Ekonomický růst stále zpomaluje

16. září 2002, 00:00 - Petr Dufek, Investiční výzkum ČSOB
16. září 2002, 00:00

Minulý týden přinesl nejzajímavější makroekonomické ukazatele charakterizující vývoj naší ekonomiky. Šlo zejména o HDP za druhé čtvrtletí a o srpnovou inflaci. Asi nejvíce očekávaným číslem byl výsledek hrubého domácího produktu za druhé letošní čtvrtletí.

Podle údajů ČSÚ se HDP v tomto období meziročně zvýšil o 2,5 %, což odpovídalo očekáváním. Statistický úřad zároveň zveřejnil upravený údaj za první čtvrtletí a zvýšil původní tempo HDP za toto období z původních 2,5 % na 2,8 %. Z toho vyplývá, že v prvním pololetí naše ekonomika vzrostla o 2,6 %, a to je zatím nejhorší výsledek za poslední dva roky. V porovnání s vývojem zemí EU však jde o poměrně příznivou hodnotu, neboť tamní růst dosáhl v prvním a druhém čtvrtletí pouze 0,4 %, resp. 0,7 %. Výsledky HDP Evropské unie přitom nejsou zajímavé pouze z hlediska vyrovnávání naší ekonomické úrovně, ale i vzhledem k vývoji evropského trhu. Česko jako malá a velmi otevřená ekonomika je ve velké míře ovlivněna ekonomickým vývojem svých hlavních obchodních partnerů, a proto se nízký růst poptávky v zemích EU úzce dotýká i vývoje podniků v ČR.

Rostou mzdy, ale i nezaměstnanost

Růst české ekonomiky v prvním pololetí podporovaly téměř všechny komponenty poptávky, tzn. konečná spotřeba domácností a vlády, investice (přesněji tvorba hrubého fixního kapitálu), dokonce i zahraniční obchod. Pouze zásoby táhly HDP směrem dolů. V případě soukromé spotřeby byl patrný vliv vysokého růstu reálných mezd, ke kterému letos dochází díky velmi nízké inflaci. Spotřebu však zřejmě mírně nepříznivě ovlivnil trend zvyšování nezaměstnanosti. Vysoký růst vládní spotřeby byl významnou měrou způsoben nákupem stíhaček L-159 pro českou armádu. Velmi dobrý výsledek - vzhledem ke stávajícím podmínkám - zaznamenaly investice (+3,5 %). Příznivý byl i výsledek zahraničního obchodu, který navzdory posilující koruně a utlumené zahraniční poptávce podpořil ekonomický růst 0,4 procentního bodu.

Oživení v EU se zatím odkládá

Ačkoliv jsme se již dostali do druhé poloviny roku 2002, k viditelnějšímu oživení v zahraničí nedochází. Ukazatele důvěry spíše potvrzují přetrvávání nepříznivých nálad výrobců i spotřebitelů, což se nejspíše odrazí v horších než původně očekávaných výsledcích HDP EU. Za zmínku stojí již tři měsíce víceméně stagnující ukazatel důvěry v Německu publikovaný institutem IFO, nebo klesající ukazatel nálady v EU a v EMU zahrnující průmyslové a stavební podniky, maloobchod a spotřebitele. Z tohoto důvodu je, podle našeho názoru, na místě uvažovat o změně výhledu HDP ČR na letošní rok. Není to však jediný faktor, který nás vede ke snížení odhadu růstu české ekonomiky v letošním roce z dřívějších 3 % na 2,4 %. Tím druhým jsou ničivé povodně, které zasáhly ČR v polovině srpna. Vliv záplav proto bude nejsilnější ve třetím čtvrtletí, protože povodně si vynutily přerušení výroby v řadě významných českých podniků.

Potraviny zlevnily na úroveň roku 1997

Dalším očekávaným číslem byla srpnová inflace. Spotřebitelské ceny se oproti červenci snížily o 0,2 %. Příčinou byl pokračující pokles cen potravin, které jsou nyní meziročně levnější dokonce o 5,6 %. Celkově lze říci, že potraviny stojí zhruba tolik, co v roce 1997. Meziroční inflace cílovaná centrální bankou setrvala na hodnotě 0,6 %, míra inflace (bere se v úvahu například při mzdových vyjednáváních nebo při valorizaci penzí) klesla na 3,1 %. Na letošním příznivém vývoji spotřebitelských cen se podílí zejména silná koruna a relativně příznivý vývoj korunové ceny ropy a zemního plynu (nynější růst dolarové ceny ropy je částečně vyvažován posílením koruny). Pozitivní efekt mělo i zlevnění zemního plynu pro domácnosti v dubnu, k němuž by mělo v říjnu dojít opět. Negativní vliv na vývoj cen však budou mít vládou připravované změny nepřímých daní. Zvýšení spotřebních daní u cigaret a alkoholu by mohlo zvýšit prosincovou inflaci až o 0,4 procentního bodu, lednový růst dolní sazby DPH z 5 % na 7 % by navýšil inflaci o přibližně jeden procentní bod. Za těchto okolností by se míra inflace v letošním roce pohybovala okolo 2,2 procenta a v příštím roce by se zvýšila na přibližně 3 %. I tak bude ČR patřit mezi transformující se ekonomiky s nejnižší inflací.

Inflace poroste, další lidé přijdou o práci

Co můžeme očekávat dále? S největší pravděpodobností se dále zpomalí růst HDP, který se ve třetím čtvrtletí může pohybovat okolo 1,5 %. Na tomto výhledu nic nemění ani velmi dobrý výsledek průmyslu v červenci, kde se výroba zvýšila o téměř 11 % (resp. o 6,3 %, zohledníme-li rozdílný počet pracovních dní). Meziroční inflace by vlivem technických faktorů (nízký základ z předchozího roku) měla začít od září růst a ke konci roku by mohla v důsledku navržených změn spotřebních daní překročit hranici dvou procent. Je pravděpodobné, že v dalších měsících bude dále pokračovat nepříznivý trend nezaměstnanosti a počet registrovaných lidí bez práce bude dále šplhat k hranici deseti procent. Mírný prorůstový impuls by mohlo dostat stavebnictví v důsledku náprav škod po povodních. K výraznějšímu oživení ekonomiky by přispělo obnovení konjunktury v zemích EU, které se však zatím odkládá. Očekávání na příští rok jsou příznivější. Růst české ekonomiky by mohl v roce 2003 dosáhnout 3,6 %, zejména díky zvyšující se spotřebě domácností a investicím, z nichž některé budou směřovat k nápravě škod způsobených povodněmi.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče