Ekoznačka už i pro obchody

31. března 2008, 00:00 - Eva Marzini
31. března 2008, 00:00

Zelený certifikát - Českou ekoznačku pro služby budou moci za pár měsíců získat i obchody a kanceláře. Doposud ji přitom mohla využívat pouze ubytovací zařízení. Kolik ekoznačka stojí a jak podnikateli pomůže?

Přízviskem „eko“ se mohou pochlubit nejen potraviny a spotřební zboží, ale už i služby. Letos budou moci získat ekoznačku i obchody a kanceláře. „Logo ekologicky šetrná služba začneme přidělovat výhledově za čtyři měsíce prodejnám a následně i kancelářím, které budou ekologicky šetrně vést provoz,“ říká Adéla Petrová z agentury CENIA, která ekoznačky spravuje.

V Česku se ekoznačka poprvé objevila před deseti lety na výrobcích, před pár lety pronikla také do cestovního ruchu. Logem pro ekologicky šetrnou službu se u nás zatím chlubí sedm ubytovacích zařízení a jeden kemp. Pro zajímavost, v Unii se dosud „zazelenalo“ 162 hotelů a 40 kempů. Nejdále zašly v přidělování ekocertifikátů země Skandinávie, kde se značkou opatrují například i supermarkety. „Obchody se tam šetrným přístupem k přírodě mezi sebou předbíhají. Díky značce si totiž budují dobrou image, a žádná prodejna o dobré jméno přijít nechce,“ dodává Petrová.

Logo od 2500 korun

Definitivní podoba podmínek, které budou muset obchody před certifikací podstoupit, by měla být k dispozici do tří měsíců. „Mezi kritérii bude například třídění odpadů nejméně do čtyř kategorií a snížení prodeje produktů, které mají na životní prostředí negativní dopad. Prodejci by se také měli zaměřit na snížení spotřeby energií a vody, pro vlastní spotřebu používat jen výrobky s ekoznačkou,“ přibližuje Petrová. Podmínky se budou ještě před definitivním schválením konzultovat jak s odborníky na ochranu životního prostředí, tak veřejností. „Nemělo by dojít k tomu, aby nakonec nebylo možné některé body v praxi realizovat,“ zdůrazňuje.

Agentura zároveň pracuje na kritériích pro certifikaci kanceláří. „I v této oblasti vidíme možnost, jak by se mohly administrativní plochy přidat k podpoře ochrany životního prostředí. Například tak, že budou šetrněji vytápět, nebudou zbytečně svítit a podobně,“ líčí Petrová. Kanceláře budou moci o značku žádat nejdříve za půl roku.

Pro obchody i kanceláře budou poplatky za certifikaci jednotné. Vstupní poplatek se bude pohybovat od pěti do deseti tisíc korun a roční paušál od dvou a půl do pěti tisíc. Přesná výše sazby se bude odvíjet od velikosti provozu a počtu zaměstnanců.

Obchody a kanceláře se zatím ale nebudou moci ucházet o takzvanou květinu, ekoznačku Evropského společenství. „Země Evropské unie by se musely nejprve dohodnout na sjednocení podmínek pro certifikaci, a to by trvalo nejméně dva roky,“ objasňuje Petrová.

Většina zájemců na certifikát nemá

Celkový počet certifikovaných provozů v tuzemských službách je ve srovnání se zahraničím nízký, na CENIA se měsíčně obrátí zhruba dva zájemci. Od roku 2005 v této oblasti ekoznačku získalo pouhých osm firem.

„Získat certifikaci není jednoduché,“ zdůrazňuje Petrová. Hotel by měl například alespoň 22 procent energie čerpat z obnovitelných zdrojů, neměl by k vytápění používat uhlí, musí mít náležitou izolaci na oknech, svítit úspornými žárovkami, využívat místní produkty, a podobně. Omezen je například také průtok vody kohoutky na 12 litrů za minutu nebo je zakázáno splachování všech pisoárů najednou. Host musí být také informován, že ložní prádlo se vyměňuje maximálně dvakrát týdně, případně pouze na jeho výslovnou žádost. Důležité jsou také osvětové cedule, které hostům radí, jak třídit odpad, jak šetřit hygienickým materiálem nebo jak funguje veřejná doprava v okolí hotelu. Požadavků je tedy řada, některé lze splnit téměř bez nákladů, jiné jsou však finančně náročnější.

„Podnikatelé si stěžují, že kritéria jsou přísná a často nesplnitelná. Tak docela to pravda není. Tvrdí to zpravidla ti, kteří se podmínkami příliš neprobírají,“ míní Petrová. Připouští však, že proces může připadat malým penzionům či horským chatám s nanejvýš třemi zaměstnanci poměrně byrokratický. To by se mohlo brzy změnit. Agentura hodlá letos připomínku přednést před Evropskou komisí. Letos končí platnost dokumentu, který pravidla upravuje. Tudíž všichni, kteří jsou s podmínkami nespokojeni, mají možnost se před komisí vyjádřit.

Někteří hoteliéři proces registrace hodnotí s nadhledem. „Nakonec to nebylo tak náročné, jak se nám zprvu zdálo. Zvládli jsme to za dva měsíce. Šlo to rychle také proto, že naše zařízení je nové. Už při stavbě se pamatovalo na řadu věcí, například na dobře izolující okna či na pořízení ekologického kotle,“ líčí ředitelka MaMaison Residence Belgická Eva Šibřinová.

UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ S EKOZNAČKOU

• Autokemp Oasa Staňkov u Třeboně

• Ekologické vzdělávací centrum Veronica v Hostětíně

• Hotel Adalbert v Praze-Břevnově

• Hotel Chataeu Mcely u Mladé Boleslavi

• Hotel Irida v Plzni

• MaMaison Residence Belgická v Praze

• Pension Jelen ve Vranově nad Dyjí

• Sporthotel Zátoň u Českého Krumlova

Připravte si tisícovky

Kolik tedy certifikace v cestovním ruchu stojí? Hotely, penziony, chaty či kempy si mohou vybrat mezi českým „éčkem“ nebo evropskou květinou „The Flower“. Za evropskou značku zaplatí jednorázově devět tisíc korun a poté tři tisíce korun každý rok, za českou je to pět tisíc, respektive ročně dva a půl tisíce korun.

Počítat se musí i s výdaji na pořízení některých drobností před certifikací, které se však mohou prodražit. Například Filip Kűhnel, ředitel hotelu Adalbert, proinvestoval kromě vstupních poplatků, 100 tisíc korun, aby splnil přísná kritéria. „Náš rozpočet zatížily na míru zhotovené koše na tříděný odpad. Dále jsme koupili kontejnery na tříděný odpad, dávkovače na mýdlo či zařízení, které filtruje pitnou vodu,“ upřesňuje ředitel.

Podstatně hlouběji si do kapsy sáhli majitelé zámku Chateau Mcely. „Kotel na štěpky nás stál zhruba jeden milion korun, tedy značně více než například běžný plynový kotel za 50 tisíc. Kromě jiného se nám kvůli třídění dvojnásobně zvýšily poplatky za odvoz odpadků a rovněž platíme vyšší sazbu za elektřinu,“ přibližuje prodejní a marketingová manažerka zámku Eva Plchová.

Hoteliéři se přesto shodují, že podpora životního prostředí přináší ovoce. Stačí se jen držet podmínek. Jedna ze zásad je například neplýtvat vodou. Regulace její spotřeby se zákonitě odrazí na výdajích za energie na ohřev vody. Tak se za rok podařilo v hotelu Adalbert snížit úhrady za spotřebu plynu o 27 procent.

Hoteliéři také profitují na dobré pověsti, kterou si díky značce pěstují. „Značku jsme získali v dubnu 2006 a protože jsme byli první, byla to pro hotel veliká reklama,“ konstatuje ředitel Kűhnel, který je zároveň předsedou ekologické sekce Asociace hotelů a restaurací ČR. „Začali jsme pořádat školení o ekologii a i díky tomu se nám loni meziročně ztrojnásobil počet rezervací konferenčních prostor,“ popisuje Kűhnel.

České eko zatím příliš netáhne

Nutno ovšem podotknout, že ekoznačka nijak zásadní vliv na obsazenost hotelu nemá. „Turistů nám v souvislosti se značkou nepřibylo,“ přiznává Šibřinová. Také podle mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury je poptávka po ubytování s „éčkem“ či „květinou“ téměř nulová. „Zatím se zákazníci po eko hotelích nepoptávají. Masového turistu, ať je to Čech nebo cizinec, více než ekologie zajímá nízká cena za pobyt. Tu si malé hotely nemohou dovolit, proto se pokoušejí upoutat eko značkou. Ale zatím se jim to příliš nedaří,“ říká.

Podle Okamury ovšem ekologická ubytovací zařízení přesto mohou představovat určitý potenciál. Stačí prý rozšířit nabídku o další „eko služby“. „V Česku chybí možnosti, jako je návštěva spojená s obědem na ekologické farmě či letní pobyty rodin s dětmi na venkovských usedlostech. V Rakousku a v Německu zažívají tyto pobyty boom a stávají se běžným způsobem trávení prázdnin. V tomto ohledu jsme v cestovním ruchu za těmito zeměmi pozadu,“ uzavírá Okamura.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče