Elon Musk má skromný cíl: zemřít na Marsu

19. prosince 2012, 07:25 - Petr Horký
19. prosince 2012, 07:25

Rád bych zemřel na Marsu. Ale ne vlivem nárazu. Kdyby tuto větu s kamennou tváří beze stopy humoru pronesl někdo z vašich známých, asi byste se strachovali o jeho duševní zdraví. Když ji ale řekne majitel firmy SpaceX, která svými raketoplány zásobuje Mezinárodní vesmírnou stanici na oběžné dráze, slovo blázen není výstižnou diagnózou. Asi budete chtít slyšet víc. A poslouchat Elona Muska stojí za to.

Původem Jihoafričan Musk je z rodu podnikatelů – pro dnešní dobu tak příznačných –, kteří v sobě spojují vynálezce, geniálního manažera a excentrického vizionáře s touhou změnit svět. Je stejné „krevní skupiny“ jako Steve Jobs, Jeff Bezos, Mark Zuckerberg nebo Sergej Brin, ale i mezi nimi svým způsobem vyčnívá. Zatím není tak slavný, ale hranice mezi šílenstvím a genialitou je u něho ještě o něco tenčí než u jmenovaných mužů.

Kolonie pro horních 80 tisíc

Před třemi týdny Musk v Londýně šokoval odbornou veřejnost, když představil plán kolonizace Marsu. Prvního člověka chce Musk na rudou planetu dovézt během deseti až patnácti let. Po průzkumnících bude následovat posádka asi deseti lidí, kteří na povrchu Marsu postaví skleník, do něhož napumpují oxid uhličitý, aby tu mohly růst rostliny. Výhledově má na Marsu vyrůst kolonie pro 80 tisíc osadníků. Přesně tolik bude totiž v té době na Zemi lidí, kteří si budou moci dovolit letenku – ta bude stát půl milionu dolarů.

Když Musk domluvil, hodně lidí si klepalo prstem na čelo. I kdyby se kosmonautům podařilo vybudovat takovou osadu, člověk ve vesmíru přežívá jen s velkými obtížemi. I deset dní pobytu na oběžné dráze má obrovské účinky na lidské svaly, mění se hustota kostí, upozorňují experti. Jak by vypadal porod v kosmu? Lidstvo má ještě příliš málo poznatků o vesmíru. Neví ani, jaké otázky si má pokládat. Musk to vše chápe. A věří, že najde řešení. Při pohledu na to, co už má za sebou, se člověku chce věřit, že to dokáže. Většině jeho nápadů, které působily ztřeštěně a riskantně, zatím dal vývoj za pravdu.

Naposledy minulý pátek, kdy Muskova firma Solar City vstoupila na burzu. Akcie společnosti, která produkuje systémy na výrobu energie ze slunce, hned první den vyletěly o 47 procent. Úspěšný burzovní debut přitom přichází v době, kdy se solárnímu byznysu moc nedaří. Podle komentátorů za úspěchem IPO stojí pověst spolumajitele solární firmy. Když za tím stojí Musk, tak na tom něco bude. Pojďme se tedy podívat na život jednačtyřicetiletého muže s chlapeckou tváří o něco podrobněji.

Od počítačů k raketám

Musk se narodil v jihoafrické Pretorii do rodiny inženýra a modelky. Od útlého věku byl klasickým zázračným dítětem, které si žije ve vlastním světě. „Když někdo řekl, že na Měsíc je to miliony mil daleko, Elon řekl ne, od Země je to asi 328 855 mil, záleží na tom, kde stojíte,“ vzpomíná na Elona jeho matka Maye. Školu Elon nenáviděl. Šikanovali ho tam a především ho odváděla od čtení a programování. Svoji první vlastnoručně naprogramovanou počítačovou hru „Blastar“ Musk prodal ve dvanácti letech za 500 dolarů. V Jihoafrické republice vydržel do svých 17 let, pak odešel do USA. Částečně prý proto, aby se vyhnul vojenské službě. „Nemám nic proti službě jako takové, ale sloužit v armádě JAR a utlačovat černochy, to pro mě nebyla vyhlídka dobře stráveného času,“ vysvětlil v jednom rozhovoru.

Musk studoval nejdříve v Kanadě, pak v USA, získal bakalářské tituly v oboru fyziky a ekonomie. Někdy v té době se rozhodl pro tři základní pilíře, kterým se chce ve svém životě věnovat: čisté energii, internetu a vesmíru. Studentská dráha však nebyla pro něj. Dva dny poté, co začal studium aplikované fyziky na Stanfordu, školu opustil a se svým bratrem založil první úspěšnou firmu, dnes bychom řekli start-up. Jmenovala se Zip2 a nabízela editační software pro publikování na internetu. Zip2 není příliš důležitý, jeho smysl byl vydělat peníze, a to se podařilo. V roce 1999 za něj Compaq zaplatil 307 milionů dolarů. To mladému Elonovi poskytlo kapitál na lepší zábavu.

Zajímavějším projektem už byla firma X.com, která se později přejmenovala na PayPal, tedy systém plateb, který dnes na internetu používáme všichni. Firmu v roce 2002 koupil eBay za jeden a půl miliardy dolarů, Musk tehdy vlastnil 11 procent akcií. Spočítejte si, kolik na prodeji vydělal.

Opravdovou „srdcovkou“ ale byla až třetí firma, Space Exploration Technologies, zkráceně Space X. Jejím cílem nebylo nic menšího než průzkum vesmíru. Srdcem nové firmy se stala bývalá továrna Boeingu na trupy letadel v Kalifornském Hawthornu. Musk najal lidi z NASA a Boeingu, aby mu postavili raketu schopnou doletět na oběžnou dráhu. Muskovou výchozí premisou bylo, že to dokáže levněji než státní firmy, které plýtvají penězi i materiálem.

Státní firmy plýtvají

SpaceX vyvinul rakety Falcon 1 a Falcon 9 a nákladní raketoplán Dragon. Od začátku lil Musk do podniku své vlastní peníze. Nic z výše uvedeného by ale nebylo možné, kdyby SpaceX v roce 2008 nezískal kontrakt za 1,6 miliardy dolarů od NASA na dovoz nákladu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Jak se Muskovi podařilo získat tento kontrakt, který si do té doby střežily státní firmy? Nabídl několikanásobně nižší cenu. Letos se SpaceX stala první soukromou firmou, která přistála na ISS na oběžné dráze. To se předtím podařilo pouze třem státům a Evropské vesmírné agentuře.

SpaceX je dnes největším výrobcem raket na světě. Na státní firmy se Musk dívá s podezřením. Nelíbí se mu, že vláda chce maximální výkon a vůbec nekouká na náklady. Každá raketa je vyrobena na jedno použití a pak vyhozena pryč. „Představte si, že byste pro každý let stavěli nový letoun 747,“ říká Musk v rozhovoru pro časopis Smithsonian.
Podle Muska levné vesmírné létání přijde až tehdy, když se podaří vyvinout raketoplán na více použití.

Vedlejší projekty

Vesmírný byznys, jenž by jednomu stačil na plný úvazek, je jen jednou z aktivit workoholika Muska. Jeho pracovní týden prý čítá sto hodin a cestuje soukromým tryskáčem – mimochodem vlastní český L-39 z Aera Vodochody. Se stejnou vervou jako na vesmír se Musk vrhl na čistou energii. Ve společnosti Tesla Motors vyvinul automobil Tesla Roadster, první elektroauto nové generace. Prodalo se jich jen několik tisíc, ale i tak trhy Teslu Motors cení na miliardu dolarů. V Tesle Motors Musk drží 32 procent. Dalším projektem je zmíněný výrobce nezávislých elektrických systémů, společnost Solar City.

Všechno, co Musk dělá, vyvolává podvědomou chuť držet mu palce. Chuť riskovat pro úžasné věci nehledě na zisk, to je na něm a podobných „enterpreneurs“ amerického střihu tak fascinující. „Dříve či později budeme muset rozšířit život mimo tuhle zelenomodrou planetu, nebo vyhyneme,“ řekl nedávno Musk.

Psychologické výzkumy dokazují, že extrémně úspěšní podnikatelé nejsou náchylnější k riskování. Oni totiž své vize, které nám běžným smrtelníkům připadají jako nereálné, vůbec nepovažují za riskantní.


===== Elon Musk (41) ===== narodil se 28. června 1971 v jihoafrické Pretorii do rodiny inženýra a modelky vystudoval fyziku a ekonomii, pak se vrhl na internetový byznys v roce 1999 spoluzaložil firmu PayPal vlastní či spoluvlastní firmy SpaceX, Tesla Motors a Solar City jeho majetek je odhadován na 2,4 miliardy dolarů je rozvedený, s první ženou Justine má pět synů e

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče