Elektrárenská nadílka

11. ledna 2008, 12:38 - Vadim Fojtík
11. ledna 2008, 12:38

Roman by měl část z 677 milionů korun věnovat svému předchůdci

Generální ředitel ČEZ Martin Roman si dal opožděně dárek k loňským Vánocům. A s ním i několik jeho podřízených z vedení elektrárenské firmy. ČEZ totiž oznámil, že třináct manažerů koncernu včetně svého šéfa využije v průběhu ledna své opce nebo jejich část v rámci akciového motivačního programu firmy. Po odečtení nákladů a daní si měli na svá konta dohromady připsat přes 1,1 miliardy korun čistého.

Přes půl giga šéfovi.

Největší díl z výnosů, 677 milionů korun, připadne Martinu Romanovi. Ten si jako předseda představenstva vybral svůj čtyřletý akciový bonus, který mu skončí v únoru. Roman uplatnil opci na 675 tisíc akcií ČEZ. Za každou zaplatí velmi výhodnou cenu 139 korun. Na burze ji může obratem prodat zhruba za 1380 korun, alespoň dle průměrné ceny za poslední tři měsíce.. A jejich hodnota má růst i v následujících měsících, i když jen mírně. Roman však zatím prodal pouze 60 tisíc akcií. Za získaný obnos uhradí náklady, které musel vynaložit na pořízení celého balíku cenných papírů. Zbytek si zatím ponechá. Navíc dozorčí rada firmy na konci loňského roku potvrdila Romana v šéfovské funkci ještě na čtyři roky, čímž mu vznikl nárok na dalších 750 tisíc akcií. Na tomto opčním programu však tolik nevydělá. Akcie smí pořídit za loňské ceny, které se již pohybovaly nad tisícem korun za jeden cenný papír, a vydělat na nich může dle nových pravidel motivačního programu maximálně dvojnásobek.
Opci na akcie uplatnil kromě jiných i druhý muž ČEZ, výkonný ředitel Daniel Beneš. A to na 75 tisíc akcií firmy z celkových 225 tisíc kusů, na které má dle motivačního programu nárok. Výnos v jeho případě dosáhl 47,6 milionu korun. Přes šedesát milionů korun vydělali i manažeři Igor Šmucr, Bohumil Mazač či Vladimír Schmalz.

Nově jen dvojnásobek.

Štědrý opční program pro manažery ČEZ prosadil stát jako většinový vlastník firmy v roce 2001 - za vlády ČSSD. Tedy v době, kdy ve funkci nebyl žádný ze současných členů představenstva společnosti. Management získal právo koupit akcii za cenu, která platila v době, kdy nastoupil do funkce. Po strmém růstu ceny akcií, a tím i výdělku manažerů ČEZ, ale stát v roce 2006 zatáhl za brzdu a prosadil v motivačním programu omezení. To ohraničilo možný výnos na maximálně dvojnásobek růstu cen akcií. Ze třinácti manažerů, kteří opci na akcie firmy uplatnili, se však toto omezení vztahuje pouze na dva (viz Kolik vydělají manažeři na akciích). „Od samého počátku opčního programu měla být jeho součástí taková brzda, jaká je tam od roku 2006,“ tvrdí náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Ten je rovněž členem dozorčí rady elektrárenského koncernu. Odpůrci oponují. V roce 2001, kdy začala platit štědrá varianta bonusového programu, neočekával takový růst ceny akcií ČEZ ani ten největší optimista. Jiní zase dodávají: „I méně gramotný obchodník s kalkulačkou věděl, že akcie ČEZ byly v roce 2001 významně podhodnoceny a čekal je výrazný růst.“

Mílovo startovné.

Zaslouží si tedy skutečně management vedený Martinem Romanem takovou vysokou prémii, lze růst akcií považovat za jeho zásluhu? Nevydělali manažeři desítky až stovky milionů korun jen na tom, že přišli do společnosti ve správnou dobu? Tedy v okamžiku, kdy kvůli vysoké poptávce a nedostatečným zdrojů v Evropě začala dramaticky růst cena elektřiny, a tím i zisk energetických firem? Nedosáhl by podobných výsledků i méně schopný šéf, než za jakého lze zcela jistě označit Romana? Na takovou otázku je možné dle analytiků a odborníků oslovených týdeníkem EURO najít odpověď jen stěží. „Až budeme mít k dispozici stroj času, můžeme si to vyzkoušet,“ tvrdí jeden ze státních úředníků. „Ano, je klíčové, že přišli do ČEZ ve správný čas,“ tvrdí ale Jan Langmajer ze společnosti Atlantik FT. A dodává: „Stejně důležité je i to, že si Roman dokáže zajistit politické pokrytí pro většinu důležitých počinů ČEZ. A je jedno, zda je u moci ČSSD, nebo ODS. Třeba prosadil nákup Severočeských dolů.“ Ale zpět k původním otázkám. Co tedy způsobilo růst hodnoty společnosti a následně i ceny firemních akcií? Zdravý základ pro tento předpoklad bezesporu zajistil Romanův předchůdce Jaroslav Míl. Ten spolu s bývalým ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem a někdejším šéfem resortu financí Pavlem Rusnokem prosadil, aby stát v červenci 2002 prodal ČEZ své majoritní podíly v pěti regionálních distribučních firmách - tedy Středočeské energetické a Východočeské, Severočeské, Západočeské a Severomoravské energetice. „Ano, je to jeden z nejklíčovějších kroků, který nastartoval růst hodnoty firmy,“ upozornil Langmajer. Míl a jeho podřízení rovněž vymysleli plán, jak začlenit do ČEZ nově ovládnuté firmy a dosáhnout významných úspor plynoucích z takového spojení. Svůj program však nedotáhl do konce. Počátkem roku 2004 ho státní úředníci z vedení ČEZ odvolali. A to ze dvou důvodů. Míl byl vyšetřován policií, zda při výstavbě nové pražské centrály ČEZ v Duhové ulici neporušil zákon - a kvůli „přílišné rozpínavosti“ elektrárenské firmy. Přihlásil ji totiž do privatizace Severočeských dolů, což se státním úředníkům nelíbilo. Prodej dolů byl později zrušen. A také vyšetřování okolností výstavby nového sídla, když policisté dospěli k závěru, že Míl žádné zákony neporušil. Poněkud pozdě.

Nová éra.

Od 1. dubna 2004 přichází do čela ČEZ Martin Roman. A nastává nová éra energetické firmy. Ta nejprve v září 2004 rozšiřuje své působení za hranice České republiky, když po úspěchu v bulharské privatizaci kupuje podíly ve třech tamních regionálních distribučních firmách za 280 milionů eur, tedy za zhruba devět miliard korun. V té době největší investice české firmy v zahraničí. Nutno ovšem podotknout, že Roman a spol. na této transakci mají jen částečný podíl. Do konce dotáhli projekt, který nastartoval Míl. Naopak se novému managementu nepodařilo uspět v privatizaci Slovenských elektráren (i tento projekt spustil Míl), protože ČEZ prohrává v privatizaci s italským konkurentem, firmou Enel. „To lze označit za klíčový neúspěch. ČEZ nechtěl v nabídce přeplatit vítězný italský Enel. Teď se však ukazuje, že by se to české firmě vyplatilo,“ tvrdí Langmajer.

Růst hodnoty akcií.

Ani tento „dílčí“ neúspěch však nijak zásadně neovlivnil růst hodnoty akcií ČEZ, který nastal především po úspěšné akvizici v Bulharsku. Zatímco se 1. dubna 2004, tedy v den nástupu Romana do čela firmy, prodávala akcie elektrárenské společnosti na pražské burze v průměru za 194,25 koruny, v říjnu téhož roku již dosáhla hodnoty 258 korun za akcii. A strmý růst pokračoval i v následujících letech. I proto, že ČEZ pod Romanovým vedením uspěl kromě jiného při privatizaci distribuční firmy v Rumunsku a dvou elektráren v Polsku a šéfové společnosti úspěšně dokončili vnitřní reorganizaci celé skupiny. Loni se navíc Romanovi podařilo prosadit, aby stát firmě prodal ČEZ svůj majoritní podíl v Severočeských dolech. Ano, tu samou transakci, kvůli které skončil Míl. A rovněž uzavřel strategikou alianci s maďarskou firmou MOL. Koncem minulého týdne se na pražské burze obchodovala jedna akcie ČEZ v průměru za 1387 korun. Pro srovnání, v únoru 2004 dosahovala tržní kapitalizace ČEZ 103,3 miliardy korun, nyní je to 821,4 miliardy korun. „Zhodnocení tedy dosahuje 718,1 miliardy korun, z toho u zhruba dvoutřetinového podílu státu to představuje 481 miliardy korun,“ tvrdí v prohlášení energetický koncern. Ekonomové předpovídají, že hodnota akcií poroste i v následujících letech. Rozhodně však neočekávají, že by se v nejbližších 24 měsících nějak zásadně přiblížila hodnotě dvou tisíc korun za akcii. Další vývoj záleží nejen na tom, zda bude pokračovat nárůst cen elektřiny, respektive jak vysoký bude, ale i na tom, jak se ČEZ bude dařit při zahraniční expanzi a obnově zdrojů.

Další projekty.

ČEZ koncem minulého týdne oznámil, že s U. S. Steel Košice (USSK) podepsal memorandum o porozumění, které vytváří rámec pro možnou výstavbu elektrárny ve výrobním areálu USSK ve východoslovenských Košicích. Firma je však aktivní i v dalších projektech v Česku a zahraničí, třeba soutěží o možnost, podílet se na dostavbě bulharské jaderné elektrárny Belene. I navzdory prokazatelným úspěchům však analytici vedení ČEZ vyčítají, že mnohá oslavná oznámí o účasti na tendrech a projektech v zahraničí často vyznívají do ztracena. Nutno ovšem podotknout, že konkurence investorů o účast v energetických projektech je obrovská a uspět není jednoduché.

Tak jim to přejme.

Většina manažerů, případně majitelů firem, považuje odměny pro vedení ČEZ za vysoké, ale zasloužené. „Vedení ČEZ si vysokou odměnu za svůj výkon určitě zaslouží, ale některé bonusy jsou až příliš vysoké. Možná i proto, že v době, kdy se o nich rozhodovalo, málokdo předpokládal takový vysoký růst cen akcií. Současné omezení pro nově příchozí manažery, tedy zisk maximálně ve výši sta procent, je správnější,“ tvrdí jeden z oslovených podnikatelů, který si nepřál zveřejnit jméno. „Získali jsme od ČEZ několik zakázek a o další se ucházíme. Nechci si tato výběrová řízení zkomplikovat,“ říká. Obdobně reagovalo i několik dalších oslovených manažerů. „S výší odměn nemám problém. I proto, že si vedení ČEZ podmínky svého opčního programu nevymyslelo samo. Peníze si zaslouží. Významně přispěli k tomu, že je firma tam, kde je. Vyřešili spousty problémů,“ tvrdí šéf a spolumajitel Sokolovské uhelné František Štěpánek. A dodává: „Přispěli i k uklidnění vztahů v oboru. Se Sokolovskou uhelnou vyjednávají pragmaticky bez nějakých nátlakových akcí. Jednou vyhrají oni, jednou my, a takové vztahy se mi líbí.“ Spolumajitel společnosti Arca Capital Pavol Krúpa zase tvrdí: „Princip, dle kterého je nastaveno odměňování manažerů ČEZ, je správný. Před pěti šesti lety bych opční program v našich firmách nastavil stejně.“ A dodává, že je zcela jedno, zda k velkému zhodnocení akcií společnosti přispěla i situace na trhu s elektřinou, tedy její výrazné zdražení. Krúpa tvrdí, že odměňování manažerů ve firmách, které Arca ovládá, je nastaveno podobně jako v ČEZ. Manažeři ve firmách ovládaných Arkou dostávají předem stanovená procenta ze zisku, případně obratu nebo opce na jejich akcie. Na dotaz, zda by byly odměny manažerů totožně vysoké, kdyby podnik pod jejich vedením vydělával stejné částky jako ČEZ, Krúpa odpověděl: „Ano, vydělali by si zhruba stejně.“

Romanovy stamiliony - Nevole napříč stranami Nad obrovskou sumou 677 milionů korun, kterou si díky motivačnímu programu vydělal šéf společnosti ČEZ Martin Roman, kroutí hlavou nejen opoziční, ale i vládní politici. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach pro týdeník EURO uvedl, že už za vlád ČSSD (za nichž se Roman dostal do čela ČEZ - pozn. red.) byl jako ministr ujišťován některými svými kolegy, že podmínky smluv s managementem ČEZ budou upraveny. „Dodnes se nic nestalo, a vyvolává to velice negativní ohlasy veřejnosti,“ říká Škromach. Roman by měl podle něho postupovat citlivěji vůči těm, kteří vlastně platí výnosy ČEZ. „Zvlášť když cena energie prudce roste a Roman zatím nedokázal moc vysvětlit, proč vlastně.“ Škromach je však zároveň skeptický, že by smlouvy s managementem vůbec šlo změnit. „To je právě problém. Většinou byly dělány tak, aby už nešly upravit. To je velmi špatně,“ myslí si. Naopak iniciativu vedoucí ke zrušení motivačního programu chce vyvinout vicepremiér a předseda Strany zelených Martin Bursík. „Je to neuvěřitelná arogance a nehoráznost,“ odsoudil pro týdeník EURO stamilionové zisky managementu ČEZ. „Kdyby šlo o privátní firmu, neřeknu ani popel. Jde však o firmu majoritně státní a Roman má navíc plat ve výši zhruba 170 milionů korun ročně. A ještě bonusy? To není nikde na světě. Optimální by bylo, kdyby za ty prostředky nakoupil úsporné zářivky a rozdal je po celé republice,“ radí Bursík. „Určitě otevřu tuhle věc ve vládě. Tohle už stát nemůže krýt. Úspěchům firmy ČEZ nahrává mimořádné postavení, ve kterém je. Nejde o žádnou zásluhu managementu. Doplácí na to český spotřebitel i životní prostředí a nevidím důvod, proč by měl management dostávat takové odměny,“ argumentuje Bursík.
Politici ODS jsou rozpolceni. Někteří benefity pro Romana odsuzují, jiní naopak hájí. Například místopředseda ODS Petr Bendl soudí, že není v pořádku, aby si management státní firmy přicházel na takové velké ohodnocení. „Umím si představit, že suma 677 milionů vyvolává u každého smrtelníka obrovský odpor,“ řekl pro týdeník EURO. Vyzval současnou vládu a premiéra Mirka Topolánka, aby s problematickým motivačním programem něco udělali. Také místopředseda ODS a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas si myslí, že 677milionový zisk Martina Romana se vymyká pozitivnímu chápání veřejnosti. „Protože jde o společnost, kde je vláda majoritním vlastníkem, měla by se tím zabývat vláda. Na druhé straně pozor, ať nevylejeme s vaničkou i dítě. Je to dle zákona privátní společnost a motivační programy pro management jsou standardním nástrojem,“ uvedl. „Určitě by však ministři průmyslu a obchodu a financí měli přijít s návrhy, jak motivační programy modifikovat,“ zdůraznil Nečas. Avšak třeba další místopředseda ODS a ministr zemědělství Petr Gandalovič v motivačním programu managementu ČEZ žádný problém nevidí. „Kdyby nešlo o 677 milionů, ale třeba jen o 400, lidi by to také dráždilo. Všechno, co bude v řádech desítek milionů a výše, bude vždycky dráždit. Myslím, že v tomto směru se žádná chyba neděje,“ prohlásil. Zdůraznil, že nejde o žádnou odměnu nebo o plat pro Martina Romana, ale jen o motivační program. „Má právo si koupit nějaké akcie za nějakou cenu a za cenu aktuální je může, nebo nemusí prodat. Miloš Zeman blahé paměti přece vždycky usiloval o zainteresování všech manažerů a dělníků na akciích své firmy. Prosazoval program zaměstnaneckých akcií. Toto je přece to samé, ne?“ domnívá se Gandalovič.

Akciový výprodej Manažeři ČEZ si pro prodej svých akcií zřejmě zvolili značně nejisté období. Ceny akcií na pražské burze totiž od prosince neustále padají. Především kvůli masivnímu výprodeji investorů z obav před dopady americké realitní krize. Propad se kromě realitních titulů nevyhnul ani akciím elektrárenské firmy, které ve čtvrtek 10. ledna oslabily o 3,48 procenta, na 1275 korun. V průběhu dne dokonce jejich hodnota klesla o více než šest procent. Propad nezastavilo ani dřívější oznámení o očekávané rekordní ziskovosti a výplatě dividendy a že ceny elektřiny rostou dlouhodobě v desítkách procent ročně. „Přes den však více zahraničních účtů srazilo akcie ČEZ až na 1230 korun,“ komentoval dění na burze obchodník firmy Patria Finance Josef Kohout. V pátek se však již obchodníci poněkud uklidnili. Do dopolední uzávěrky článku posílil ČEZ zhruba o jedno procento, na 1281 korun za akcii.

Kolik manažeři ČEZ vydělali na akciích

Funkce - Realizovaná opce (tisíc kusů akcií) - Výnos (v mil. Kč)

  • Martin Roman generální ředitel - 625 - 677
  • Daniel Beneš výkonný ředitel - 75 - 47,6
  • Tomáš Pleskač člen představenstva a ředitel divize International - 75 - 44,1
  • Zdeněk Pasák* člen představenstva a ředitel divize personální - 100 - 44,5
  • Pavel Cyrani* ředitel úseku strategie a controlling - 22,979 - 11,5
  • Jiří Feist ředitel úseku rozvoj podnikání - 20 - 16,6
  • Karel Křížek ředitel úseku technika - 25 - 20,1
  • Bohumil Mazač ředitel ČEZ Prodej - 75 - 62,1
  • Vladimír Schmalz ředitel úseku fúzí a akvizic - 75 - 62,1
  • Josef Sedlák ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje - 45 - 37,2
  • Michal Skalka ředitel úseku trading - 75 - 39,8
  • Igor Šmucr ředitel ČEZ Zákaznické služby - 75 - 60,3
  • Lubomír Štěpán ředitel úseku ICT - 40 - 17,7

* Opční program dle nových pravidel schválených v roce 2006.

Pramen: ČEZ

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče