Ekonomický profil vybraných nových členů EU

01. března 2004, 00:00 - Přílohu připravil VÍT SMRČKA
01. března 2004, 00:00

INVESTICE DO MODERNIZACE POTRAVINÁŘSKO-ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU JSOU SPOLEČNÝM JMENOVATELEM PRIORIT "NOVÁČKŮ" V EVROPSKÉ UNII.

Charakteristika jejich komodit s důrazem na potravinářství ESTONSKÁ REPUBLIKA Estonsko je hodnoceno jako hospodářsky nejvyspělejší a obchodně nejotevřenější ze všech tří pobaltských republik. Nosnou konstrukci jeho ekonomiky tvoří průmyslová výroba a na ni navazující vývoz. Jako první ze tří pobaltských zemí v předstihu zahájilo jednání o vstupu do Evropské unie společně s dalšími pěti uchazeči v roce 1998. Jestliže ještě v roce 1994 byl podíl Evropské unie na celkovém exportu Estonska 19 %, pak v roce 1995 to bylo již 54 %. Obdobný vývoj zaznamenal i estonský import, kde se podíl EU meziročně zvýšil z 23,9 % na 66 %. Z jednotlivých zemí směřuje největší část estonského exportu do Finska (30,7 %), následují Švédsko (24 %) a Německo (14,7 %). Největší podíl na celkovém estonském dovozu má opět Finsko (47,8 %), Švédsko (14,8 %) a Německo (14,5 %). Země je po Slovinsku, Maďarsku a České republice nejvýznamnějším příjemcem zahraničních investic ze zemí střední a východní Evropy. Vzájemný obchod s Českou republikou zaznamenal zejména v poslední době dynamický růst. V současnosti již přesahuje 33 mil. USD. Potravinářský průmysl zaznamenal v posledním období výrazný růst. Celkově má více jak pětadvacetiprocentní podíl na produkci zpracovatelského průmyslu země. Produkce potravin, nápojů a tabákových výrobků je rovněž největším příjemcem zahraničních investic. K významnými oborům potravinářského průmyslu patří rovněž zpracování masa, výroba nápojů a obor ryby a rybí výrobky. Stále větší zastoupení v potravinářském průmyslu má podíl výrobků s vyšší úrovní zpracování (uzeniny, konzervy, tabákové výrobky). Hlavní komodity potravinářského vývozu:

* maso a výrobky z masa (uzeniny aj.),

* mléčné výrobky (sýry, jogurty aj.),

* ryby a rybí výrobky,

* výrobky konzervárenského průmyslu,

* tabákové výrobky,

* pivo.

Hlavní komodity potravinářského dovozu: * široká škála různých potravinářských výrobků a surovin, včetně nápojů, kávy, čaje a kakaa, * chladicí a mrazicí zařízení, * balicí technika a stroje, * zařízení pro různé druhy potravinářských výrob. V Estonsku došlo k silnému růstu ekonomiky díky silnému přílivu zahraničních investic a rostoucí domácí poptávce podpořené nízkými úrokovými sazbami. Předpokládá se vstup do Evropské měnové unie v tzv. hromadném kole v letech 2008 až 2010. V roce 2001 představoval HDP 6,2 mld. EUR - růst činil 5 %, v roce 2002 již 5,8 %. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem ve výši 729 EUR na obyvatele, HDP v procentech ročně 5,59. Výsledek referenda byl kladný a Estonsko se stane od 1. května 2004 členskou zemí Evropské unie. V květnu 2004 se Estonsko stane členskou zemí NATO. KYPERSKÁ REPUBLIKA Kyperská republika má strategickou polohu uprostřed tří kontinentů. Leží blízko důležitých obchodních tras, spojujících Evropu s arabským světem a Dálným východem. Kypr může být ideálním partnerem díky své strategické poloze, protože politickým a ekonomickým vztahům se sousedními zeměmi. Má vysoko rozvinutou sociální a ekonomickou infrastrukturu. Disponuje velmi dobrým telekomunikačním a moderním bankovním systémem. Podnikatelé zde nacházejí příznivé ekonomické a obchodní klima. Hrubý domácí produkt činil v roce 2002 10,7 miliard EUR. Kypr je členem OSN, Evropské rady, britského Společenství, Světové obchodní organizace. Od roku 1973 rovněž přidruženým členem Evropského společenství. V roce 1998 uzavřel Dohodu o clech s EU. V červnu 1990 Kypr požádal o plnoprávné členství v EU. Hlavní komodity vývozu:

* citrusové plody a jiné druhy ovoce,

* brambory,

* olivy,

* zelenina,

* ovocné džusy,

* kyperské víno a koňaky,

* tabák a cigarety.

Hlavní komodity dovozu:

* stroje a technologie pro potravinářský průmysl.

Hlavní obchodní partneři v oblasti vývozu: Velká Británie, Řecko, Německo, Nizozemí, Sýrie, SAE, Rusko, Izrael, USA. Hlavní obchodní partneři v oblasti dovozu: Řecko, Itálie, USA, Španělsko, Sýrie, Čína, Japonsko, Thajsko, Francie, Německo, Izrael, Ukrajina

LITEVSKÁ REPUBLIKA

Litva je největší pobaltská republika s více než 3,7 mil. obyvatel. Patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám mezi zeměmi střední a východní Evropy. Dynamický vývoj byl dočasně přibržděn krizí v Ruské federaci, ale v současné době opět dochází k hospodářskému růstu. Hlavním obchodním partnerem Litvy je Rusko, na které se však již silně dotahuje Německo. To již předstihlo další dva tradiční obchodní partnery, Bělorusko a Lotyšsko. Litva patří mezi významné příjemce zahraničních investic, nejvíce jich plyne do obchodu a potravinářského a tabákového průmyslu. Hlavními zahraničními investory jsou USA, Německo a Británie. Průmyslová základna Litvy je dobře rozvinuta. Potravinářský průmysl se podílí na celkové průmyslové výrobě zhruba 20 procenty. Významné jsou zejména obory zpracování masa a mléka, výroba cukru a náhradních sladidel, pivovarnictví, obor výrobků z ryb, pekárenství, výroba konzerv a výroba tabákových výrobků. Zahraniční obchod mezi ČR a Litvou dosáhl v uplynulých letech výše téměř 70 mil. USD. Více než osmdesát smíšených česko-litevských podniků působí zejména v obchodní činnosti.

Hlavní komodity vývozu:

* maso a masné výrobky,

* mléko a mléčné výrobky,

* mlynářské a pekařské produkty,

* živá zvířata,

* cukr a výrobky z cukru, náhradní sladidla,

* oleje a tuky,

* ryby a výrobky z ryb,

* pivo,

* konzervy,

* tabákové výrobky,

* čokoláda.

Hlavní komodity dovozu: * stroje a zařízení pro mlýny a pekárny, pro masnou a mléčnou výrobu, pro obor zpracování ryb, * zařízení pivovarů a minipivovarů, * konzervované potraviny, * mrazicí a chladicí technika, * balicí technika a materiály, * nápoje, * těstoviny, * káva. Litva za silný růst ekonomiky vděčí především značnému přílivu zahraničních investic a rostoucí domácí poptávce podpořené nízkými úrokovými sazbami. Vysoký růst ekonomiky je ale vykoupen hlubokým propadem zahraničního obchodu. Růst domácí poptávky totiž vyžaduje stále vyšší dovozy. V roce 2001 představoval HDP 13,4 mld. EUR - růst činil 6,5 %, v roce 2002 6,7 %. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem ve výši 765 EUR na obyvatele, HDP ročně 6,78 %. O vstupu do EU obyvatelé Litvy rozhodli v referendu. V květnu 2004 se Litva stane členskou zemí NATO. LOTYŠSKÁ REPUBLIKA

Více než polovinu exportu a importu realizuje v současnosti Lotyšsko se státy Evropské unie. Největším obchodním partnerem se stalo v dovozu i ve vývozu Německo. V lotyšském exportu se dostala na druhé místo Velká Británie, která předstihla Rusko. To ztrácí pozice také v lotyšském dovozu. Export z ČR do Lotyšska vykazuje stabilní převis nad importem. V roce 2001 představovalo saldo 37,1 mil. USD. Země potřebuje investice do nových technologií a do obnovy zastaralých výrobních zařízení. Otevírá se tak prostor dovozcům strojů a zařízení pro různé druhy potravinářských výrob. Z hlediska významu pro lotyšskou ekonomiku je potravinářská výroba na 3. místě (po tranzitní dopravě a těžbě a zpracování dřeva a před textilní výrobou). Mezi obory potravinářského průmyslu dominuje pekárenství (zůstává v rukou státu), výroba masných a mléčných výrobků, ryby a rybí výrobky, ale i ovocnářství a zelinářství, konzervárenská výroba, výroba čokoládového zboží, výroba sektů aj. Potraviny tvoří i třetí nejvýznamnější komoditu vývozu. Pro potravinářství je příznačný vstup zahraničního kapitálu, zejména německého a amerického. Významnou pozici v oboru mají velkoobchodní firmy, prodejní řetězce a obchodní domy.

Hlavní komodity vývozu:

* ryby a rybí výrobky (ryby upravené nebo konzervované),

* ovoce a zeleninu (včetně konzervovaných),

* další konzervárenské výrobky,

* sekty,

* kakao, čokoládu.

Hlavní komodity dovozu: * maso a masné výrobky, živá zvířata, * mléčné výrobky, máslo, sušené mléko, * oleje, tuky, margarín, * nápoje, pivo, * trvanlivé pečivo, sušenky, těstoviny, * bramborový škrob, 245 kečupy, * potravinářské přípravky, * stroje a zařízení pro různé druhy potravinářských výrob, * chladicí a mrazicí zařízení. V roce 2001 představoval HDP 8,5 mld. EUR, růst dosáhl 7,9 %, v roce 2002 pak 6,1 procent. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem ve výši 683 EUR na obyvatele, HDP ročně 6,54 %. V květnu 2004 se Lotyšsko stane také členskou zemí NATO. Předpokládá se, že země vstoupí do Evropské měnové unie v tzv. hromadném kole v letech 2008 až 2010. MAĎARSKÁ REPUBLIKA Současná maďarská konjunktura stále sílí, tempo hospodářského růstu dosáhlo šesti procent. Tahounem jsou mezinárodní společnosti, které v posledním desetiletí v Maďarsku razantně investovaly. V současné době je 80 % zpracovatelského průmyslu financováno ze zahraničních zdrojů. Především průmyslová výroba přispívá k vysoké dynamice ekonomického růstu. Její meziroční tempo růstu přesahuje nyní 20 %. Za tyto výsledky získala země velmi příznivé hodnocení Evropské komise a zlepšení ratingu Moody`s. Také organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předpokládá ve svém hodnocení, že maďarská ekonomika poroste dlouhodobě a zdravě. Maďarsko má velmi příznivé půdní a klimatické podmínky vhodné pro rozvoj intenzivního zemědělství, a tedy i pro rozvoj navazujícího potravinářského průmyslu. Specifickým rysem maďarského zemědělství je skutečnost, že na 60 % zemědělské půdy hospodaří rodinné farmy. To vše, spolu s dokončením restrukturalizace souvisejících odvětví, vytváří předpoklady pro stálý růst poptávky po strojích a zařízeních pro potravinářskou výrobu (výroba a zpracování masa, pekařství a cukrářství, mlékárny, výroba nápojů, konzervárenství a lihovarnictví, cukrovary aj.). Hlavní komodity vývozu: * masa a masné výrobky, * alkoholické a nealkoholické nápoje, víno, * obiloviny, * různé druhy čerstvého ovoce a zeleniny, * konzervárenské výrobky, * koření, * výrobky s vyšším stupněm zpracování (omáčky, kečupy, polévky aj.), národní a krajové speciality aj., * tabák a tabákové výrobky. Hlavní komodity dovozu: * maso a masné výrobky, * mléko a mléčné výrobky, * cukrovinky, * živá zvířata, * nealkoholické a alkoholické nápoje, * stroje a zařízení pro různé druhy potravinářské výroby, * chladicí a mrazicí technika, * konzervárenská a lihovarnická technika, * obalová technika. Export agrárních a potravinářských komodit rostl v posledních letech od 15 do 20 %. Výraznějšímu zvyšování dovozů brání zatím systém kvót a dalších opatření. Většina maďarského zahraničního obchodu připadá na státy Evropské unie, zejména na SRN, Rakousko a Itálii, významným partnerem je však i USA. Maďarsko je dvanáctým nejvýznamějším obchodním partnerem ČR, těsně za Nizozemím a Belgií a před Španělskem a Švýcarskem. V rámci CEFTA (Central Europe Free Trade Agreement) je třetím největším partnerem ČR. Český vývoz do Maďarska dosáhl v roce 1999 částky více než 16 mld. Kč, za pět let se náš vývoz zvýšil o 62,4 % a ročně se zvyšoval průměrně o 12,9 %. Dovoz z Maďarska se ale zvyšoval mnohem rychleji a od roku 1995 do roku 1999 vzrostl o 173,3 %, tj. ročně průměrně o 28,6 %. Podíl agrárních a potravinářských výrobků ve vývozu do ČR je cca 25 %. Vstup Maďarska do měnové unie se předpokládá v letech 2008 až 2010. V roce 2001 představoval HDP 58,0 mld. EUR. Růst činil v tomto roce 3,6 %, stejně jako v roce 2002. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem ve výši 498 EUR na obyvatele, HDP ročně 2,98 %. K 1. květnu 2004 se Maďarská republika stane členskou zemí Evropské unie. V roce 1999 se stala členskou zemí NATO. POLSKÁ REPUBLIKA Polská republika představuje svou rozlohou, počtem obyvatel i ekonomickým potenciálem významný středoevropský trh. Mezi hlavní priority polského hospodářství patří restrukturalizace zemědělství a modernizace potravinářskozpracovatelského průmyslu. Tyto trendy jsou většinou podporovány v rámci předvstupních rozvojových programů Evropské unie. Polsko, jako jeden z kandidátů vstupu do EU, čerpá finanční prostředky také z rozvojového programu SAPARD, určeného na restrukturalizaci zemědělství a na vesnici (včetně podpory investic v zemědělských podnicích, farmách a potravinářských podnicích). K významnějším rozvojovým faktorům polského hospodářství patří skutečnost, že EU a Polsko již dosáhly dohody v liberalizaci obchodu se zemědělskými výrobky. EU v této oblasti uzavřela dohodu známou jako „dvojí nula“ s devíti dalšími kandidátskými zeměmi na vstup do Unie. Uvolnění se týká obchodu s ovocem a zeleninou, se sýry, máslem a sušeným mlékem, ale i s tzv. „citlivými“ komoditami, jako je vepřové, hovězí a drůbeží maso. Podle zdrojů EU se dohoda s Polskem liší od podobných dohod uzavřených s ostatními kandidátskými zeměmi v tom, že je asymetrická, a to zřetelně ve prospěch Polska. Polské podniky potravinářského průmyslu, obzvláště masokombináty a mlékárny, investují desítky miliard do modernizace provozů tak, aby splňovaly sanitární a hygienické předpisy EU. Řada těchto investic souvisí s dovozem potravinářských technologií a strojů, protože na domácím trhu není možno velkou potřebného zařízení získat. Zde jsou značné možnosti pro uplatnění zahraničních výrobků. Podle Centra pro sociálně ekonomické analýzy (CASE) vykázala polská ekonomika růst 2,9 % (předloni rostla o 4,1 %). Zatímco domácí poptávka poklesla, inflace se naopak snížila z předloňských 10,1 % na 5,6 %. Tuto tendenci podporuje silný zlotý. Ve druhém pololetí očekávají analytici oživení domácí poptávky, ale také růst investic. Polsko má nyní nejvyšší úrokové sazby v regionu - okolo 17 %. Potravinářský průmysl se nyní podílí na produkci zpracovatelského průmyslu asi 20 %. Zemědělství se na tvorbě HDP podílí cca pěti procenty (průmysl 27 %, služby 68 %). Potravinářským oborům dominuje obor zpracování masa a mléka a rovněž cukru, z dalších oborů zpracování ovoce a zeleniny, pekárenství a výroba nápojů. Potraviny jsou jednou ze šesti nejvýznamnějších vývozních komodit (statisticky sledovaná komodita potraviny, živá zvířata a nápoje tvoří ve vývozu 11,7 %). Polsko chce v dalších letech zvyšovat vývoz obilí, brambor, čerstvého ovoce a zeleniny a rovněž produktů z těchto surovin s vyšším podílem zpracování. V dovozu tvoří potravinářské produkty cca 8 procent. K perspektivním produktům pro dovoz patří pivo a slad, tuky, maso a masné výrobky, ale až v případě další liberalizace polského agropotravinářského trhu. Celkově zaujímá Polská republika páté místo v zahraničním obchodě s ČR. Hlavní komodity vývozu:

* vepřové, hovězí a drůbeží maso a výrobky z těchto surovin,

* obiloviny, brambory,

* čerstvé ovoce a zelenina,

* mléko a mléčné výrobky (sýry, máslo, sušené mléko aj.),

* cukr a výrobky z cukru (sirupy s přísadou aromatizujících látek a barviv aj.),

* jedlé tuky,

* nápoje.

Hlavní komodity dovozu:

* nápoje alkoholické i nealkoholické,

* pivo, slad a chmel,

* káva, čaj, kakao,

* tuky,

* masné výrobky,

* cukrovinky,

* potravinové přípravky, aditiva, koření

* konzervárenské výrobky,

* tabák a tabákové výrobky,

* trvanlivé pečivo,

* stroje a zařízení pro různé druhy potravinářské výroby,

* chladírenská a mrazicí zařízení,

* zařízení pro konzervárny a lihovary,

* balicí technika.

V předloňském roce dosáhla polská ekonomika růstu HDP kolem jednoho procenta, stalo se to díky lepšímu výkonu sektoru služeb, naopak průmysl a zejména stavebnictví dosáhly horších výsledků. Rovněž se nepodařilo obnovit růst investic. V exportu se projevuje pokles poptávky v Evropské unii, což má za následek pokles polského exportu o 6,5 %. V roce 2001 dosáhlo HDP 196,6 mld. EUR, růst činil v tomto roce jedno procento, v roce 2002 představoval 0,8 %. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem 498 EUR na obyvatele, HDP v procentech ročně 3,33. Obyvatelé Polska v referendu rozhodli o členství v EU. V roce 1999 se Polská republika stala členskou zemí NATO.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA

Pro zahraniční obchod Slovenské republiky má základní význam orientace na země Evropské unie, dále na země Středoevropské dohody o volném obchodu CEFTA a ve vztahu k České republice ještě celní unie vytvořená v roce 1993. V poslední době významným partnerem zahraničního obchodu SR je Ruská federace. V dlouhodobějších výhledech se počítá i srozvojem zahraničního obchodu s dalšími státy Společenství nezávislých států, se státy vzniklými po rozpadu bývalé Jugoslávie, ve vybraných komoditách i s oblastí Blízkého východu (Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty aj.) a rovněž s USA a Kanadou. Ve vývozu SR dominují odběratelé v ČR (26 %), SRN a Rakousko. Podíl zemí Evropské unie dosahuje celkově téměř 46 %. V dovozu jsou největšími partnery ČR (téměř 25 %), Ruská federace a SRN. Podíl potravinářského sektoru na celkovém objemu zpracovatelského průmyslu Slovenské republiky tvoří cca 9 %. K hlavním potravinářským oborům patří zpracování masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, pekařství a mlynářství, výroba alkoholických i nealkoholických nápojů, výroba vína a piva. Významnou pozici má i konzervárenství, pěstování ovoce a zeleniny, tabákové výrobky, cukrovinky, tuky, škroby a jiné obory.

Hlavní komodity vývozu:

* maso a masné výrobky,

* mléko a mléčné výrobky,

* cukr a výrobky z cukru,

* nápoje alkoholické i nealkoholické, pivo i víno,

* ovoce a zelenina,

* konzervárenské a lihovarnické výrobky,

* tabákové výrobky,

* těstoviny a přípravky z obilí,

* potravinové přípravky,

* káva, čaj, kakao/čokoláda,

* cukrovinky a trvanlivé pečivo,

* škrob a škrobové sirupy,

* jedlé rostlinné tuky.

Hlavní komodity dovozu:

* maso a masné výrobky,

* mléko a mléčné výrobky (jogurty aj.),

* cukr a výrobky z cukru,

* výrobky nápojového průmyslu,

* výrobky pivovarského průmyslu,

* pekařské výrobky, pokrmové tuky a margarín,

* tabák a tabákové výrobky,

* přípravky z obilí,

* konzervárenské výrobky,

* čokoláda a čokoládové výrobky,

* potravinové přípravky,

* káva, čaj,

* koření.

Z výrobků dodavatelských oborů pro potravinářský průmysl je zájem zejména o:

* stroje a zařízení pro různé druhy potravinářské výroby,

* chladicí a mrazicí zařízení,

* zařízení pro výrobu potravin umožňujících rychlou přípravu,

* zařízení pro provozy rychlého občerstvení aj.

Slovenská republika je po Spolkové republice Německo druhým největším partnerem České republiky v zahraničním obchodě. Celkový obrat vzájemného obchodu obou států v oblasti agropotravinářství činil vloni 15,9 mld. Kč. Slovenská ekonomika se od poloviny roku 2001 neustále zrychluje. Ve čtvrtém kvartálu roku 2002 vzrostla meziročně o 5,4 %, čímž se stala nejrychleji rostoucí ekonomikou ve střední Evropě. Růst byl přitom tažen, na rozdíl od jiných zemí, nejen spotřebou domácností, ale i investicemi. V roce 2001 představoval HDP 22,8 mld. EUR, růst v tomto roce činil 3,3 % a v roce 2002 4,4 %. Transfery z unijních rozpočtů v letech 2004-2006 by měly být celkem ve výši 482 EUR na obyvatele, růst HDP v procentech ročně 3,87. V prosinci 2000 se Slovenská republika stala členem OECD. Obyvatelé SR rozhodli v referendu o členství v EU. V květnu 2004 se SR stane členskou zemí NATO.

(Zpracováno ve spolupráci s firmou Expodata a za využití informačních zdrojů Českého statistického úřadu, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva zahraničí, Potravinářské komory ČR, Czech Trade.)

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Obtěžují vás nevyžádané telefonáty? Návod, jak se jim vyhnout
O 20 % víc než loni: ceny bytů opět rostou
Mají Češi na elektromobil? Hyundai hodlá rozšířit dojezd až na 500 kilometrů
Auta
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Galerie: Škoda Karoq se chlubí digitálním přístrojovým štítem. Taková věc tu ale byla už dávno
Nové BMW Z4 slibuje svobodu, ale počkáte si na ni až do jara 2018
Kouzlo bohaté sklizně: Zkusili jsme, jak se řídí moderní kombajn
Jeden Velorex 16/250 se dostal až do Chicaga. Teď je po renovaci a stojí přes 300 tisíc
Technologie
Co přinese Intel Coffee Lake do lowendu? Máme parametry Pentií, takt až 3,9 GHz
Povinné ručení: Jak na změnu smlouvy a snížení ceny
Intel už má 15W čtyřjádra pro notebooky v ceníku i s parametry, vydání je blízko
Na počítače míří nový Skype. Nebude to taková divočina jako mobilní verze
Asus se úplně zbláznil. Uvedl 6 až 12 nových Zenfonů 4
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít