Emílie Hnízdilová: Kolkování nás přijde na desítky milionů

13. prosince 2004, 00:00 - GABRIELA ŘÍHOVÁ
13. prosince 2004, 00:00

K 1. červenci 2005 budou muset výrobci alkoholu kolkovat lihoviny. "Náš názor bude vždy takový, že to nic nepřinese. Musíme se ale samozřejmě přizpůsobit," říká Emílie Hnízdilová, ředitelka komanditní společnosti Palírna u Zeleného stromu - Starorežná Prostějov.

* Jak se stavíte k zákonu o schválení kolkování lihovin, který čeká jen na podpis prezidenta?

Myslím si, že nástroje, které by zamezily černému trhu s alkoholem, a tím úniku na spotřebních daních, jsou podstatně jiné. Prostě by to musely hlídat příslušné orgány. N ás to jen zatíží. Lihoviny s podezřele nízkými cenami byly vždycky. Teď se bohužel přesunuly i do obchodních řetězců.

* Jaké konkrétní kroky podniknete?

Zaprvé musíme pořídit stroje, které budou lepit etiketu a zároveň kolek. To bude investice kolem deseti milionů korun, když se je podaří dobře sehnat. Ministerstvo financí sice oznámilo, že bude povolen jednorázový odpis, ale to nám asi nepomůže, protože nemáme takový zisk, abychom si celou částku mohli odepsat. Dále budeme muset mít pracovníka, který půjde na celnici, tam přepočte a přebere kolky. Denně vyrábíme osmdesát tisíc lahví, naráz budeme brát 300 až 500 tisíc kolků. Ten člověk je musí na místě přepočítat, protože kdo nám zaručí, že tam těch kolků bude tolik… Na tuto funkci bude potřeba přijmout odpovědného člověka, jednak vůči firmě a jednak vůči společnosti, aby nenastal třeba problém na trhu. K tomu budeme muset i zřídit trezor pro tuto ceninu.

* Kolik zaměstnanců bude na tyto funkce potřeba přijmout?

N emohu říci přesně, ale minimálně dva. Pokud pojedeme na jednu směnu, tak dva, pokud pojedeme na dvě směny, tak určitě tři. Vzhledem k tomu, že máme tři výrobní linky a nikdy nemůžeme uhodnout, jestli dnes vyrobíme 8050 nebo 7930 lahví, bude potřeba, aby se při předávání směn kolky přepočítaly, protože za to budou pracovníci zodpovídat. Mistrová to totiž nemůže stíhat.

* Jak se podle vás bude lišit ve Starorežné kolkování oproti ostatním výrobcům lihovin?

U nás je velmi široký sortiment výrobků, lišíčích se především tvarem a designem láhve. Na této široké škále si zakládáme. Výrobu nelze řídit počítačově, jako třeba v Becherovce, kde se dělají dva až tři druhy, nebo ve Stocku, kde mají všechna hrdla stejná. Je to velmi náročné, u nás je každá míchačka jiná a takový program prostě neexistuje. Na každý druh láhve bude potřeba pořídit speciální etiketovací hlavu.

* Budou kolky samy o sobě překážkou pro černý trh lihovin?

To si nemyslím. Kromě toho mám dojem, že bude více falešných než pravých, tak jak je to na Slovensku. To, jestli kolky budou, či ne, se už několik let omílá. Probíralo se to i na mezinárodní konferenci v P raze a tam se diskutující shodli, že kdyby existoval ochranný prvek, který by byl nenapodobitelný, už jej všichni mají.

* Co tedy zkušenosti ze zahraničí? Ze starých členských států Unie kolkují alkohol jen Dánsko, Itálie, Portugalsko a Španělsko. Nyní to je povinností i v sousedním Slovensku. Na Slovensku měli letos v létě velkou razii a na základě falešných kolků tam několik výrobců pochytali, ale načerno vyráběný alkohol se dělá dál. Pokud chce ale někdo dělat razii, může ji udělat klidně hned. Vždyť k čemu bude kontrola kolkovaného alkoholu, když stejně už teď nemohou ty výrobce najít. * Jak je to s „černým“ alkoholem u nás?

Tvoří přibližně 35 procent. Nejvíce asi na severní Moravě, v jižních Čechách a nově také v západních Čechách. Ztráty odhadované ministerstvem financí, tedy 2 až 3 miliardy, tomu bohužel odpovídají.

* Preferují zahraniční odběratelé určitý výrobek?

Asi nejvíce absint a doufáme, že se rozběhne i Royal vodka. Absint je takový tahák, který na sebe nabaluje další výrobky. Do Ruska jsme vozili jenom absint, poté i slivovici, hruškovici, pálenky. Royal vodku děláme se švédským partnerem, a tak putuje do Švédska, Norska, Španělska, Bulharska a na východ, například do Indie. Přestože před pár lety to nedělal nikdo, a teď se výroba rozšířila, roste nám stále vývoz do zahraničí.

* Jaké jsou tedy trendy dnešních spotřebitelů v nákupu lihovin?

Rozmach zaznamenala například výroba ochucených vodek, které tvoří zhruba pět procent tržeb. I když zájem o klasické lihoviny klesá, nám se zvýšil o čtvrtinu prodej absintu a dobře si vedou také krémové likéry. Celkově však výroba i prodej klesají. V roce 1997 jsme vyrobili 130 tisíc hektolitrů a loni asi 87 tisíc.

* Jste téměř rodinným podnikem. Na čem si nejvíce zakládáte?

Zakládáme si především na jakosti. Řetězce tlačí výrobce na co nejnižší ceny, a ti se pak snaží ušetřit. Třeba u tradiční výroby griotky víme, že tam patří 40 kilogramů višňové šťávy. Je to receptura stará 100 let. Tak tam těch 40 kilo dáme. Receptura Prostějovské Starorežné je ze 17. století. A dělá se to tak prostě dodnes. Když jsme začínali nabízet produkty do řetězců, tak se nás ptali vždy jen na cenu a nezajímala je chuť. Situace se již mírně zlepšila. 

MÉNĚ ALKOHOLU

„Zdražení klasických lihovin a konkurence neznačkových produktů nutí výrobce měnit sortiment ve prospěch lehkých alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 20 procent,“ říká E. Hnízdilová.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče