Ekonomická patlanina na 27 způsobů

26. února 2010, 11:07 - Martin Shabu
26. února 2010, 11:07

Evropská unie připravuje Strategii 2020 podobně, jako kočička pekla s pejskem dort

V připravované ekonomické desetiletce Evropské unie se dle Mirka Topolánka objeví nejen to, co do strategie patří, ale i to, co si každý myslí, že by tam pro něho mělo být. „Výsledkem bude nula,“ míní předseda ODS.

EURO: Přinesla Lisabonská strategie z roku 2000 evropské ekonomice něco pozitivního? TOPOLÁNEK: Lisabonská strategie (LS) nebyla úplně špatná. Zaostávání EU bylo v roce 2000 evidentní. Slabý ekonomický výkon byl dán vysokou nezaměstnaností. Evropa ve srovnání se světovými hráči investovala málo do inovačního procesu. Oproti USA a Japonsku také trpěla nízkou produktivitou práce.

EURO: Často se hovoří o příliš ambiciózních plánech LS… TOPOLÁNEK: Největším problémem LS byl její široký záběr a vysoký počet priorit. V podstatě šlo o nepopulární opatření, jako je penzijní a zdravotní reforma, zpružnění trhu práce a nižší podpory v nezaměstnanosti. Strategie zkolabovala, protože členské státy EU neprovedly reformy.

EURO: Jak hodnotíte uplynulou desetiletku? TOPOLÁNEK: Fakticky se nestalo nic. Úkolem bylo dosáhnout 70procentní zaměstnanosti. Cílem bylo zvýšit výdaje na vědu a výzkum na tři procenta HDP. Všechny ekonomické reformy, jako je dokončení vnitřního trhu, liberalizace síťových odvětví, odstraňování překážek podnikání a odbyrokratizování, zůstaly jen v proklamacích.

EURO: Co bylo cílem změn? TOPOLÁNEK: Mluvilo se o sociálním státu, ale nikdo neměl odvahu říci, že je to vlastně odchod od státu blahobytu. Hovořilo se o zpružnění trhu práce a o reformě penzijního a zdravotního systému. Výsledek v roce 2004 však byl tristní. Wim Kokova zpráva proto konstatovala, že Evropa promarnila šanci.

EURO: Jak jste vnímal snahu v roce 2005 revidovat LS? TOPOLÁNEK: Obnovená LS byla mnohem jednodušší. Měla přesněji vymezené priority. Existovaly pouze dva základní cíle – dosáhnout vyššího a trvalého růstu a vytvořit více a lepších pracovních míst. To bylo rozhodující pro prosazení sociálních a ekologických zájmů.

EURO: A výsledek? TOPOLÁNEK: Musely se předkládat formální národní programy pro růst a zaměstnanost. Lisabonské cíle členské státy EU opět neuskutečnily. Pokud se něco náhodou provedlo, stalo se to bez ohledu na LS. Opět to byl průšvih. Výsledek byl skoro nulový.

EURO: Co přinese další pokus o vypracování ekonomického plánu obnovy na příštích deset let v takzvané Strategii 2020? TOPOLÁNEK: Musí se znovu zredukovat cíle. To však ze současných diskusích o vizi do roku 2020 nevyplývá. Zájmy členských států EU jsou příliš rozdílné. Země EU znovu pečou dort jako kočička s pejskem. Dostanou tam nejen to, co do dortu obvykle patří, ale i to, co si každý myslí, že by tam pro něho mělo být. Maďarsko a další země budou usilovat, aby pokračovala Společná zemědělská politika EU. Uspět však může pouze masivní podpora vědy a výzkumu na úkor kohezní, sociální a společné zemědělské politiky.

EURO: Ze znalostní ekonomiky však vycházela už původní LS? TOPOLÁNEK: Tak tomu není. Bylo v ní příliš mnoho cílů, které se tříštily do dalších podcílů. Pokud se má EU shodnout na smysluplné strategii, pak musí mít jedinou prioritou. Začnou-li členské státy EU znovu prosazovat své politické a ideologické zájmy, nestane se nic pozitivního. Evropa je dnes levicová, což umocňuje hospodářská krize. Všichni hovoří jen o sociálních dávkách a dotacích.

EURO: Jak nastavit efektivní koordinaci hospodářských politik členských států EU? TOPOLÁNEK: Začít se musí rozpočtem a finančním plánováním EU. Pokud už do nich nějaké peníze plynou, je třeba ohlídat, aby se nerozfofrovaly na kohezní a zemědělskou politiku. Nejdále zašli Britové. Ti chtějí strategii promítnout do rozpočtové politiky a do přípravy nové finanční perspektivy. Kompromis však bude znamenat patlaninu se stejným výsledkem, jako byla obnovená LS z roku 2005. Tedy nulu.

Box:
Takhle ne!

Setkání s Mirkem Topolánkem bylo otřesným zážitkem. To, co předvedl lídr občanských demokratů před a během rozhovoru o bilanci Lisabonské strategie EU a o připravované Strategii 2020, odkrylo netušený horizont jeho možností. Expremiér nejprve spekuloval o smyslnosti našeho setkání slovy, které lze slýchávat spíše na staveništi než v luxusní pražské restauraci. Po sdělení, že byl prostřednictvím tiskového mluvčího o tématu rozhovoru informován předem a mohl jej odmítnout, zaútočil „modrý“ předseda podruhé. Použil smyšlenku, že jsem se s ním setkal, abych ho „dostal“ a „očernil“. To byl nechutný vstup, ještě než jsem položil první otázku a zapnul diktafon.
Po mírném uklidnění se první muž ODS opět rozčilil, když jsem se ho zeptal na provázanost Strategie 2020 a Vize 2020 z dílny občanských demokratů: Jsou pro vás inovace, na kterých hodláte založit ekonomický růst skutečně natolik důležité, zmiňujete-li se o nich ve Vizi 2020 až na sedmé straně? To respondenta dohnalo k zuřivosti a chtěl rozhovor přerušit. Načež zaznělo několik jeho politických konkurentů, kteří pro týdeník EURO napíší článek a poskytnou mu rozhovor. Neochotně, leč přece předseda pokračoval v rozhovoru.
Topolánek trpí představou, že se všichni spikli proti němu. Asi si neuvědomil, že nehovoří s bulvárním časopisem, který nejvíc zajímají pikanterie ze soukromého života. Život bývalého premiéra však není nijak snadný. Zmiňme několik jeho aktuálních problémů – rozvod, rozhádaná strana s několika skandály v poslední době a její nelichotivé volební preference. A navíc cestování na stranické mítinky v celé republice. Shrnuto – Mirek Topolánek zřejmě neunesl tuto tíhu a pomyslel si, že užitečným ventilem bude tisk. Tato donkichotská kalkulace však selhala. Boj s médii je totiž marný.
Navzdory tomu je třeba ocenit, že když už expremiér a za českého předsednictví EU předseda Evropské rady promluvil o Lisabonské strategii, věděl, o čem hovoří. Měl by si však uvědomit, že jeho problémem nejsou nepřející média. Jedině on může zajistit či nezajistit úspěch své straně v květnových volbách. Měl by proto méně křičet a sprostě nadávat a více naslouchat a přemýšlet o svých reálných problémech. Takového krizového manažera potřebujeme nejen kvůli hospodářské recesi a špatnému stavu veřejných financí. Spiknutí proti Topolánkovi není volebním tahákem.

Martin Shabu

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče