Ekonomická rada vlády navrhuje rychlejší odpisy a nižší pojištění

05. února 2009, 00:00 - Pavel Páral
05. února 2009, 00:00

Protikrizový plán vlády se pomalu rýsuje.

Z 250 návrhů Národní ekonomické rady vlády mají největší šanci na schválení zrychlení odpisů a snížení sociálních odvodů. Nicméně, zatímco ministerstvo financí má k dispozici jen jednotky miliard, nákladnost těchto úlev se počítá na desítky miliard korun.

Ještě se sice nerozhodlo, ale ze zákulisí jednání ekonomických ministrů a členů Národní ekonomické rady vlády (NERV) se zdá být jisté, že kabinet chystá poměrně silný prorůstový impulz. Bude nepochybně v první řadě směrován na pomoc automobilovému průmyslu. Již dříve navrhovaná možnost odpočtu DPH na automobily pořízené pro účely podnikání bez jakéhokoli omezení by měla začít platit již v dubnu. Výhodnost pořízení nového vozu však ještě zvedne zrychlení odpisů v první a druhé skupině. Odpis strojů a zařízení, mezi něž se počítají i auta, má být téměř třikrát rychlejší, takže vozidlo půjde dostat do nákladů nikoliv za čtyři roky jako doposud, ale již za rok a půl.

Toto zvýhodnění však samozřejmě zasahuje i další vybavení firem a mělo by zvednout investiční aktivitu. V návrzích skupiny NERV, tak jak je poprvé zveřejnil minulý čtvrtek deník MF Dnes, je toto opatření uvedeno bez podrobností, z informací týdeníku Profit však vyplývá, že takový krok získá politickou podporu spíše než rovněž navrhované snížení firemních daní až na patnáct procent. Je docela dobře možné, že zrychlené odpisy by mohly mít jen dočasnou platnost. Podle dokumentu z NERV navrhoval dvouletý daňový kredit pro investice, nebo jejich zrychlené odepisování Martin Jahn, viceprezident Svazu průmyslu a manažer automobilové skupiny Volkswagen. Zrychlení odpisů, například u aut, ale předložil i další člen NERV Vladimír Dlouhý, poradce investiční banky Morgan Stanley.

Naopak je velmi nepravděpodobné, že by vláda přistoupila k podpoře prodeje nových vozů formou šrotovného, jak rovněž požadoval Martin Jahn. Pro odbyt českých automobilů však bude mít značný efekt zavedení šrotovného v Německu. Tamní vláda minulý týden schválila státní příspěvek ve výši 2,5 tisíce eur na nákup nového automobilu při sešrotování vozu, který nesplňuje nejnovější ekologické normy. První ohlasy německých automobilek jsou velmi pozitivní a zájem zákazníků podle článku ve Financial Times překonává očekávání. Němečtí experti odhadují, že se díky tomu podaří prodat navíc až 300 tisíc aut. A například mladoboleslavská Škoda prodává v Německu téměř dvakrát tolik vozů než v Česku.

Podobná pobídka v České republice by ale byla velmi nákladná a její efekt spornější, protože lidé, kteří jezdí vozy staršími než deset let, zpravidla nemají dost peněz na pořízení zcela nového vozu, i kdyby byl citelně levnější.

Velký zájem mezi podnikateli ale vyvolává již zmíněná možnost plného odpočtu DPH pro všechny vozy pořízené pro podnikání. To ale na druhou stranu silně brzdí aktuální prodeje, protože firmy a živnostníci čekají na schválení této úpravy a nákup nového vozu odkládají.

Naopak Jiří Rusnok z ING by pohnul daní z přidané hodnoty vzhůru, aby zvednul příjmy státního rozpočtu. Jeho doporučení spočívá ve zvýšení devítiprocentní DPH na jedenáct až dvanáct procent, neboť je k tomu v době silně klesající inflace vhodný okamžik a dopad na cenovou hladinu bude minimální.

Experti samozřejmě navrhovali i snížení sazby korporátní daně. Jiří Schwarz z pražské Vysoké školy ekonomické s Jiřím Kunertem, generálním ředitelem UniCredit Bank, doporučovali pokles až na 15 procent, tedy na stejnou úroveň jako mají fyzické osoby. Naplnil by se tak kvůli krizi kuriózně předvolební plán ODS na rovnou daň. Jiří Rusnok požadoval mírnější snížení na 17 procent.

Na řade je sociální pojištění

Nejnákladnějším opatřením zřejmě bude snížení odvodů na sociální pojištění. Navrhuje ho více členů NERV a v různých podobách. Ekonom Miroslav Zámečník by rád zavedl odečitatelnou položku, která by stejně jako v případě daně z příjmu snižovala základ pro výpočet sociálního pojištění o dva tisíce korun měsíčně. Zaměstnanci by tak v kapse zůstalo navíc 130 korun a firmě za každého zaměstnance pětistovka.

Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas přišel s úspornější variantou, kdy by byla poskytnuta sleva na sociálním pojištění 1500 korun měsíčně jen absolventům škol nastupujícím do prvního zaměstnání a pracovníkům, kteří prošli rekvalifikačním kurzem. Koncem minulého týdne ale už hovořil o plošné úlevě pro všechny, nicméně odstupňované podle příjmu. Sleva by podle něj měla s výší platu klesat a od určité hranice by zaměstnavatel platil stejně jako dosud. Podle Nečase by tak tato sleva na pojistném motivovala firmy k zaměstnávání lidí s nejnižšími příjmy, kteří jsou nejvíce ohroženi hospodářskou krizí. Jiří Rusnok zase navrhuje snížit sociální pojištění placené firmou o 1,2 procentního bodu a u zaměstnance o 0,6 procenta.

Tyto návrhy by ale představovaly výpadek příjmů v desítkách miliard korun. Zámečníkovu variantu lze odhadnout na minimálně dvacet miliard korun. Nicméně v čase, s rostoucí průměrnou mzdou, by relativní dopad této odečitatelné položky na příjmy důchodového účtu klesal a již po několika letech by byl fakticky zanedbatelný. Rusnokův návrh má podobné dopady, ale musel by být realizován jen v dočasné variantě, protože snížení sazby pojistného má trvalý dopad na financování penzí. Nečasova verze má být zřejmě výrazně úspornější.

Rozsah nákladů pro státní rozpočet ale odpovídá rozsahu pomoci firmám a tedy i účinnosti tohoto opatření. Úpravy sociálního pojištění jsou velmi efektivní formou pomoci, protože to prakticky okamžitě firmy pocítí ve svém účetnictví, neboť jim klesnou měsíční odvody za zaměstnance a zlepší se tak jejich cash flow a tím i schopnost přijmout úvěr. To je v době, kdy se zpřísnily podmínky bank pro provozní financování, velmi podstatné. Při malém rozsahu úlev ale bude tato pomoc neúčinná.

U exportu přitlačit

Poměrně značná míra shody mezi experty panuje v požadavku na vyšší podporu exportu. Vladimír Dlouhý předložil plán na rozšíření exportních úvěrů poskytovaných státní Českou exportní bankou i pro menší a střední firmy. Aby to bylo možné, navrhují Miroslav Zámečník a hradní kancléř Jiří Weigel dále zvýšit kapitál ČEB. O prvním zvýšení až o dvě miliardy korun rozhodla vláda již loni v prosinci.

Vedle podpory exportu jsou ve stejné části dokumentu navrhována i opatření, která by měla rozhýbat financování podniků od komerčních bank. Některá opatření jsou hodně radikální a mohla by být velmi drahá. Proto se jejich využití plánuje pouze v krajních případech, pokud by se krize ještě podstatně prohloubila a úvěrování od bank by zcela zamrzlo. Pro takovou situaci navrhují profesor Institutu ekonomických studií Michal Mejstřík a Miroslav Zámečník zvážit státní záruky za provozní a investiční úvěry podniků. Mejstřík také doporučuje zavést státní příspěvek ke komerčnímu pojištění úvěrů pro malé a střední podniky. Násobné navýšení záruk za úvěry pro podniky pak doporučuje i Jiří Rusnok.

Padlo i velmi radikální doporučení k měnové politice. Jiří Kunert spolu s Miroslavem Zámečníkem navrhli, aby banky mohly jako zástavu na úvěry od centrální banky použít prakticky jakýkoliv kolaterál, zatímco dnes jsou to pouze vybrané cenné papíry. ČNB by tak mohla pumpovat do ekonomiky mnohem více peněz než doposud.

Utrácet veřejné peníze, ale bez korupce

Experti vidí problém i v regulaci pracovního trhu. Doporučili změnit zákoník práce, aby bylo možné snadno propouštět i nabírat zaměstnance. Stát by měl rovněž podle Jiřího Weigla podpořit práci na kratší úvazky, povolit souběh více pracovních poměrů a také více podporovat veřejnou dopravu v oblastech se zvýšenou nezaměstnaností.

Oproti přitvrzení vůči zaměstnancům pak jdou i opačné návrhy. Například Tomáš Sedláček z ČSOB by zvýhodnil zaměstnance krachujících firem oproti ostatním věřitelům. Jejich zvýhodnění silně omezil dva roky fungující nový insolvenční zákon. Při přípravě zákonů a zásahů státu by měl být vždy analyzován jejich přímý i nepřímý dopad na soukromý sektor.

Experti také podpořili veřejné investice do silnic i železnic či tří plánovaných logistických center u Prahy, Brna a Ostravy a tyto projekty navrhují urychlit. Přitom je však zjevné, že se obávají v případě velkých zakázek podvodů. Opakovaně se v návrzích hovoří o korupci a například Tomáš Sedláček doporučuje proto použít pravidel Transparenci International. Zámečník zase chce zavést právní ochranu člověka, který upozorní na korupci.

Tlusťoši, připlaťte

Mezi 250 návrhy ze skupiny NERV se objevily i dílčí nápady a kuriozity, jejichž uplatnění v praxi je s otazníkem. Například Miroslav Zámečník navrhuje zavést ve zdravotním pojištění malusy pro obézní. Lidé s nadváhou, kteří jsou více náchylní k nemocem, by pak museli platit zdravotním pojišťovnám více než lidé štíhlí.

Dílčím nápadem, o němž se již vícekrát diskutovalo, je zvýšení výnosu daně z nemovitostí tím, že by se přešlo na výpočet daně z reálné ceny. To navrhuje Pavel Kohout ze společnosti Partners. Kohout také navrhl zavedení paušální daně bez výpočtu u některých živností. Důchodce by nepochybně potěšilo, pokud by se realizoval návrh na zvýšení základní výměry penzí o částku, kterou důchodci dávají na péči o zdraví. Stát by jim tak nepřímo kompenzoval poplatky placené u lékaře.

Jiří Weigel by zase pozastavil platnost nařízení REACH, kterým Evropská komise omezuje použití chemických látek v průmyslu a vyžaduje jejich nákladnou registraci u speciálního evropského úřadu.

Z makrokeonomických úvah přesahujících možnosti a schopnosti české vlády stojí ještě za povšimnutí návrh Tomáše Sedláčka, který by chtěl změnit Pakt stability a růstu, jímž se řídí země používající společnou měnu euro. Ten předepisuje výši deficitů státních rozpočtů členských zemí a nařizuje jejich postupné snížení až na nulu. Sedláček by zavedl pravidlo, podle kterého by součet procentuálního tempa růstu HDP a podílu deficitu státního rozpočtu na HDP nesměl přesáhnout číslo čtyři. Takže při dvouprocentním růstu ekonomiky by nesměl být deficit také vyšší než dvě procenta. Při růstu o šest procent by však stát musel hospodařit s dvouprocentním přebytkem a podobně.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče