Elektronické aukce, férovější zakázky?

10. listopadu 2010, 11:04 - Miroslav Řihák
10. listopadu 2010, 11:04

Manažerský panel

Již delší dobu se diskutuje o možnosti zavést elektronické aukce jako povinnou formu nákupu zboží a služeb ve veřejné správě. Zajistily by větší průhlednost, vyšší konkurenci a lepší ceny veřejných zakázek. Před několika měsíci si toto jako cíl vytklo programové prohlášení vlády a myšlenku nedávno znovu oprášila Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Elektronické aukce jsou tradičně chápány jako vhodný nástroj pro nákup komodit, mohou ale přinést zlepšení i v oblasti rozsáhlých komplexních projektů, které kromě dodávky komodit zahrnují i služby s vysokou přidanou hodnotou.
Typickým příkladem může být všeobecně velmi komplikovaná oblast IT, ve které se velké investiční projekty veřejné správy často ocitají pod palbou kritiky. Nic totiž nebrání jejich rozdělení na část „nákup komodit“ a na část „systémová integrace“, která vytvoří z daných komodit precizně fungující systém. Nákup komodit je snadno realizovatelný prostřednictvím elektronické aukce. Proces výběrového řízení u systémové integrace je podstatně složitější. Tato část ale tvoří (podle povahy projektu) často jen patnáct až třicet procent celkových nákladů. Jakousi odměnou za složitost pro zadavatele pak je, že v části výběru komodit lze při použití elektronické aukce dosáhnout podstatných úspor.
Česká realita ovšem ukazuje, že většina pokusů směřujících do oblasti zprůhlednění veřejných zakázek byla často znehodnocena velkou řadou výjimek, které bylo možné uplatnit. A tak je potřebné, aby projekty, u kterých by zadavatel tvrdil, že není možné vyčlenit jejich komoditní část, podléhaly přísnějšímu dozoru a například i předchozímu schválení jiné formy soutěže vládou. V opačném případě by zakrátko i elektronické aukce byly jen bezzubým nástrojem.
Popsaný mechanismus by samozřejmě kladl vyšší nároky na schopnost veřejné správy kvalifikovaně poptat oddělené části zakázky. Zcela jistě by se nelíbil velkým dodavatelům, kteří na trhu často vystupují zároveň jako systémoví integrátoři i dodavatelé produktů, a najednou by mohli být nuceni využívat ve svém řešení i konkurenční produkty.
I při správném využití výše uvedených nástrojů samozřejmě stále hrozí oblíbený „fígl“ veřejných zakázek, kterým je účelové využívání hodnotících kritérií ve prospěch určitého dodavatele. To lze eliminovat pouze tím, že všechny informace budou veřejně dostupné, pod dohledem médií a odborné veřejnosti, ale především tím, že vláda ukáže, že to tentokrát myslí s protikorupčními opatřeními opravdu vážně a její ministři je ve svých resortech prakticky naplní.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče