Energie v řasy zakletá

27. května 2010, 14:25 - Martin Rychlík
27. května 2010, 14:25

Výzkumný projekt v Třeboni prozkoumá využití řas

Budoucnost patří aluminiu, říkával již Jára Cimrman, ale dost možná se mýlil. Daleko větším „hitem“ se pro budoucí generace zřejmě stanou řasy. Ano, ony zelené, jednoduché fotosyntetizující organismy, které ve vodě rychle rostou, získávají uhlík z anorganických látek (zpravidla z oxidu uhličitého), vytvářejí pro život potřebný kyslík a mohou sloužit i jako zdroje bílkovin a cenných sloučenin. Kromě toho by sušené řasy měly najít využití coby biopaliva, čemuž se ve světě věnuje řada výzkumů. Centrum pro algologii – tedy vědu cílenou na poznávání řas – existuje i v jižních Čechách. A to více než půlstoletí!
„Náš aplikovaný výzkum v oblasti řasových biotechnologií je unikátní v celé střední Evropě – nic takového není v Rakousku, Polsku, Maďarsku ani na Slovensku. Pracoviště, založené v Třeboni už v šedesátých letech minulého století, ve své době předběhlo svět, což se za normalizace bohužel zastavilo… Máme nač navázat. Připravované středisko Algatech se bude především soustředit na využití řas jako zdrojů energie,“ řekl týdeníku EURO Ondřej Prášil, vedoucí detašovaného pracoviště Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR v Třeboni. Projekt Algatech asi za 130 milionů korun sice patří v operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace k těm nejmenším, ale i k nejzajímavějším.

Vědci z Opatovického mlýna V Třeboni mají s takzvanými autotrofními mikroorganismy letité zkušenosti. „Peníze, o něž žádáme z fondů Evropské unie, by našly využití v modernizaci technologií a ve výzkumu, jehož výsledky se uplatňují v potravinářství, zdravé výživě i třeba v krmných směsích pro rybáře. Některé námi analyzované látky z řas jsou užitečné pro medicínu i farmacii,“ tvrdí Jiří Kopecký z ústavu, jenž je situován do barokní budovy Opatovického mlýna – jen kousek od hráze stejnojmenného rybníka. V roce 2005 se zde díky česko-rakouským fondům a podpoře Akademie věd ČR uskutečnila modernizace tohoto malebného objektu; projekt Algatech je dalším krokem k dotvoření špičkového centra. Třeboňští žádali v první loňské vlně operačního programu původně o 111 milionů korun, ale záměr skončil jako první nepodpořený – takzvaně první pod čarou.
„Připomínky ministerstva školství jsme zapracovali. Jednou z věcí, kterou nám hodnotitelé vytýkali, bylo, že jsme prý příliš malý projekt. Rozpočet jsme tudíž navýšili a doplnili, v červnu proběhnou negociace. Pokud vše vyjde, centrum bude v provozu od roku 2014,“ sděluje řešitel Prášil. Podle důvěryhodných informací týdeníku EURO by měl Algatech v této výzvě uspět. Peníze půjdou na výstavbu biotechnologické haly, kde se řasy zpracovávají, odstřeďují, suší, drtí a třídí. Zbudována má být též multifunkční laboratoř včetně vybavení. Výzkum se soustředí na technologie výroby řas, nalezení ideálních podmínek růstu a kultivace, ale i na vývoj nových přístrojů. Přibudou i doktorandi; aby mohli do areálu bez potíží dojíždět studenti Jihočeské univerzity z Českých Budějovic, zakoupil ústav již dříve mikrobus.

Od potravin k biopalivům Jaké je současné využívání řas? „Za půlstoletí prošlo velkým vývojem. Na začátku byla představa, že řasy budou sloužit jako zdroje bílkovin. Tak tomu bylo po druhé světové válce. Dnes se ukazuje, že to asi není primární cesta, tou je spíše schopnost určitých řas sloužit jako biopaliva; spalovat je jako zdroj energie. A pak je druhá linie, která vidí řasy jako zdroje cenných látek, jež nelze z rostlin nebo jiných organismů snadno získávat: karotenoidy, antioxidanty nebo o několik řádů menší množství sekundárních metabolitů, látek specifických pro řasy a sinice, jež mohou mít například protizánětlivé účinky,“ říká docent Prášil, jenž v Třeboni vede laboratoř fotosyntézy.
A právě v tom je i přirozený význam řas. Přispívají k udržení života na Zemi, jsou součástí planetárního ekosystému. „Řasy jsou zodpovědné za polovinu globálního cyklu uhlíku – každý rok se z atmosféry fixuje zhruba 120 gigatun uhlíku, přičemž polovičku mají na svědomí řasy, a druhou půlku rostliny a stromy,“ upozorňuje algolog, jenž v minulosti pracoval pro NASA. Třeboňský ústav ostatně nedávno bodoval i na citačním poli: studii o fytoplanktonu, na níž se podílel Michal Koblížek, otiskl loni elitní časopis Nature.

Komerčně i s řasologií! Základní výzkum je jedna věc, ten aplikovaný věc druhá. I s tím mají čeští „řasologové“ zkušenosti. „Už mnoho let funguje na komerční bázi výroba řas pro dietologický a kosmetický průmysl. Jde o různé potravinové přípravky, výtažky z řas do kosmetických produktů, krmiva pro chov či akvarijní rybičky. Spolupracujeme s řadou firem, jimž každý rok dodáme asi 1,5 tuny sušených řas,“ nastiňuje Prášil, jak by si spolu s granty mělo středisko na sebe vydělat. Kooperaci Algatechu přislíbily jednak výzkumné ústavy, a jednak komerční subjekty jako Rapeto (potravinové doplňky), HM Harmonie (léčebná kosmetika), Exot Hobby (krmiva pro akvaristiku), Alga Feed nebo Svaz chemického průmyslu ČR.
Ten se zajímá o bioplynové stanice či biopaliva. Není divu, když lze řasy sklízet až dvacetkrát častěji než klasické plodiny! „Řasy rostou velmi rychle, nemají žádné nároky na zemědělskou půdu jako třeba nyní ,obávaná‘ řepka… Tím nejnákladnějším vstupem je zajištění světla a tepla; optimální pro růst je teplota 20 až 40 stupňů Celsia,“ říká Prášil, dle nějž se řeší i projekt v liberecké spalovně, kde řasy „čistí“ vypouštěný oxid uhličitý. A podceňovat nelze ani potravinářský potenciál, byť to jistě nebude v šíři, jakou nám slibovaly sci-fi příběhy. Ale ochutnat je můžete už nyní – zelené speciality nabízí v součinnosti s výzkumníky třeboňský hotel Zlatá hvězda. Což takhle dát si chlebíček s řasovou pomazánkou?

Až ke hvězdám Tak mohl v nadsázce vypadat i jídelníček kosmonauta Vladimíra Remka, jenž si na palubu komplexu Saljut VI v březnu 1978 přivezl i řasy pro experimentální užití. „Ano, Remek měl skutečně řasy chlorely na palubě kosmické lodi, protože se jevily jako ideální pro dlouhé vesmírné lety. V takovém prostředí stoupá koncentrace oxidu uhličitého, naopak klesá podíl kyslíku, přičemž s tím si právě řasy umějí poradit. Spotřebovávají CO2 a vyvíjejí kyslík. Navíc mohou posloužit i jako zdroje bílkovin,“ vypráví Prášil. A vidí tedy docent v řasách zářnou budoucnost? „To je otázka. Ovšem potenciál v nich skutečně je. Jestli je to jediná cesta, kudy jít, to nevím… Ale je to jeden z alternativních zdrojů energie. Stojí to za to jej zkoumat.“

*
BOX (foto lahvičky):
K čemu všemu řasy?**
* čistý zdroj energie
* levná biopaliva
* potravinové doplňky
* farmacie, cenné látky
* výroba kyslíku, spotřeba CO2
Pramen: týdeník EURO

Nálepka: www.alga.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče