Ekologická reforma je cestou do pekel

07. května 2007, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
07. května 2007, 00:00

Jsou věci, s nimiž nic nenaděláte. Například se smrtí. Či s ekologickou daňovou reformou. Tu nám totiž nařídilaEvropská unie, a nám nezbývá než ji se skřípěním zubů přijmout. Proč se skřípěním? Na první pohled totiž vypadá celá reforma jako bohulibé dílo. Budeme vyrábět šetrněji a to se nám vyplatí.

Jsou věci, s nimiž nic nenaděláte. Například se smrtí. Či s ekologickou daňovou reformou. Tu nám totiž nařídila

Evropská unie, a nám nezbývá než ji se skřípěním zubů přijmout. Proč se skřípěním?

Na první pohled totiž vypadá celá reforma jako bohulibé dílo. Budeme vyrábět šetrněji a to se nám vyplatí.

Skutečně? Celý postulát by platil pouze za předpokladu, kdyby do celého procesu nestrkal svůj nenažraný rypák stát. Proč dnes vlastně netopíme především dřevem, ale ropou, uhlím, jádrem či plynem?

Je to jednoduché. Protože kapitalista už dávno přišel na to, že některé zdroje energie jsou účinnější než jiné, a jakmile mu to rozvoj technologie dovolil, začal je používat. Aniž by na to potřeboval jakékoli státní regulace do tvorby a kalkulace cen. S každým novým energetickým médiem tak zároveň více a více šetřil životní prostředí, protože se zvyšovala jeho energetická účinnost. A tím pádem bylo méně odpadu, ať již ve formě pevného, či emisí. Tento postulát platí i přes jednotlivé excesy, které jsou pouhou nezbytnou daní a průvodním jevem technického pokroku. Co je alternativou ropných havárií? To, že už bychom na Zemi neměli kousek lesa. A co alternativou jaderných havárií? To, že už by útroby naší planety byly dávno prosté fosilních paliv.

To vše ale platí jenom za toho předpokladu, že vlády výrobu a trh s energiemi co nejméně regulují. Bohužel, jak evropská, tak i česká politika v oblasti energetiky již dávno natolik pokřivila cenovou informaci, že není ani pro odborníka možné se v celém procesu cenotvorby vyznat. Penalizace některých druhů energií a zároveň preference jiných znesnadňuje efektivní vynakládání prostředků na jednotlivé výzkumné a vývojové programy. Přitom každé vychýlení trhu, jež se v důsledku zásahu státu objeví, s sebou zákonitě přináší další a další požadavky na státní zásah. Ta ale problémy neodstraní, naopak celou kalkulaci ještě více znesnadní.

A tak jenom kvůli těmto nekvalifikovaným zásahům jak na evropské, tak na národní úrovni jsou dnes ceny energií tak vysoké. A nemylme se, žádný další státní zásah jejich cenu nesníží - naopak.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče