat další dílny. Roučka chtěl rozšířit podnik o kotlárnu, radní ale jeho plány neschválili a přinutili ho hledat jiné řešení. Po jednání v Brně zakoupil roku 1929 pozemky v nedaleké Slatině, kde začal s výstavbou nové továrny.

Nejdřív byla postavena hala na výrobu nízkotlakých kotlů pro ústřední vytápění, v níž zahájil výrobu v dubnu 1931. Kotle vyžadovaly velké množství součástí ze šedé litiny, které bylo nejvýhodnější vyrábět vlastní. Roučka proto roku 1932 vybudoval u závodu i vlastní slévárnu. Aby se její provoz vyplatil, sortiment brzy rozšířil také o speciální ohnivzdornou litinu, určenou například k výrobě kamen.

V letech 1934 a 1935 byly postaveny další budovy, zámečnická dílna, modelárna, sklad, úpravna, kompresorovna, čistírna odlitků a chemická laboratoř. Roku 1938 byla ve slévárně dána do provozu oblouková pec na výrobu ocelolitiny a začala se stavět také nová slévárna B, dokončená roku 1940. Původní závod v Blansku vedl Roučka souběžně do roku 1934. Pak ho prodal Robertu Sochorovi, který plynule navázal na úspěšnou výrobu a měl dokonce právo označovat své výrobky tradiční značkou ER.

Erich Roučka (1888–1986)

Narodil se 30. října 1888 ve Velkém Meziříčí. Studoval na průmyslové škole v Brně a už od mládí se zajímal o techniku. Roku 1911 založil v Blansku první továrnu na elektrické měřicí přístroje ve střední Evropě a později produkci rozšířil také o regulátory kotlů. Při návštěvě Spojených států se setkal s Thomasem Alvou Edisonem a novým výrobkům dal název E. R. Robot. Za své dílo obdržel titul inženýr, i když žádnou vysokou školu neabsolvoval. Ve 30. letech prodal továrnu v Blansku a přesunul se do Slatiny, kde založil závod na výrobu kotlů. Po roce 1945 zanechal podnikání a roku 1959 emigroval do Německa. Zemřel 16. března 1986 v Ezelsdorfu v úctyhodném věku téměř 98 let.

Konec podnikání

Také Roučkův závod ve Slatině dobře prosperoval a brzy se zařadil k nejvýznamnějším podnikům v kraji. O nové zboží byl zájem na mnoha místech republiky včetně Prahy. Až druhá světová válka přinesla firmě jistá omezení. Továrna musela vyrábět odlitky pro německou armádu a koncem bojů byla silně poškozena bombardováním. Roku 1945 začaly opravy, Roučka se ale ještě tentýž rok vzdal podnikatelské činnosti a nadále se chtěl věnovat pouze bádání. Podnik pronajal firmě Storek a později Vítkovickým železárnám. Uvažoval také o jeho prodeji a výtěžek hodlal využít na vybudování výzkumného pracoviště. Podruhé se oženil, tentokrát se svou laborantkou a hospodyní Anežkou Venutovou, která mu byla velkou oporou. Než ale stihl vše zrealizovat, přišel rok 1948 a znárodnění.

Ze dne na den ztratil téměř vše. Byl mu vyměřen směšně malý důchod 360 korun měsíčně a dlouho nemohl najít práci. Teprve roku 1952 získal místo externího pracovníka v brněnské pobočce Energetického ústavu. Na starost dostal automatizaci provozu parních kotlů a brzy přišel i s několika novými vynálezy. Když ale zjistil, že tato zlepšení nebudou nikdy realizována, rozhodl se roku 1959 emigrovat do západního Německa.

Hladovkou na rakovinu

Po osmiletém zaměstnání u firmy AEG ve městě Heiligenhaus dosáhl nároku na důchod, odstěhoval se do Ezelsdorfu a začal se konečně věnovat své zálibě – bádání. Nakonec měl kolem 850 uznaných patentů, především z techniky, ale částečně i z medicíny. Centrem jeho zájmu se stal problém rakoviny. Poznatky a výsledky svých experimentů konzultoval s profesory brněnské lékařské fakulty a už roku 1937 vydal knihu, kde vyložil teorii o vzniku rakoviny při nesprávné výživě. Jako léčebnou metodu doporučoval režim mírné podvýživy a silné alkalizace organismu sloučeninami draslíku, sodíku, vápníku a hořčíku. Publikace vzbudila značnou pozornost a příznivý ohlas lékařů. Ministerstvo zdravotnictví nechalo prověřit toto dílo špičkovými odborníky a výsledkem bylo oficiální uznání Ericha Roučky biochemikem a badatelem v oblasti rakoviny.

Kromě toho sestrojil i funkční model srdce a krevního oběhu, na který získal patent roku 1950. Pokoušel se také o vytvoření detektoru lži a ještě jako 90letý navrhoval přístroj na měření geopatogenních zón. Zemřel roku 1986 po krátké nemoci. Jeho neobyčejně aktivní život se uzavřel ve věku téměř 98 let.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
6 tipů, jak co nejlevněji vyměnit peníze v zahraničí na dovolené
Kde všude můžete v Česku prohlásit: „Zaplatím to bitcoinem“
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Auta
Pět lákavých ojetin, které vás ale nechají někde stát
Opel začal přijímat objednávky na Insignii Country Tourer a Exclusive. Český trh si ještě počká
BMW X5 M a X6 M přicházejí v absolutně černé edici Black Fire
Lada ukázala sériovou Vestu SW a Vestu Cross. Nová kombi vypadají opravdu dobře
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Technologie
Další grafiky s čipy Vega: Radeon Pro WX 9100 a možná první nález Vegy 11 s HBM2
Google News po letech v novém. Zpřehledňuje orientaci v obsahu členěním do karet
Microsoft uvolnil dávku oprav pro Windows, které se někteří smí vyhnout
Další kousek skládačky. Amazon spustil český Markeplace
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít