Ekonomičtí dravci si stále víc střeží hřiště

12. dubna 2012, 18:57 - Lenka Šustrová
12. dubna 2012, 18:57

Žádná dobrá zjištění nepřinesla nová Zpráva Evropské komise o překážkách obchodu a investic. Potvrdila totiž neblahý trend – upevňování jednotlivých obchodních překážek, které vytvářejí zejména vyspělé státy, aby protěžovaly vlastní hospodářství na úkor zahraničí.  

Foto: Profimedia

Pod heslem „industrialisation policies“ se skrývají průmyslové politiky založené jednoznačně na ochraně domácích producentů a přilákání výroby do země. V posledních dvou letech se k této praxi stále více přiklání některé z rychle se rozvíjejících ekonomik, především Argentina, Brazílie, Čína a Indie. To patří mezi konstatování nové Zprávy Evropské komise o překážkách obchodu a investic.

S čím musí exportér nebo firma při vstupu na trh těchto zemí počítat? Ještě nedávno byla těmito státy přijímána „pouze“ jednotlivá opatření sloužící k podpoře a ochraně konkrétních průmyslových sektorů, které byly nejvíce zasaženy negativními dopady globální krize. Po jejím odeznění však měla být opět odstraněna. Už loni ale Komise upozornila, že nejenže nedošlo k odstranění těchto údajně dočasných restrikcí, ale naopak začaly přibývat. To vykrystalizovalo až v současnou podobu národních plánů. Tato opatření však nejde v žádném případě zdůvodňovat ekonomickou krizí. A to zvláště v případě, kdy se jedná o rychle rostoucí ekonomiky, které od roku 2010 vykazují výrazný hospodářský růst.

Průkopníkem diskriminace je Čína

V případě národních plánů se jedná o velmi negativní trend. Boj proti němu je ještě obtížnější než proti jednotlivým nesystémovým překážkám. Navíc dobře zvolená kombinace opatření na straně domácích podpor, dovozu a vývozu umocňuje dopad na podnikatelské prostředí. Výše zmiňovaným zemím samozřejmě nelze upírat právo na vytváření hospodářských politik vedených snahou o strukturální změny a zlepšení jejich konkurenceschopnosti. Tyto však musí být založeny na principech ne-diskriminace a fair play. V současné době se tak ale bohužel rozhodně neděje.

Čína již víc než dva roky využívá národní plány rozvoje jako nástroj upřednostnění domácích operátorů, a dá se tedy označit za průkopníka této formy diskriminace. Jedním z nejmarkantnějších projevů tohoto přístupu je nedávno aktualizovaný investiční katalog a výjimkou není ani poslední 12. pětiletý hospodářský plán. Lze tedy říct, že dobrých hospodářských výsledků země je dosahováno neregulérní hospodářskou soutěží. Oba dokumenty se dále promítly do mnoha sektorových plánů na centrální i regionální úrovni, čímž ještě rozšířily svůj negativní dopad.

V případě Indie si nedávno přijatý plán „National Manufacturing Policy“ klade za cíl dosáhnout změny struktury hospodářství i pracovního trhu, a to zvýšením podílu průmyslové, primárně domácí výroby na HDP z 16 na 25 procent do roku 2022. Bohužel prostředky, které mají k tomuto cíli vést, jsou kombinací preferenčního přístupu k domácí výrobě v rámci veřejných zakázek, povinnosti využití místních zdrojů, úlevami na daních a vládními podporami pro domácí producenty. Nezbytné bude proto věnovat péči implementačnímu procesu, který ukáže, nakolik je tento plán skutečně v rozporu s mezinárodními pravidly.

Protekcionismus kvete

také v Brazílii a Argentině

Brazilský „Plano Brazil Maior“, přijatý v srpnu loňského roku, se od předchozích neliší. Zahrnuje kromě takových nástrojů, jako jsou nepřímé podpory a fiskální výjimky favorizující vybrané sektory (textilní, telekomunikačních technologií a další) i rozšíření povinnosti domácí účasti na veřejných zakázkách v telekomunikacích. Postupně se navíc počítá s obdobnými podmínkami v dalších oblastech, jako zdravotnictví, obrana a high-tech zařízení.

Pravděpodobně nejobtížněji uchopitelným trhem je z tohoto pohledu v posledních měsících Argentina, která nad rámec svého nedávno přijatého „Industrial Strategic Plan 2020“ přijímá v různých mutacích stále další omezující pravidla, kterými brání svůj trh vůči zahraniční produkci. Nejmarkantněji se tyto snahy projevují v souvislosti s několikanásobným rozšířením počtu výrobků, které jsou na seznamu produktů podléhajících získaní takzvaných neautomatických licencí. Dále například vázání dovozu na povinný vývoz ekvivalentního množství zboží z Argentiny či neustálé prodlužování lhůt, v nichž jsou úřady povinny vydat dovozní či jiná nutná povolení.

Další formou opatření, která zmiňované země nadále hojně využívají k ochraně domácí výroby – ať již jako součást národních plánů, či mimo jejich rámec –, je omezení dovozu konkurenčních výrobků v kombinaci s omezením exportu, především surovin. To přirozeně vede ke snížení cen vstupů na domácím trhu a dvojité podpoře místní výroby. Exportní restrikce označila Světová obchodní organizace (WTO) za jednu z nejvíce znepokojujících tendencí v oblasti obchodních překážek v loňském roce.

Proti provinilcům je třeba spojit síly

Bude tedy čím dál důležitější spojit v boji proti protekcionismu a za odstraňování obchodních překážek síly nejen v Unii, ale i mimo ni. Ostatně několik úspěchů, kterých bylo v odstraňování bariér v loňském roce dosaženo, se týká právě případů, u nichž bylo vůči „provinilci“ postupováno paralelně či ve shodě s dalšími stranami.

Nejčerstvějším z těchto případů je kladný výsledek sporu mezi EU, USA a Mexikem na jedné straně a Čínou na straně druhé, kdy začátkem roku WTO s definitivní platností potvrdilo neslučitelnost čínských opatření na vývozy vybraných nerostných surovin s pravidly světového obchodu. Čína se údajně závěrům přijatým v odvolacím řízení podvolí, nakolik rychle a uspokojivě, je ještě brzy soudit.

Přečtětě si Zprávu celou

Plné znění Zprávy a více informací o strategii přístupu na trh naleznete na stránkách www.mpo.cz v sekci Zahraniční obchod – Obchodně politická opatření. Dotazy můžete zaslat na e-mailovou adresu prekazky.obchodu@mpo.cz. Důležité podklady lze získat také v evropské databázi pro přístup na trh (MADB) na internetové adrese http://madb.europa.eu.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče