Efekt veletrhů může být větší

21. června 2004, 00:00 - ALEXANDR LUKEŠ
21. června 2004, 00:00

STUDIE MAPUJE TRH Není sporu o tom, že veletržní akce přinášejí jednotlivým městům jistý efekt. Pouze Brno si však nechalo vypracovat studii, která efekt vyjadřuje v přesných datech a zpětně ukazuje na možné rezervy.

STUDIE MAPUJE TRH Není sporu o tom, že veletržní akce přinášejí jednotlivým městům jistý efekt. Pouze Brno si však nechalo vypracovat studii, která efekt vyjadřuje v přesných datech a zpětně ukazuje na možné rezervy.

Zajímavou a podnětnou studii vyčíslující efekt veletrhů a výstav na region vypracovala pro společnost Veletrhy Brno německá poradenská firma Roland Berger Strategy Consultants ve spolupráci s Ekonomicko-správní fakultou Masarykovy univerzity v Brně a Institutem statistiky a ekonomie Univerzity J. W. Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem.

TÉMĚŘ TROJNÁSOBEK

„Takové studie jsou běžnou praxí v zemích západní Evropy. V případě brněnských veletrhů vyčíslení finančních efektů ukázalo, že podnikatelská činnost společnosti Veletrhy Brno ročně přináší zvýšení hrubého domácího produktu ČR o 4 mld. Kč, téměř jednu miliardu daňových příjmů státní pokladně a více než 9000 pracovních míst v regionu,“ říká vedoucí odboru marketingové strategie a komunikace Veletrhy Brno Lucie Zumrová. Připomíná, že studie poukázala také na další efekty působení výstavnictví. K nim mimo jiné patří zlepšení infrastruktury města, rozšíření nabídky atraktivních pracovních míst, vznik nových firem, akvizice nových firem, podpora turistiky a další aktivity popularizující město, jako jsou například Dny EU v Brně, Davis Cup apod. Studie podle Zumrové zároveň potvrdila i zjištění platná pro německý trh. Obrat výroby, obchodu a služeb v regionu, kde se veletrh koná, se díky veletrhu zvyšuje 2,7krát v poměru k obratu samotného veletrhu. Tomuto zjištění odpovídá i případ BVV, kde je tento efekt ve výši 3,95 miliardy Kč - to je asi 2,7násobek obratu BVV (ten byl v roce 2003 1,44 miliardy Kč).

PRAHA ČEKÁ NA LETŇANY

V poněkud obecnější rovině se k tomuto tématu vyjadřuje hlavní město Praha prostřednictvím jejího náměstka primátora Petra Hulínského. „Navzdory problémům, které v současné době provázejí výstavbu nového výstaviště v Letňanech, jsem přesvědčen, že výstaviště zahájí svou činnost sotevřením stanice metra v roce 2007. Nové výstaviště v Praze má pro hlavní město zásadní význam v rozvoji regionu. Přineslo by nové pracovní příležitosti díky dobrému napojení této lokality na oblast severních Čech nejen pro Pražany, ale i obyvatele regionů nejvíce postižených nezaměstnaností. Výstaviště bude mít zásadní význam pro rozvoj kongresové a veletržní turistiky a následně pro rozvoj terciární sféry. Předpokládáme, že v návaznosti na upravenou studii PVA Letňany zadáme v roce 2005 zpracování studie vyčíslující efekt výstav a veletrhů na region. Zadáním pro studii budou parametry vycházející z předpokladu zprovoznění pražského výstaviště v Letňanech.“

BUDĚJOVICKÝ PROSTOR PRO MALÉ A STŘEDNÍ

O něco konkrétněji se vyslovují České Budějovice. Předsedkyně představenstva a ředitelka společnosti Výstaviště České Budějovice Marcela Pajerová mimo jiné říká: „V ýstaviště jednoznačně podporuje image města i regionu. Co se týče podnikání - Výstaviště, které dává prostor středním a menším podnikatelům pro prezentaci a prodej jejich výrobků a služeb, přivádí těmto podnikatelům ročně na 350 tisíc návštěvníků - potenciálních zákazníků. Dává též pracovní příležitost zhruba 85 zaměstnancům a navíc sezonním pracovníkům ze stavebních a dalších firem, které zajišťují i námi financované investiční i údržbářské akce.“ N a rozvoj města mají podle Pajerové podstatný vliv i přímé odvody ze vstupného a také druhotné příjmy z činnosti ostatních podnikatelů. Rozvoji města také pomáhá mezinárodní spolupráce, konkrétně vztahy s hospodářskými komorami sousedních zemí. Podle Marcely Pajerové by se celkové finanční náklady studie o efektivitě veletrhů vyšplhaly do statisíců korun, každopádně by však poskytla reálný náhled na význam a přínos výstavišť v daném regionu.

OSTRAV A VIDÍ REZERVY

„Když v roce 1989 došlo ke společenské změně, musela si Ostrava počkat na první výstavu v moderním slova smyslu až do roku 1992,“ podotýká Karel Burda, předseda představenstva a ředitel společnosti Ostravské výstavy. Avšak teprve od roku 1998, právě s nástupem společnosti Ostravské výstavy, lze mluvit o výraznější změně - areál je upraven, vyčištěn, budovy prošly výraznými opravami a hlavně byl, za financování města Ostravy jako majitele, vybudován zcela nový výstavní pavilon. Burda vidí problém hlavně v negativním image města i celého regionu, který zatím brání většímu rozvoji turistického ruchu i výstavnictví. N avzdory tomu může výstaviště vykázat čísla, signalizující obrat k lepšímu - v loňském roce se zde uskutečnilo 71 akcí s účastí přes 1000 firem a s počtem 192 tisíc návštěvníků. „V ýzkum efektivity výstavnictví by byl jistě přínosný, ale předpokládám, že i adekvátně drahý. V minulosti si Město Ostrava nechalo udělat studii rozvoje výstavnictví, která zmiňovala předpokládané efekty pro město a region. Bylo by dobré nyní změřit skutečné přínosy. Musel by se však najít zdroj financování takovéhoto projektu, například některý z fondů EU,“ uzavírá ředitel Burda.

foto: archiv (2x)

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče