Elektronické tržiště je šancí pro nové zakázky

30. dubna 2013, 13:54 - Dalibor Dostál
30. dubna 2013, 13:54

Stát, města i kraje. Všechny veřejné instituce budou postupně zadávat svoje zakázky elektronicky. Proto je podle obchodního ředitele elektronického tržiště Tendermarket Zbyňka Miklíka pro malé a střední podnikatele důležité, aby se elektronická tržiště naučili využívat.

Tendermarket, elektronické tržiště veřejné správy, jste spustili loni v květnu. Jaké přinesl po necelém roce jeho provoz výsledky?

Jsme lídrem na trhu v elektronických tržištích. Denně jde o několik stovek vypsaných a vyhodnocených zakázek. Takže úspěch. Považuji to za výborný výsledek.

Protože elektronická tržiště nefungují ještě ani rok, bude asi dobré krátce vysvětlit, o co vlastně jde.

Elektronická tržiště jsou nástrojem pro zadávání veřejných zakázek státními institucemi. Konkrétně jsou určena pro zakázky malého rozsahu a podlimitního řízení. Zjednodušeně lze říci, že na tržišti je možné realizovat zakázky na dodávky či služby v ceně do 3,2 milionu korun, popřípadě veřejné zakázky na stavební práce v ceně až 10 milionů korun.

Jak elektronické tržiště funguje?

Zadavatel, tedy některá instituce veřejné správy, v elektronickém tržišti specifikuje, jaký produkt nebo službu hledá a s jakými parametry. Zveřejní výzvu k podání nabídek, rozešle ji potenciálním uchazečům, kteří jsou na tržišti registrováni. Ti si to přečtou, posoudí, jestli je to zajímá, přihlásí se a podají nabídku. Systém dle nastavených parametrů vyhodnotí, která nabídka je nejlepší, a určí vítěze.

Jak velký podíl dodavatelů v jednotlivých oborech je na tržišti registrován?

Podíl dodavatelů v jednotlivých segmentech lze jen odhadovat. Ale například u dodavatelů kancelářských potřeb nebo informačních technologií jsou přítomni všichni významní hráči a zhruba dvě třetiny menších firem z oboru.

Jaké výhody přináší elektronické tržiště podnikatelům a živnostníkům?

Mají šanci dostat se ke státním zakázkám, o kterých by se jinak ani nedozvěděli. Nic za to neplatí. Dříve ten, kdo zvítězil, dal zprostředkovateli provizi ve výši jednoho až tří procent. Teď dodavatel neplatí za registraci ani za získanou zakázku nic, všechno má zadarmo. V používání elektronického tržiště Tendermarket vidím pro dodavatele pouze výhody. Musejí mít jen přístup k internetu a naučit se tržiště ovládat.

Je to jednoduché? Není to pro zájemce nepřekonatelný problém jako například formuláře na dotace či evropské peníze?

Ano, pro dodavatele je to jednoduché. Podání nabídky je jednoduchá procedura, kterou se může dodavatel naučit opravdu během několika minut. Samozřejmě splnit veškeré podmínky výběrového řízení, které vyžaduje zadavatel, už je jiná věc. V některých případech je nutná znalost zákona o veřejných zakázkách, a to již není triviální záležitost. Zadavatel veřejné zakázky může například po dodavatelích požadovat splnění určitých kvalifikačních předpokladů.

Třeba naskenovat výpisy z obchodního rejstříku, živnostenské listy, čestná prohlášení a podobně. Jsou určitě živnostníci, kteří se s tím nikdy nesetkali. Ale je to něco, co je potřeba se naučit, pokud se zajímáte o veřejné zakázky. Elektronizace veřejných zakázek je novým trendem v České republice i v zemích EU. Je to nová příležitost, jak získávat nové zakázky. Záleží na každém, jestli tuto příležitost využije, nebo ji nechá své konkurenci.

Vědí už malí a střední podnikatelé o těchto možnostech? Roste jejich zájem?

Zájem postupně roste, jak přibývá institucí, které elektronické tržiště využívají. Samozřejmě využíváme také marketingu a propagace i akcí pro podnikatele v regionech, které organizuje magazín Profit.

Jaký objem zakázek jste zatím zprostředkovali?

Přes tržiště se zatím realizovalo více než 26 tisíc zakázek, zapojilo se 450 zadavatelů a 12 000 dodavatelů. Podle statistiky ministerstva pro místní rozvoj byla většina veřejných zakázek zadávaných na elektronických tržištích realizována na Tendermarketu.

Díky čemu jste na trhu dominantní hráč?

Tržiště jsme spustili mezi prvními, certifikace našeho tržiště proběhla jako první. Krátce nato se na trhu objevili další hráči, někteří konkurenti spustili svoje projekty o několik měsíců později. Naše prvenství je také dáno kvalitou aplikace Tendermarket, vysokou odborností všech členů týmu a samozřejmě šíří poskytovaných služeb, kterou konkurence nenabízí.

Jak uživatel pozná, že je tržiště dobře naprogramované?

Ovládání je pro něj intuitivní a lehce zvládnutelné. Všechno, co potřebuje, snadno najde. A na druhou stranu ho neobtěžují funkce, které jsou zbytečné.

Co patří mezi užitečné funkce?

Hlavně různé reporty, statistiky, vyhledání zakázky. Na pár kliknutí si každý může zadat, jaké výstupy chce získat.

Například?

Vyhledávání zakázek. Dodavatelé si sami můžou dle mnoha kritérií vyhledat zakázku, která pro ně může být zajímavá. Navíc nabízíme možnost zasílání informací o nových veřejných zakázkách dle kritérií, která si dodavatel nadefinuje. Tuto službu zatím poskytuje pouze naše tržiště Tendermarket.

Jaký okruh institucí vaše služby využívá?

Pro ústřední orgány státní správy a jimi zřízené organizace je využívání elektronického tržiště povinné. Pro ostatní je to dobrovolné. Z těch povinných máme 11 resortů ze 14. Resort znamená, že jde jak o ministerstvo, tak o všechny jeho podřízené organizace. V další fázi je plánováno rozšíření této povinnosti na územní samosprávné celky, pravděpodobně na statutární města a kraje.

Kdy k tomu dojde?

Původně to mělo být od 1. ledna letošního roku, což se nestalo. Potom se to posunulo na polovinu tohoto roku. Nevím, zda se to zdaří, nebo to bude až od ledna 2014. Doufám, že rozšíření povinnosti používat tržiště přijde brzo. Pomůže to zvýšit transparentnost veřejných zakázek a dodavatelé budou mít přístup k většímu počtu zakázek.

Přibude v rámci druhé vlny další konkurence?

Počet elektronických tržišť se zvýšit nemůže. Provozovatel tržiště má koncesní smlouvu s ministerstvem pro místní rozvoj a současných pět licencí je maximální počet. Jediné, co se může stát, je, že některá z konkurenčních firem bude chtít získat větší podíl na trhu.

Již jste zmínil, že zadavatelé objednávek i dodavatelské firmy využívají Elektronické tržby zadarmo, z čeho tedy generujete příjmy?

Součástí koncesní smlouvy s ministerstvem pro místní rozvoj je ceník úkonů. Určitou částku dostaneme například za realizaci otevřené výzvy, za realizaci aukce atd. Každý měsíc fakturujeme ministerstvu částku podle počtu jednotlivých realizovaných zadávacích řízení všech zapojených zadavatelů na tržišti. Přímo zadavatelům fakturujeme jen některé nadstandardní služby, například za školení uživatelů, integraci se softwarem třetích stran a podobně.

Stát se netají tím, že chce z České pošty udělat hlavního poskytovatele elektronických služeb pro svoje instituce. Nebojíte se, že časem vznikne tlak, aby státní instituce více využívaly „poštovní“ tržiště?

Myslím, že toto by byl krok velmi špatným směrem. Zmonopolizovat trh elektronických služeb pod jednu organizaci, ať už by to byla Česká pošta nebo někdo jiný, by nepřineslo nic dobrého. Díky tomu, že nyní máme konkurenci, existuje i konkurenční boj.

Neustále vymýšlíme nová zlepšení tržiště, komunikujeme se zadavateli i dodavateli a vylepšujeme procesy dle jejich požadavků, zkvalitňujeme poskytované služby atd. Prostě se snažíme být stále lepší než naše konkurence. Pokud bychom byli jediní, kdo by mohl tyto služby poskytovat, a navíc by zadavatelé měli za povinnost používat pouze nás, nevím, co by nás nutilo být nejlepší a zlepšovat poskytované služby. Věřím, že ke zmonopolizování tohoto trhu nikdy nedojde a zůstane to u zdravého konkurenčního prostředí.

Váš podíl na trhu je výrazný, splnilo tedy elektronické tržiště vaše očekávání?

Před startem elektronických tržišť zveřejnilo ministerstvo pro místní rozvoj odhady, kolik by na nich mělo probíhat zakázek. Ale zatím k naplnění těchto předpokladů nedošlo. Realita je slabší.

Čím to je?

Proces využití elektronických tržišť je pozvolnější. Spousta zadavatelů se předzásobila, než nastala povinnost využívat elektronická tržiště. Probíhají školení, kde se to učí. Někteří také mohou toto nařízení obcházet.

Jak je to možné?

Zatím neexistuje kontrola, zda státní instituce toto nařízení respektují. A za porušení těchto povinností nejsou stanoveny žádné sankce. To se teprve plánuje.

Jak se dá nařízení obcházet? Rozdělováním na více menších zakázek?

Samozřejmě. Zadavatele upozorňujeme, že tím porušují zákon.

Některé druhy zboží a služeb na elektronických tržištích nejsou. Proč?

Jde o stavební práce a další typy služeb, které se špatně nakupují elektronicky. Z tohoto důvodu je takových zakázek na elektronických tržištích minimum, nelze však říci, že tu nejsou vůbec. Systém okruh komodit nikterak neomezuje.

Obecně je však tržiště vhodné jen pro komodity, které se snadno definují do elektronické podoby, mají srovnatelné parametry. Aby se neporovnávaly hrušky s jablky. Nicméně existuje strategie elektronizace veřejných zakázek s harmonogramem do roku 2015. Jejím cílem je, aby se veškeré zakázky zadávaly elektronicky.

Kromě elektronického tržiště, které slouží pro veřejné zakázky menšího rozsahu, provozujete od roku 2004 také službu eGordion pro velké veřejné zakázky. Jak se za tu dobu trh vyvíjel?

Elektronická tržiště pro velké zakázky fungují někdy od roku 2001. Nejdříve fungoval jen pro zakázky z oblasti výpočetní techniky a komunikací. Před rokem došlo ke změně a nyní je v seznamu komodit na devět set položek.

Odráží se v objemu veřejných zakázek zadávaných prostřednictvím elektronických tržišť krize posledních let? Obecně se zadává určitě méně a v menších finančních objemech. Úřady mají na nákupy méně finančních prostředků.

Porovnávat to ale můžeme jen u zmíněné výpočetní techniky a komunikací, kde došlo oproti předchozím letům ke snížení. Nicméně díky zařazení stovek nových položek se celkový objem elektronického zadávání zakázek zvýšil.

Veřejné zakázky jsou u nás často spojovány s korupcí, lze i ten elektronický systém „naohýbat“ tak, aby se zakázka dostala k vybrané firmě?

Řekl bych, že příliš ne. Jsou stanovena přesná pravidla, jejichž dodržování kontroluje certifikační autorita. Z pohledu transparentnosti, ale i bezpečnosti. Kde jsou data uložena, jak jsou chráněna, kdo k nim má přístup, kde je primární server, kde je záložní server. Je to daleko přísnější a dokonalejší.

Snížily se také limity zakázek malého rozsahu a i u těchto zakázek je dáno, zda má zadavatel oslovit jednoho uchazeče, nebo oslovit minimálně tři nebo například pět a ještě zároveň dát oznámení na veřejnou vývěsku (Profil zadavatele) a bude se moci přihlásit kdokoli. Jen v případě, když někdo využije přímé zadání do částky sto tisíc korun, nemusí proběhnout soutěž.

Žádnou slabinu tedy systém nemá?

Opravdu ne. Nikdo nemá přístup k podaným nabídkám v průběhu podání nabídek. Teprve po termínu pro podání nabídky systém zpřístupní data zadavatelům, aby do nich mohli nahlížet. Pokud by někdo podal nabídku po tomto termínu, systém ji automaticky vyřadí.

Toto nelze nijak obejít. Každá podaná nabídka dostává časové razítko, zaznamenáváme auditní stopu každé operace, zakázky se šifrují a je mnoho dalších ochranných mechanismů. Veškeré procesy podléhají certifikovanému systému managementu informační bezpečnosti dle ISO 27001.

Přinesl roční provoz naopak něco, co musíte vylepšit nebo upravit?

Setkáváme se s tím, že po nás zadavatelé chtějí komplexní řešení pro všechny veřejné zakázky. Tedy propojení veřejného tržiště s dalšími softwary pro zadávání veřejných zakázek. Můžeme tak využívat naší výhody, protože poskytujeme nejenom elektronické tržiště pro menší zakázky Tendermarket, ale i nástroj pro velké veřejné zakázky eGordion. Propojením obou nástrojů získá uživatel přehled o všech veřejných zakázkách bez ohledu na jejich velikost.

Budoucnost tedy patří komplexnímu řešení?

Určitě. Kromě nástroje pro zadávání veřejných zakázek velkého a malého rozsahu je možno začlenit například systém pro podporu centralizovaných nákupů. Díky němu může zadavatel zjistit, jaké služby nebo produkty jeho jednotlivá pracoviště potřebují, vytvořit centrální objednávku a po jejím vyřízení získané produkty rozdělit do jednotlivých míst. Výhodou je, že instituce pracují s jedním systémem, nemusejí zadávat stejná data třikrát. Naším cílem je, aby vše zadávaly jednou a pak se to přeneslo do všech systémů.

Je to cílem, nebo to tak už funguje?

Už to funguje například v Českém ústavu zeměměřičském a katastrálním. U ostatních zadavatelů se na tom pracuje. Někde se teprve bavíme, jak to nastavíme, někde řešení upravujeme na míru, někde je komplexní řešení nasazeno v testovacím provozu.


Zbyněk Miklík (38) po absolvování gymnázia v Blansku vystudoval v letech 1997 až 2003 Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu, obor manažersko-ekonomický. Kromě toho na Masarykově univerzitě studoval obor elektronická příprava dokumentů a na Vysokém učení technickém počítačovou grafiku a příbuzné obory.

V roce 2000 začal pracovat jako projektový manažer ve společnosti Inform Net Partners. Ve stejné pozici pak pokračoval později ve společnosti Infinity. Od roku 2004 do roku 2012 působil jako obchodní a projektový manažer ve společnosti B2B Centrum. Od loňského roku je obchodním ředitelem elektronického tržiště Tendermarket.


Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče