Elektronické soudy zrychlí justici

04. listopadu 2008, 00:00 - Petra Sýkorová
04. listopadu 2008, 00:00

Týmová práce, změny zákonů a elektronizace – tak lze rámcově shrnout prostředky, jimiž chce ministerstvo spravedlnosti dosáhnout efektivnějšího a rychlejšího soudnictví.

Změn se dočká také současný systém doručování – justiční brzda číslo jedna.

Minitýmy, rekodifikace a elektronizace – to jsou tři pilíře, na nichž spočívá reforma justice. Celý systém by měl zrychlit a zefektivnit především nový způsob dělení práce. Soudci se mají věnovat jen rozhodovací činnosti, administrativu zajistí odborný justiční personál. Běžného podnikatele se ovšem asi více dotknou plánované změny zákonů. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila reforma zasáhne přibližně padesát předpisů. Hlavními novinkami jsou nový obchodní zákon (podrobnosti v Profitu č. 41), občanský zákoník a trestní zákoník.

Konečně fungující doručování obsílek?

Zrychlení soudů hodlá Pospíšil dosáhnout novelizací občanského soudního řádu a zákona o datových schránkách. Novelu občanského soudního řádu momentálně projednává Poslanecká sněmovna. Zákon o datových schránkách je již platný. Účinnosti nabude v červenci příštího roku. V nich obsažená pravidla podstatně mění stávající systém doručování.

Zavedení datových schránek by mělo vést ke zefektivnění komunikace mezi účastníkem řízení a soudem. Datové schránky budou zřizovány buď na základě žádosti anebo povinně. Povinnost mít datovou schránku se bude vztahovat na právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a organizační složky zahraničních právnických osob umístěných na území České republiky.

Změnit se však má i „papírové“ doručování. Ze sdělení ministerstva spravedlnosti vyplývá, že právě to je největším problémem a brzdou české justice. Současná úprava doručování totiž umožňuje účastníkům řízení vyhýbat se úředním obsílkám. Soudu přitom ukládá povinnost pátrat po pobytu účastníka, což je náročné nejen finančně, ale hlavně časově.

POŠTY ROSTOU, RYCHLOST STOUPÁ

• Počet kauz došlých na soudy (takzvaný nápad) obecně roste. Jen v obchodní agendě loni soudy zahájily 29 023 řízení. Letos jich bylo jen za první pololetí již 19 250.

• Celorepubliková průměrná délka soudního řízení v obchodních věcech na krajských soudech ode dne nápadu do dne právní moci byla v loňském roce 793 dní. Nejdéle přitom na rozhodnutí čekali v Severočeském kraji (1519 dní). Nejrychleji naopak soudí v jižních Čechách (329 dní).

• V oblasti tří hlavních agend (civilní, obchodní a opatrovnické), se od roku 2005 řízení zrychluje, a to i přesto, že se počty případů zvyšují. V letošním prvním pololetí bylo vyřízeno zhruba o 10 procent více kauz, než tomu bylo ve stejném období let 2005–2007.

Pramen: Ministerstvo spravedlnosti

Odpovědnost za poštu

Závažným problémem je podle místopředsedy Krajského soudu v Brně Pavla Bachratého (na obrázku) rovněž současná úprava institutu náhradního doručení. „Je-li soudní rozhodnutí doručeno uložením, tak se o jeho existenci účastník řízení mnohdy dozví až v následné exekuci. S odstupem času (i několika let) se pak složitě dokazuje, zda se účastník v místě doručení zdržoval či nikoli,“ popisuje Bachratý. Kdyby se ukázalo, že se osoba skutečně na místě nezdržovala, bylo by třeba pokračovat v nalézacím řízení. Naopak to exekuční by bylo zastaveno.

„Ani když držím v ruce pravomocný rozsudek, nemůžu si být jista, že ho má také dlužník,“ stěžuje si podnikatelka Jana Švecová z Jindřichova Hradce. Podle Bachratého však novela uvedené problémy alespoň v teoretické rovině řeší. „Podstata navrhované změny spočívá v přenesení odpovědnosti na adresáty tak, aby sami nesli důsledky toho, že se jim nedá písemnost doručit,“ shrnuje mluvčí Městského soudu v Praze Petr Kulawiak.

Každý, kdo se nezdržuje ve svém trvalém bydlišti, bude mít povinnost nahlásit soudu nebo přímo do centrální evidence obyvatel adresu, na kterou mu mají být zasílány soudní písemnosti. Obsílky se budou považovat za doručené. „Neúčinnost doručení bude možné namítnout jen z omluvitelného důvodu, jakým je například hospitalizace,“ doplňuje mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzana Steinerová.

Navrhovaná právní úprava rovněž sjednotí dobu, po kterou má být nedoručená zásilka uložena na poště, a to na deset dní. Po uplynutí této lhůty bude písemnost považována za doručenou, i když se o ní adresát nedozvěděl. Narozdíl od současné praxe se po uplynutí stanovené úložní lhůty písemnost nebude vracet zpět soudu. „Novela zavádí institut vhození do schránky. V praxi to znamená, že písemnost, která má být doručena do vlastních rukou, bude po uplynutí úložní lhůty vhozena do schránky adresáta,“ vysvětluje advokát Tomáš Nevečeřal z advokátní kanceláře Janstová, Smetana & Partneři. V případě obyčejného doručování bude obsílka vhozena do schránky bezprostředně poté, co nebude adresát zastižen. „Od té chvíle se bude písemnost považovat za doručenou,“ doplňuje Nevečeřal.

Elektronická podání i spisy

Třetím pilířem, na kterém je reforma postavena, je elektronizace justice. „Jejím cílem je využít techniku tak, aby byly všechny procesy, které přímo nesouvisí s vlastním rozhodováním soudu, automatizovány,“ shrnuje Steinerová. Výsledkem má být ryze elektronické soudní spisy. Ty jsou sice ještě v nedohlednu, ovšem například elektronická podatelna funguje již více než rok.

Účastníci řízení využívají možnosti komunikace se soudem prostřednictvím e-Podatelny poměrně často. „Měsíčně je takto odesláno přibližně 500 návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu a 100 dalších podání. Předpokládáme, že počet podání doručovaných prostřednictvím e-Podatelny se bude navyšovat. Tuto aplikaci totiž chceme doplňovat. Od příštího roku plánujeme touto cestou zasílat i návrhy na zápis do obchodního rejstříku,“ uvádí Steinerová.

Bachratý ovšem upozorňuje, že vzhledem k nynější organizaci soudů a vedení spisů znamenají elektronická podání zvýšenou zátěž. „Při neexistenci elektronických spisů musí soudy každé podání vytisknout a zařadit do papírové podoby spisu. Vzrůstají nám tedy náklady na papír, tisk dokumentů a na obsluhu elektronické podatelny,“ konstatuje.

Prvním „elektronickým“ řízením je řízení insolvenční. Od letošního ledna je na internetu volně dostupný insolvenční rejstřík, a kdokoliv tak má možnost si zjistit, v jaké fázi se řízení nachází. Ještě žhavější novinkou je zmiňovaný elektronický platební rozkaz. Návrh na jeho vydání je možné podávat od července prostřednictvím e-Podatelny na speciálním formuláři. Lidé této možnosti využívají čím dál častěji. Důvod je prozaický: poloviční soudní poplatek.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče