Ekotendr jako čistič v politických vodách

19. září 2011, 13:32 - Jaromír Bartůněk
19. září 2011, 13:32

Jeden by řekl, že ODS, TOP 09 a Věci veřejné dělají všechno pro to, aby sociální demokracie nashromáždila co nejvíce voličů. Nejenže připravují sociálně těžko únosné reformy a nejedna z vládních špiček se topí v korupcí zavánějících skandálech, strany vládní koalice navíc bojují mezi sebou, přičemž je více než zjevné, že nejde o souboj idejí, ale především o peníze.

Foto: Michal Šula / MF DNES / Profimedia.cz

Nejnovější průzkum agentury SANEP opět ukázal, že sociální demokraté neumějí využít výhodu, kterou jim nabízí koalice. S 33,2 procenta přízně by Sobotkova strana sice s náskokem zvítězila, jenže důležitější než aktuální čísla jsou vždy trendy. A ty nejsou pro nejsilnější opoziční stranu vůbec růžové: Ještě v červnu se sociální demokraté těšili důvěře 35,3 procenta dotázaných. Od té doby – přes kupící se vládní hádky – preference ČSSD pomalu, ale jistě klesají.

Levice neexistuje

Bývalý „superguru“ sociálních demokratů Miloš Zeman si na Vysočině jistě mne ruce – jak kdysi říkal svému nástupci Vladimíru Špidlovi, vládnout se musí umět. Platí to jistě i o roli šéfa opozice. Seriózně vystupující Bohuslav Sobotka patří sice dlouhodobě k nejoblíbenějším politikům, jenže to samo o sobě nestačí na to, aby se stal tahounem celé partaje. Navíc uvnitř strany na jejím letošním březnovém sjezdu rozhodně neskončilo napětí mezi křídly Sobotky a jeho hlavního rivala, prvního místopředsedy a šéfa Asociace hejtmanů Michala Haška.

Výsledkem je, že sociální demokraté nejsou jasně levicoví, jak si to před sjezdem přál dnešní předseda, a nejsou ani oním středovým projektem, jejž reprezentuje Hašek. Když koalice ve Sněmovně opozici válcuje při prosazování svých reforem, jako přirození lídři se svými rétorickými schopnostmi jeví spíše dva muži stojící za zmíněnou dvojicí – místopředseda Lubomír Zaorálek a středočeský hejtman David Rath. Absence levice v Česku pak nahrává i různým radikálním (ve smyslu extremistickým) seskupením.

Rivalita mezi Sobotkou a Haškem bývá zjednodušována na spor mezi částí vrcholných politiků a „novou elitou“ ČSSD, kterými jsou hejtmani a primátoři statutárních měst (s výjimkou Ratha, jenž patří do Sobotkova křídla).

Na komunální úrovni to klape

Na komunální úrovni, kde se také přerozdělují peníze, většinou není problém, aby strany spolupracovaly, jak se říká, napříč politickým spektrem. Funguje to v Praze, Brně, Ostravě a v řadě dalších měst. A také se může například stát, že se jihočeský hejtman Jiří Zimola ocitne téměř na stejné lodi s prezidentem Václavem Klausem a jeho někdejším ministrem, dnes šéfem Národního parku Šumava Janem Stráským, pokud jde o kácení v bezzásahových zónách. Jinde, jako třeba v Praze, si už ODS a ČSSD bez vzájemné spolupráce nedovede vládnutí představit.

Není tak divu, že část politiků ODS připouští, že by vládnutí se sociálními demokraty nebylo až tak špatným nápadem ani na celostátní úrovni. Otevřeně to dosud řekl pouze místopředseda strany a šéf brněnské ODS Pavel Blažek. Ačkoli nejde o většinový názor občanských demokratů – jak se ostatně ukázalo na jednání výkonné rady –, není Blažek osamoceným vojákem v poli. Ne každý má ale odvahu „kacířskou“ myšlenku na spolupráci s úhlavním „nepřítelem“ vyslovit.

Jenže v Česku se politika dělá obvykle pragmaticky. Nemine pomalu ani týden, aby se neobjevila další roztržka. Mezi vládními subjekty se vede trvalá válka ve stylu každý s každým, přičemž spíš přituhuje, než že by koaličníci našli nějaký rozumný modus vivendi.

Vládní spory velké koalici nahrávají

Nejnověji se rozhořel spor o rozpočtové určení daní. TOP 09 by ráda přilepšila menším obcím na úkor čtveřice těch největších – Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. To se však výrazně nelíbí občanským demokratům, jejichž bašt (a tradičních voličů) by se tato změna týkala. Ministr financí a mozek TOP 09 Miroslav Kalousek ihned přešel k výpadu, že nejde o zájem občanů velkých měst, ale kmotrů ODS, jako jsou Tomáš Hrdlička, Roman Janoušek a Ivo Rittig.

Nepočítáme-li šprajc Věcí veřejných, které podmiňují schválení rozpočtu i vyrovnání s církvemi 14 miliardami na dopravu, je to TOP 09, kdo nejvíc čeří koaliční vody. Právě TOP 09 vyvolala málem další koaliční krizi, a to kvůli rozhodnutí premiéra Petra Nečase jmenovat „svého“ vládního zmocněnce pro Evropskou unii, načež si ministr zahraničí a šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg vytvořil vlastního „tructajemníka“.

Jaksi v pozadí přitom zůstává podstatně závažnější balvan, který vláda musí vyřešit. Tím je tendr na odstranění ekologických škod, které vznikly před rokem 1992, kde hodnota garancí je asi 114 miliard korun. Nejlevnější nabídku podala firma Marius Pedersen Engineering, a to 56,8 miliardy korun. Další zájemce Geosan Group nabídl ekologické škody odstranit za 57,8 miliardy a třetí účastník soutěže Environmental Services ze skupiny J&T za 65,5 miliardy.

Vrabci na střeše si cvrlikají, že na ekozakázce má eminentní zájem Kalousek. Kriticky se k tendru staví ODS i Věci veřejné. Dá se očekávat, že TOP 09 bude tlačit na pilu, i kdyby se kvůli tomu měla koalice rozpadnout. Pokud by vládní slepenec avizovaný spor tentokrát nepřežil, byla by velká koalice ODS a ČSSD vlastně jediným řešením vyjma předčasných voleb, do kterých se ale momentálně nepříliš oblíbené ODS určitě nebude chtít.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče