Elektřina není samozřejmost

31. července 2006, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
31. července 2006, 00:00

Je horší zavřít výrobu, nebo investovat do záložních zdrojů? Zapnout si televizi, vzít vychlazený džus z ledničky nebo si ohřát jídlo v mikrovlnce... To je samozřejmost. Tedy byla. Až do minulého týdne, když i laická veřejnost začala zjišťovat, že dodávky energií až tak samozřejmé nejsou.

Zapnout si televizi, vzít vychlazený džus z ledničky nebo si ohřát jídlo v mikrovlnce… To je samozřejmost. Tedy byla. Až do minulého týdne, když i laická veřejnost začala zjišťovat, že dodávky energií až tak samozřejmé nejsou.

Normálně se v souvislosti s energií mluví o zdražování. Chápeme to často jako daň za regulace cen plynu, elektřiny a daňové sazby za líh či benzin a tabák.

Především motoristé a kuřáci to znají moc dobře. V několika uplynulých dnech se ale ukázalo, že problémy mohou být i jinde. To, že netekla leckde minulý týden teplá voda, byl v řadě měst jen vrcholek pomyslného ledovce.

Už pár týdnů je Česko spalováno horkým počasím. Ať už se to někomu individuálně líbí nebo ne, jde o jev, který má vliv nejen na opálení, ale i na celou ekonomiku. Na pracovištích hučí klimatizace, v bazénech víří bublinkové programy a ve světě velkých obchodů bzučí nápor proudu. Energie směřuje za západ, východ, jih i sever. Česko je totiž už svou polohou předurčeno k tomu být tranzitní zemí. Elektřina je přitom z hlediska dodání snad nejlépe dostupným zbožím, které není omezeno zácpami na dálnicích či železnicích.

Má to ale i zápory. Jednou to prostě přijít muselo: Česká energetika na okamžik zkolabovala. Možná ani ne z těch důvodů, které jsou nastíněny o pár vět dříve. Ale stalo se. Díkybohu to netrvalo víc než pár hodin. Je třeba si ovšem přiznat, že hospodářství jako celek to stálo desetinásobky obvyklých nákladů na energie. Ztráty jednotlivých firem se budou počítat ještě nějakou dobu.

Jistě, havárie a kolapsy se stát mohou. Ale je jisté, že toto byl jen „nástřel“ možných problémů - takové krize se mohou opakovat čím dál častěji. Ve střední Evropě ubývá energetických zdrojů a o nových se příliš neuvažuje. Uhelné elektrárny dosluhují, jádro nemá velkou politickou podporu. Plyn musíme dovážet a na území země není jediná elektrárna, která by jej přetvořila na čistou elektřinu.

Řešením jsou nové zdroje energie nebo kapitulace. Česko se chlubí rostoucí ekonomikou. Druhá strana mince takového úspěchu znamená, že za takovou dynamiku je třeba něčím zaplatit. Jednou z těch cen je rostoucí hlad po energiích. Každé vyrobené auto, každé střešní okno na novém či rekonstruovaném domě nebo nově položený kilometr dálnice nejsou placeny jen účtem za materiál, mzdou dělníkům a provizemi dodavatelům. Náklady na energie stále rostou a stávají se tak velmi významným kalkulem pro firmy. Výpadek energie z minulého týdne a ohlášené zdražení elektřiny tedy dává podnikatelům jednoznačný návod: nespoléhat se na jediného dodavatele a hledat vlastní řešení. Kvůli ohlášenému stavu nouze totiž nikdo nemá nárok na výplatu od pojišťoven. Než řešit ztrátu z kolapsu výroby, bude asi lepší pořídit si vlastní záložní zdroj energie.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče