Ekonomiku nesmíme eurem šokovat

15. září 2008, 08:00 - M. Martinovičová, J. Němeček
15. září 2008, 08:00

ČLENKA BANKOVNÍ RADY ČNB EVA ZAMRAZILOVÁ - Vstup do eurozóny předpokládá, že daná země s ní bude mít předem po určitou dobu sladěné měnově-politické podmínky, tedy inflaci a úrokové sazby. „Jinak může její ekonomika reagovat šokem. Právě toho se obávám,“ říká členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová.

Bankovní rada České národní banky rozhodla zřídit od září samostatný odbor na ochranu spotřebitele. Jeho dohlížením pověřila vás. Co přinese lidem a firmám?

Dohled nad dodržováním některých povinností v oblasti ochrany spotřebitele byl České národní bance svěřen v souvislosti s novelou zákona na ochranu spotřebitele. Týká se tří hlavních oblastí dohledu, a to informování o cenách poskytovaných služeb, případných nekalých obchodních praktik a diskriminace spotřebitelů.

Jaké má v těchto oblastech pravomoci?

EVA ZAMRAZILOVÁ

Dnes jediná žena v sedmičlenné bankovní radě České národní banky nastoupila svůj šestiletý mandát 1. března letošního roku. Vystudovala Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické, kde po studiu zůstala a vyučovala teorii statistiky a ekonomickou statistiku a pracovala jako vědecký pracovník v Ústavu prognózování. Působila také v Ekonomickém ústavu ČSAV a Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. Před nástupem do ČNB pracovala jako makroekonomická analytička Komerční banky. Jak přiznává, analýzy dnes dostává zpracované bankovním týmem na stůl a po vlastní analytické práci se jí občas zasteskne. Je vdaná, má sedmnáctiletého syna a dvě čtrnáctileté dcery. Patří do sportovního křídla bankovní rady – s kolegy chodí hrát pravidelně tenis. V oblibě má i plavání, lyžování a bruslení.

Zjištěné klamavé či agresivní obchodní praktiky stejně jako diskriminaci spotřebitelů má právo zakázat. Vše se pochopitelně týká finančních subjektů, nad kterými centrální banka vykonává dohled a které tedy reguluje na trhu. Dohled nad dodržováním pravidel pro ochranu spotřebitele neregulovanými subjekty finančního trhu, jako jsou například nebankovní poskytovatelé půjček a finančních služeb, leasingové společnosti, hypoteční poradci a licencovaní emitenti elektronických peněz, vykonává Česká obchodní inspekce.

Centrální banka aktuálně vydala učebnici ekonomie. Co vás k tomu vedlo?

Odbor na ochranu spotřebitele si kromě dalších bere za svůj cíl i oblast péče o finanční gramotnost. Knihu napsal náš zaměstnanec Michal Skořepa se svou manželkou, a je to vlastně první ucelená učebnice ekonomie zaměřená na poslední ročníky základní školy, respektive adekvátní ročníky víceletých gymnázií. Publikace je natolik kvalitní, že bankovní rada se nakonec rozhodla ji zdarma poskytnout školám. Žáci si budou muset pořídit jen cvičební sešity.

Někoho možná napadne: Do čeho se už ti centrální bankéři nepletou. Proč takovou věc nenecháte v rukou vládního rezortu – školství?

Nový odbor centrální banky má chránit spotřebitele. A součástí správné ochrany a péče je prevence, protože poučený spotřebitel je lépe chráněný spotřebitel.

I když tento odbor pracuje jen pár dní, máte alespoň představu, čeho se nejvíc týkají stížnosti spotřebitelů ve finančnictví?

Stížnosti dosud přicházely na odbor komunikace, takže představu máme. Jsou z nejrůznějších oblastí – na pojišťovny, investiční společnosti či zprostředkovatele. Osobně si myslím, že nejvíc stížností začne přicházet právě na klamavou reklamu. Tu jsme dosud nemohli nijak postihnout. Na našem webu bude možné najít i příklady, co takovou nekalou reklamou je a co ještě ne.

Alespoň jeden příklad…

V červenci jsme vydali úřední sdělení týkající se směnáren, kde jsou například informace o tom, co musí přesně uvádět směnárny v nabídce svých služeb, nebo jak informovat o cenách poskytovaných služeb. Například informační tabule směnáren by tak již neměly obsahovat jen kurz na nákup nebo jen na prodej, ale oba kurzy současně. Směnárny tak dostaly jasný návod, co při kontrolách budeme považovat za nekalé praktiky.

Co třeba bankovní poplatky? U laické veřejnosti oblíbené téma.

Bankovní poplatky nejsou regulovanány, do agendy našeho nového útvaru tak jejich kontrola nespadá.

RYCHLÉ EURO BY ZDRAŽILO ÚVĚRY

Hovořili jsme o učebnici ekonomie. Jak jsou na tom s praktickou ekonomií podle vás podnikatelé?

Já do mikroekonomie až tolik nevidím, ale vezměme si třeba volání části podnikatelů po rychlém přijetí eura. Myslím si, že řada z nich nedohlíží na možné konečné důsledky, které by to pro ně mohlo mít. Vstup do eurozóny by se jim okamžitě promítl do hospodaření a v některých případech negativně.

Jak konkrétně?

My dnes máme nejnižší úrokové sazby v Evropské unii. Pokud bychom v tento moment vstoupili do eurozóny, naše základní úroková sazba by se okamžitě zvedla o 75 bazických bodů. To znamená, že komerční úrokové sazby by se zvýšily ještě více. Zdražily by provozní i investiční úvěry. A to by podnikatelům silně a okamžitě promluvilo do nákladů.

A dlouhodobě?

Nejvíc se obávám vzestupu inflace. To by byla další věc, která by se podnikatelům promítla do hospodaření, a to zřejmě výrazně. Přes mzdové náklady – zvýšil by se tlak na růst mezd – i přes ceny vstupů, tedy materiálů a surovin.

Silný kurz nese přece i úspory…

CO MÁ NA STAROSTI NOVÝ ODBOR NA OCHRANU SPOTŘEBITELE

ČNB je na základě zákona na ochranu spotřebitele svěřena působnost a dohled v oblasti: zákazu nekalých obchodních praktik (§ 4) při poskytování nebo nabízení služeb zahrnujících jak klamavé obchodní praktiky (§ 5), tak agresivní obchodní praktiky (§ 5a); zákazu diskriminace spotřebitelů (§ 6); dohledu nad řádným informováním o cenách poskytovaných služeb a jejich stanovováním (§ 12). ČNB je na základě občanského zákoníku svěřena také působnost a dohled v oblasti uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku (zejm. § 54a).

Pramen:ČNB

Jistě, například mírní vliv růstu cen ropy. Pohonné hmoty a energie jsou, myslím, důležitou nákladovou položkou každého podnikatele. A je jistě schopen si spočítat, kolik díky nižší ceně ušetří. Kurz koruny není jednostrannou záležitostí.

SLOVENSKO PRO NÁS BUDE VELKOU ZKUŠENOSTÍ

Pomůže podle vás českým exportérům stěžujícím si na rychle se zhodnocující korunu brzké přijetí eura? Byla byste pro?

Mým hlavním úkolem daným ústavou jako členky bankovní rady centrální banky je hlídat dlouhodobou cenovou stabilitu. Pokud budu mít pochybnosti o tom, že nebude vstupem do eurozóny ohrožena, nemohu s ním souhlasit. A tyto pochybnosti pro nejbližší budoucnost mám. Teprve v okamžiku, kdy budeme mít relativně vysokou pravděpodobnost, podloženou našimi analýzami, že přijetím eura nevystavujeme ekonomiku příliš vysokému riziku budoucího cenového vývoje, bude ten správný čas.

A pokud bychom čistě teoreticky zítra přijali euro namísto koruny?

Proces konvergence české ekonomiky bude pokračovat. A pokud poroste naše ekonomická úroveň – tedy hrubý domácí produkt měřený paritou kupní síly na jednoho obyvatele – začne se cenová hladina naší ekonomiky přibližovat cenovým hladinám vyspělých zemí už ne přes dva kanály – kurz a ceny, ale přes jeden – ten cenový.

Domníváte se, že už vstup české koruny do ERM II by vyvolal větší tlaky na růst cen?

Na to není jednoznačná odpověď. Jde o to, do jakých měnových podmínek bychom „vpluli“. Například na Slovensku, které v lednu přijme euro, je nyní základní sazba na stejné úrovni jako v eurozóně, na 4,25 procentech. Ovšem my ji máme v současné době nastavenu na 3,50 procentech. Na měnově-politických zasedáních detailně řešíme každou změnu o čtvrt procentního bodu a najednou bychom poskočili „uměle“ téměř o procento… Vstup do eurozóny podle mě předpokládá, že daná země bude mít předem po určitou dobu sladěné měnově-politické podmínky na ose inflační cíl – sazby – inflace. Jinak může ekonomika reagovat šokem, a toho se obávám.

Slovensko mělo ještě velmi nedávno poměrně vysokou inflaci i sazby. Nynější úroveň je podle mého názoru spíš výsledkem politického zadání než vývoje ekonomiky.

Slovensko skutečně „nabíhalo“ do podmínek eurozóny hodně rychle, během několika málo let. Přitom udržitelnost ambiciózně stanoveného inflačního cíle na úrovni dvou procent nemá centrální banka nijak otestovánu. Jeho aktuální červencová inflace činila 4,4 procenta. V dlouhodobějším pohledu nelze vyloučit, že sazby eurozóny budou pro tuto ekonomiku příliš nízké, a proto se obávám, že zde tlaky na růst cen mohou dlouhodobě přetrvávat.

Říkáte tedy, že Slovensko vstupuje do eurozóny předčasně? Ekonomika na to ještě není zcela připravena?

Pokud ekonomice vnutíme podmínky, které jí neodpovídají, tedy například jinou úroveň sazeb, hrozí jí i to, že se zastaví proces její konvergence s ostatními zeměmi Unie. Tedy že se zastaví proces ekonomického dohánění jak v oblasti makroekonomické – tedy především výše hrubého domácího produktu, tak životní úrovně.

Česká republika má díky charakteru a pružnosti své ekonomiky šanci v dlouhodobém horizontu dvaceti třiceti let dostat se na sto procent úrovně Rakouska či Německa. Pokud bychom tento proces uměle zbrzdili či zastavili, dopustili bychom se pro budoucí generace velké chyby. V každém případě pro nás bude slovenská zkušenost za dva tři roky mimořádně důležitá a cenná. Slovenská ekonomika má mnoho rysů podobných naší makroekonomické scéně.

DEJME KORUNĚ DOŽÍT SE STA LET

Na jednom významném semináři o Euru kromě jiného zaznělo: Dejme koruně dožít se sta let. Považujete vy rok 2019 za rozumný pro náš vstup do Eurolandu?

Pokud bude česká ekonomika pokračovat plynule ve svém dalším vývoji tak, jak probíhal v posledních letech, tak ano.

Pokud bychom zůstali ve střední Evropě jako poslední země s vlastní měnou, neobáváte se nějakého silného útoku spekulantů na ni? Na všech ekonomických fórech na téma euro a Česko tento argument zaznívá. Je zcela lichý?

Myslím si, že pokud bude naše makroekonomické prostředí stabilní, pak je riziko spekulačního útoku nízké. Útoky by přišly v případě, kdyby makroekonomika, a pak především český finanční sektor, byly nestabilní. A makroekonomická i finanční stabilita české ekonomiky jsou zatím na velmi dobré úrovni.

Podle aktuální prognózy centrální banky má tempo růstu ekonomiky letos a příští rok zhruba o třetinu zpomalit. Neobáváte se příliš velkého utlumení růstu?

Zpomalení očekáváme a bude dáno několika faktory. Oslabí se poptávka po našem exportu ze strany hlavních obchodních partnerů. Poklesne poptávka domácností, zčásti kvůli tomu, že se předzásobily – například v oblasti nákupu nemovitostí, aut, vybavení bytů, zčásti kvůli vyššímu letošnímu růstu cen danému administrativními zásahy.

SILNÁ KORUNA BY TLAČILA INFLACI

Na svém posledním měnovém zasedání rozhodla bankovní rada snížit základní sazbu ze 3,75 na 3,50 procenta. Podle většiny analytiků v jejím rozhodování silná koruna a zpomalující ekonomika převážily nad obavami z inflačních očekávání…

Vývoj kurzu a inflaci od sebe nelze oddělit. Kurz ovlivňuje dovozní ceny surovin a zboží a ty zase domácí inflaci. Pro rozhodování bankovní rady byly podkladem výhledy vývoje na dvanáct až osmnáct měsíců dopředu, což je doba, než začne dané měnové opatření působit na ekonomiku. A dnešní kurz by promluvil do inflace takovým způsobem, že by inflační cíl mohl být podstřelen.

Jak poslední změna sazeb, tak předchozí slovní intervence zastavily prudké zhodnocování koruny vůči euru a dolaru. Považujete tyto zásahy za dostatečné?

Jsme rádi, že centrální banka má nástroj, kterým může ovlivňovat celkové makroekonomické prostředí u nás. Korekce koruny je v rozumné výši a postupuje tempem, které jsme předpokládali.

Jak výrazný očekáváte vliv silné koruny na obchodní bilanci, tedy stav dovozu a vývozu zboží a služeb?

Zatím se výsledky obchodní bilance stále zlepšují. Vliv silného kurzu se totiž prostřednictvím cen silněji promítá do dovozu než do vývozu. Proto jsou celkové výsledky zahraničního obchodu příznivé i při extrémních hodnotách kurzu – v letošním roce neskončila prozatím obchodní bilance žádný měsíc v deficitu a celkový přebytek v meziročním pohledu stále roste. Důvodem je kromě dobré exportní výkonnosti ekonomiky i to, že dovoz je na kurz citlivější než vývoz.

Většina vývozců uzavírá smlouvy zajišťující kurz na podzim. Jejich smlouvy tedy nyní dobíhají a bude zapotřebí uzavřít je znovu podle dnešní úrovně koruny. Nebude to pro ně problém?

Je zapotřebí vidět především to, že tuzemský vývoz je vysoce dovozně náročný. Jsme malá otevřená ekonomika. Ti vývozci, kteří zpracovávají dovážené suroviny a materiály, jsou v podstatě zajištěni přirozenou cestou. Pochopitelně situace tvrdě dopadá na ty exportéry, kteří vyvážejí především z domácích surovin.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče