Efektivnější politika je nutná

07. prosince 2009, 14:43 - Josef Pivoňka
07. prosince 2009, 14:43

Evropská unie chce investovat do energetických projektů čtyři miliardy eur

V době největší krize světové ekonomiky od roku 1929 čekají i energetické trhy radikální změny. Jejich zvládnutí klade na politiky mimořádné nároky. Někteří analytici však pochybují, že Evropa udrží krok s největšími rivaly v boji o limitované energetické a finanční globální zdroje. Stále častěji také zaznívají obavy, že evropské státy nebudou schopny splnit nejdůležitější cíle energetické politiky, jako jsou zvládnutí klimatických změn či využívání obnovitelných zdrojů energií.

Masivní investice USA a Číny

Nový americký zákon na podporu ekonomiky naznačuje, že tamější energetiku čekají brzy změny. V balíčku stimulačních opatření prezidenta USA Baracka Obamy se na energetické projekty, jako jsou budování nové infrastruktury, zlepšování energetické účinnosti nebo rozvoj obnovitelných zdrojů, věnuje 65 miliard dolarů.
Čínská vláda zase přichází s masivními centrálními programy. V příštích dvou letech plánuje investovat do revitalizace čínské ekonomiky 586 miliard dolarů – z toho 70 miliard na přenosové a rozvodné soustavy. Tento údaj může ohromit, ale pokud bude čínská ekonomika růst očekávaným tempem, je zřejmé, že jde jen o zlomek nutných investic.

Stimulační balíček EU

Evropská komise schválila plán na veřejné investice ve výši pěti miliard eur. Čtyři z nich jsou určeny na energetické projekty. I tato poměrně malá částka byla předmětem nekonečných diskusí o zdrojích, z nichž by měla být financována, a o projektech, na které by měla být určena.
Členské státy Evropské unie plánují vydat na podporu svých ekonomik zhruba čtyři sta miliard eur. Z nich se má více než polovina investovat do obnovitelných zdrojů, technologií CCS, umožňujících zachycování a následné ukládání oxidu uhličitého, a do přenosových a rozvodných soustav. Většinu těchto projektů budou řídit přímo vlády jednotlivých států. Jsou totiž schopny o investicích rozhodovat pružněji a cíleněji.
Kombinace centralizovaného a decentralizovaného rozhodování by měla být pro EU oproti jiným regionům světa konkurenční výhodou. Cílem stimulačního balíčku je optimální rovnováha mezi zajišťováním dodávek energií, trvale udržitelného rozvoje a jejich finanční dostupností v Evropě. Je však třeba si uvědomit, že ani miliardy eur úspěch nezaručují. Několik dobře cílených investic někdy může pomoci mnohem více než masivní státní výdaje.
Dalším důležitým předpokladem efektivní energetické politiky je silný a stabilní politický systém, který umožní provádět dlouhodobé strategie. Před deseti lety podepsala EU Kjótský protokol, čímž zahájila boj proti klimatickým změnám, a dnes je v ní „zelená politika“ obecnou normou. Oproti tomu USA začaly „zelenější“ postoje zastávat nedávno a Čína je ještě o krok za nimi.

Investice ve světě

Efektivní energetická politika závisí i na tom, zda jsou společnosti v této oblasti dostatečně finančně silné, aby mohly v budoucnu masivně investovat. Ke splnění cílů v oblasti energetické politiky budou totiž v nejbližší budoucnosti třeba obrovské investice do infrastruktury. Přechod ze starých „fosilních“ elektráren na zařízení, jež podstatně méně zatěžují životní prostředí, využívají obnovitelné zdroje energií nebo čisté technologie, je značně nákladný. Další miliardy dolarů bude nutné investovat do přestavby přenosových a rozvodných soustav, aby vyhovovaly novým požadavkům decentralizovaných výrobních technologií a bylo možné v budoucnu zajistit dodávky energií a zlepšit energetickou účinnost. Dle odhadů Mezinárodní agentury pro energii přijde modernizace globální energetické infrastruktury do roku 2030 elektrárenské a plynárenské odvětví zhruba na devatenáct bilionů dolarů.
Mnoho pozitivních signálů však svědčí o tom, že Evropa najde finanční prostředky i politickou podporu, aby tento úkol zvládla. Významné evropské energetické společnosti zatím neztratily chuť investovat. Od začátku krize snížilo plánované investiční výdaje jen několik z nich. Většina však chce původně ohlášený rozpočet dodržet. A některé jej plánují dokonce navýšit, protože jim krize nabízí mimořádné příležitosti. Kapitál sice zdražil i pro ně, ale vyšší finanční náklady jim budou částečně kompenzovat stimulační balíčky. A regulační orgány by mohly energetickým společnostem pomoci povolením vyšší míry návratnosti investic či uznáním investičních výdajů za oprávněné.
Zdá se, že i finanční odvětví je ochotné investovat do energetické infrastruktury. Navzdory tomu, že se některé projekty potýkají s problémy, špatně se shánějí finanční prostředky na menší projekty v oblasti obnovitelných zdrojů, zvýšily se úroky a zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů, však kapitálu na financování energetických projektů není nedostatek.

Čas na činy

Finančně silným energetickým společnostem se nyní otvírá výjimečná příležitost. Ty, které ji dokážou využít a zlepší si pozici na trhu, budou hrát dominantní roli dalších deset let a možná i déle.
Evropské energetické společnosti v uplynulých měsících ukázaly, že jsou k odvážným krokům odhodlány. RWE se rozhodlo koupit nizozemský Essent, Vattenfall projevil zájem o belgický Nuon a Électricité de France chtěla po převzetí British Energy koupit i akcie americké Constellation Energy. Kooperují i vlády, například francouzská s německou – mimo jiné na projektu plynovodu Nord Stream nebo na vývoji technologie CCS. I když existují určité obavy, že by důsledkem této lokální iniciativy mohla být takzvaná „dvourychlostní“ EU, nelze jí upřít úspěch. Věci se daly do pohybu. Pokud budou lídři finančně silných společností ochotni nadále nést břemeno řízení energetické politiky, mohlo by to být pro EU velkým přínosem.

Plán

Členské státy EU plánují vydat na podporu ekonomik zhruba čtyři sta miliard eur.
Více než polovina z nich se má investovat do obnovitelných zdrojů, technologií CCS, umožňujících zachycování a následné ukládání oxidu uhličitého, a do přenosových a rozvodných soustav.
Většinu těchto projektů budou řídit přímo vlády jednotlivých států.
Jsou totiž schopny o investicích rozhodovat pružněji a cíleněji.

Investice

Efektivní energetická politika závisí i na tom, zda jsou společnosti v této oblasti dostatečně finančně silné.
Ke splnění cílů v oblasti energetické politiky budou v nejbližší budoucnosti třeba obrovské investice do infrastruktury.
Mnoho pozitivních signálů svědčí o tom, že Evropa najde finanční prostředky i politickou podporu, aby tento úkol zvládla.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče