Egyptský restart, země po nepokojích

11. října 2012, 16:34 - Tomáš Stingl
11. října 2012, 16:34

Pro české vývozce byl Egypt dlouho černým koněm na černém kontinentu. Když ale loni země upadla po svržení autokratického prezidenta Mubaraka do zmatků, obchody prudce klesly. Nyní se Egypt zklidňuje a je znovuzrozenou obchodní šancí.

V Česku se kdysi říkalo, že kdo chce být prezidentem, musí nejdřív strávit nějaký ten čas ve vězení. Tuhle prezidentskou přípravku si kdysi odbyl i novopečený egyptský prezident Muhammad Mursí. Jeho volba hlavou státu letos v červnu snad definitivně ukončila víc než roční období chaosu v nejlidnatější arabské zemi. A pro zahraniční firmy včetně těch českých se Egypt mění z nebezpečné horké půdy zpátky na lákavé odbytiště.

Tím ostatně až do roku 2010 byl. V té sezoně dosáhl český vývoz do Egypta dokonce rekordu, když překročil hranici čtvrt miliardy dolarů. Krize nekrize, ještě v roce 2010 se v Egyptě prodalo například přes pět tisíc vozů Škoda, které tam jsou hlavní českou exportní komoditou. Česká vláda řadila Egypt mezi dvanáctku prioritních států pro export.

Loni ale přišlo „arabské jaro“, kdy demonstrace proti autokratickým vládcům v severoafrických a blízkovýchodních zemích dosáhly i na bývalého egyptského prezidenta Husního Mubáraka. Jeho svržení sice možná pomohlo demokracii, hospodářství země ale kvůli nepokojům a nejistotě prudce zabrzdilo. Jestliže ještě v roce 2010 rostl hrubý domácí produkt Egypta rychlostí 5,1 %, nyní se kvůli nejistotě pohybuje jen kolem 1,5 %. Objem českého vývozu tak v loňské kritické sezoně klesl o víc než čtvrtinu na 196 milionů dolarů.

Investoři, vraťte se

Až letos přichází uklidnění situace, a to i díky zvolení právě nového prezidenta Mursího. Ten je sice kandidátem hnutí Muslimské bratrstvo a někteří analytici se obávali, zda zemi nepovede k radikálnějšímu islamismu, Mursí ale hned po zvolení jasně deklaroval, že prioritou je pro něj hlavně znovu nastartovat hospodářství země, i za pomoci zahraničních investorů.

Má to mimo jiné pomoct snížit velkou nezaměstnanost. „Jedním ze základních faktorů, které vedly k loňské revoluční vlně v severní Africe, je sociální frustrace vzniklá z vysoké nezaměstnanosti mezi mladou generací. Každým rokem přichází na egyptský trh práce 700 tisíc nových pracovníků. Aby je trh práce absorboval, muselo by podle nedávných propočtů Mezinárodního měnového fondu růst egyptské hospodářství šesti- až sedmiprocentním tempem,“ uvádí Jaroslav Vomastek, ředitel odboru ekonomických analýz ministerstva průmyslu a obchodu.

Vodu v poušti vyčistí české stroje Letos se český export do Egypta začíná vracet ve velkém stylu. Za prvních šest měsíců dosáhl výše 120 milionů dolarů. Egypt je tedy po Jihoafrické republice stále druhým nejdůležitějším obchodním partnerem Česka. „Předpokládáme, že nová egyptská vláda vzešlá z nedávných voleb přijme nové zákony, které budou především podporovat příliv zahraničních investic do země,“ říká Petr Rak z odboru zahraničně ekonomických politik ministerstva průmyslu a obchodu.

Na české firmy čekají egyptské příležitosti především ve třech odvětvích: v dodávkách strojů pro potravinářský průmysl, v energetice a technologiích pro čisté životní prostředí. Vedle Škody Auto, která je lídrem českého vývozu do Egypta, se tak už v pouštní zemi uchytila například olomoucká firma Sigmainvest, která tam v současnosti kompletuje čističky vody. AŽD Praha se zase snaží uspět v zakázkách na stavbu přejezdů pro egyptské železnice.

Arabské země bývaly už za socialismu obvyklým cílem pro dodávky českých investičních celků, na což se některé větší české podniky snaží navázat i nyní. Technoexport podepsal kontrakt na dodávku kompletního řepného cukrovaru pro oblast Ismailie. Firma Pegas Nonwovens loni uzavřela i přes nestabilní vnitropolitickou situaci v Egyptě zakázku na stavbu první linky výrobního závodu na netkané textilie s roční kapacitou 20 tisíc tun.

I tady je ropa

Jaká další odvětví mohou být odběrateli českých výrobků? Přestože Egypt nemá až tak obrovské zásoby černého zlata jako jiné arabské země, v Suezském zálivu solidní zdroje ropy má a v deltě Nilu čerpá zemní plyn. Prodej těchto dvou komodit tvoří téměř 30 procent egyptského vývozu. Vedle toho má země také zásoby fosfátů či železné rudy. Těžební průmysl je tedy šancí pro české firmy dodávající těžařské či přepravní stroje, což je tradičně silný český obor. V současnosti ale české firmy do egyptského těžařství zatím prakticky vůbec nepronikly.

Nejvýznamnějším sektorem je však tradičně zemědělství. V pouštní zemi je to paradox, ale kombinace teplého podnebí a dostatku vláhy v údolí Nilu umožňuje několik sklizní za rok v Egyptě už od starověku. „Zemědělský sektor dnes zaměstnává třetinu pracovní síly a vytváří téměř 17 % HDP. Tradičními plodinami jsou bavlna, obilí, kukuřice, ovoce a zelenina,“ uvádí analytik Vomastek. Dodávky zemědělských strojů jsou tedy další příležitostí.

Dominantním sektorem ve službách je samozřejmě cestovní ruch, který zaměstnává 12 % aktivní populace. „Egypt je tradiční turistickou destinací, která přitahuje téměř 14 milionů zahraničních turistů ročně,“ připomíná Vomastek. Přestože po nástupu prezidenta Mursího se očekává přísnější dodržování pravidel tradičního islámského práva šaría, cestovní ruch v přímořských letoviscích i u starověkých památek by to ovlivnit nemělo. Myslitelné tak jsou přímé investice do letovisek nebo dodávky luxusního zboží či alkoholu pro turisty ze světa.

Světová recese je znát

I přes relativní uklidnění poměrů samozřejmě budou i nadále při obchodech v Egyptě přetrvávat problémy, které jsou do tamější kultury vkořeněny dlouhodobě. „Při uzavírání obchodů je třeba větší opatrnosti při zajišťování platby dodaného zboží či služeb u soukromého sektoru. Egypt rovněž nemá žádnou speciální legislativní ochranu obchodního tajemství. Ochranu obchodně cenných informací je ale možné včlenit do smlouvy,“ doporučuje Petr Rak.

Otázkou také je, jak se budou v Egyptě vyvíjet veřejné finance. Vedle nerostných surovin byl dosud velkým zdrojem příjmů Suezský průplav. Tato klíčová dopravní spojka, která propojuje Středozemní a Rudé moře a umožňuje to, že lodě nemusejí obeplouvat celý africký kontinent, přináší ročně Egyptu na poplatcích přes pět miliard dolarů. Ruch v průplavu však v poslední době také trošku polevuje, takže i tento zdroj relativně pohodlných příjmů bude slábnout.

Egypt bude chtít každopádně svou ekonomiku tak či onak přiblížit svým bohatším bratřím v Saúdské Arábii či Spojených arabských emirátech, a to i z prestižních důvodů. Se svými 82 miliony obyvatel a početnou armádou si stále nárokuje pozici jakéhosi lídra arabského světa.

Nechte protivníkovi pocit vítězství

Podle odborníků je pro obchod v Egyptě základním předpokladem trpělivost. Arabové nespěchají, jednání se mohou protahovat a opakovat, než dojdete k dohodě. Jedná se osobně, na e-maily či telefony příliš nespoléhejte. Vhodným dárkem je české sklo, obchodní partner ocení pozvání na oběd. Preferovaným jazykem je arabština, proto přizvěte tlumočníka. Arabové dbají na elegantní vzhled, při jednání se proto držte konzervativních obleků a kravat. V arabském světě je poněkud jiná obchodní mentalita, než jakou razí západní model win-win. Váš protějšek chce mít na konci jednání pocit, že on získal z licitace víc. Umění chytrého byznysu v arabské zemi tedy spočívá ve schopnosti nechat protivníkovi pocit vítězství, ale přitom si vyjednat podmínky, se kterými jste ve skutečnosti spokojeni i vy.

Egyptská arabská republika

* Počet obyvatel: 82 milionů
* Rozloha: 1 milion km2
* Hlavní město: Káhira
* Růst HDP v roce 2011: +5,9 %
* Měna: egyptská libra (EGP) je asi 3,2 Kč

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče