Edvard Sequens: Ministr Kuba si myslí, že obce přesvědčí jenom peníze

03. dubna 2013, 10:27 - Tereza Čapková
03. dubna 2013, 10:27

Ministerstvo průmyslu a obchodu se dopustilo podvodu na obcích a jejich obyvatelích, za chodu mění pravidla hry k úložišti jaderného odpadu tak, jak se mu právě hodí. Kvůli zpackané podpoře fotovoltaiky zastavuje podporu všem obnovitelným zdrojům. Rozhodnutí resortu jdou ode zdi ke zdi, říká v rozhovoru odborník na energetiku a bývalý poradce exministra životního prostředí Martina Bursíka Edvard Sequens, který od roku 1997 působí v občanském sdružení Calla.

E15: Sdružení Calla spolupracuje s obcemi proti postupu ministerstva průmyslu a obchodu při plánování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Ve výzvě nazvané „K hlubinnému úložišti férově“ mimo jiné požadujete vytvoření nového zákona, který by ošetřil pravidla okolo ukládání jaderného odpadu a dal obcím pravomoci stavbu úložiště odmítnout. Reagoval už na výzvu někdo z politiků?

Teprve jsme začali podporu získávat, výzvu jsme poslancům, senátorům a ministrům odesílali nedávno. Jediný, kdo ji dostal v předstihu, byl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

E15: Jaká byla na výzvu, kterou podepsalo 123 starostů a 27 sdružení, odezva?

S podporou se hlásí někteří senátoři, kteří mají vazbu k regionům, kde by mělo úložiště být. Ministerstvo se zatím staví k výzvě vlažně, je ale možné, že budou vstřícní k debatě o návrhu zákona, který by posílil práva obcí. Po těch letech, kdy se normu snažíme prosadit, bych byl ale v optimismu opatrný.

E15: Jste členem pracovní skupiny pro dialog k úložišti, která vznikla z iniciativy Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) a ministerstva průmyslu. Tam jste výzvu projednávali?

Pracovní skupiny se účastní také starostové ze všech dotčených lokalit a zástupci občanských lokálních sdružení. Občanská sdružení s celostátní působností tam zastupuji já a kolegyně Humlíčková ze Zeleného kruhu. Na poslední pracovní skupině jsme řešili, že nám dva roky lidé ze SÚRAO říkali něco, co již není pravda. Promítli nám k tomu i powerpointovou prezentaci, která to potvrzovala a ukazovala „dva roky vám něco slibujeme, ale ono se nám to nevyplatilo, tak jsme postup přehodnotili a teď to budeme dělat jinak.“

E15: Zmíníte, o co konkrétně šlo?

Jedna z nejzásadnějších věcí, která starosty naštvala, je příslib dobrovolnosti další etapy průzkumu lokality pro vybudování úložiště. Od roku 2004 v České republice platil takzvaný stop stav. Tehdy ministerstvo průmyslu zarazilo na základě protestů další průzkumy a mělo v plánu nové nastavení procesu. Oficiálně platil stop stav na základě vládního usnesení do roku 2009, do té doby se to ale nepodařilo SÚRAO restartovat, a právě proto možná vznikla pracovní skupina pro dialog. Obcím se nelíbí, že vždy tahají za kratší konec. Mohou sice být účastníky řízení, a ani to ale ve všech případech neplatí kvůli zastaralé hornické legislativě ještě z dob socialismu, ale rozhodně nemohou zásadně ovlivnit, zda bude rozhodnutí o průzkumu vydáno nebo ne. Jde přitom o poměrně zásadní věc, není to o hledání minerální vody nebo něčeho podobného. Jde o stavbu, která tam bude už navždycky.

E15: Například v lokalitě Kraví hora mají ale místní zkušenost s uranovými doly..

Ano, ale to je výjimka. V ostatních lokalitách doly ani velké továrny nejsou. Jde o malé vesničky s desítkami nebo maximálně stovkami obyvatel. A teď by tam měl být průmyslový komplex, který s sebou přinese stovky pracovníků a horníků, a to už v době stavby a s vidinou, že tam za nějakých 50 let začnou vozit jaderný odpad. Navíc obce se v tuto chvíli ani tolik nebojí rizika ukládání, ale toho jak stavba ovlivní region po roce 2025 nebo 2030, kdy se má podle harmonogramu začít se stavbou podzemní laboratoře, která je součástí úložiště. Místo, kde bude uložen jaderný odpad, musí počítat s určitou stigmatizací. Starostové už mají signály od lidí, kteří se tam bojí stěhovat. Jde například o Táborsko, kam míří hlavně obyvatelé z Prahy. Rozvažují, zda mají jít někam, kde bude úložiště nebo někam jinam, kde nic takového nehrozí.

E15: Nenastane ve chvíli, kdy by se vám podařilo váš návrh zákona prosadit situace, že všechny vytipované obce úložiště odmítnou a stavba nebude moci vzniknout?

Návrh pracovní skupiny není absolutním vetem. Není to o tom, že by obec stavbu úložiště totálně zablokovala. V roce 2018, kdy se má výběr z nynějších sedmi nebo osmi lokalit zúžit na dvě, má dát obcím právo takzvaného překonatelného veta, kdy do zúžení půjdou pouze obce, které budou souhlasit. Pokud by stát dospěl do situace, že by neměl dost lokalit, bude rozhodovat Senát. Zákon obcím poskytne v jednání se státem rovnoprávnější postavení. Měly by možnost vyjednávat. V současnosti jsou velmi blízko stavbě úložiště například ze Skandinávie Finsko a Švédsko. Francie už má podzemní laboratoř. A v těchto zemích přitom nesouhlas obcí respektují. Obce se cítí rovnoprávné a jsou schopné si vyjednat podmínky, jaké potřebují a ne takové, jaké jim zákonodárci nebo úředníci z ministerstva diktují. Samozřejmě jde o podmínky finančně mnohem náročnější, než které dnes poskytuje atomový zákon. Norma jim umožňuje svobodné rozhodnutí, budou moci i ekonomicky vyčíslit, jak velká je náhrada toho, co ztratí.

E15: A to nyní nemohou?

V současnosti se mohou účastnit řízení o povolení průzkumů a vznášet připomínky, ale většinou je to nanic. Připomínky nemohou být věcné, protože vlastní projekt geologických prací se povoluje zase v jiném, samostatném řízení bez obcí.

E15: V jaké výši se v současnosti pohybují finanční kompenzace?

Za průzkumy obce dostanou částky v řádu milionů korun za rok. A to díky novele zákona, která ošetřuje kompenzace za průzkumné území.

E15: Ministerstvo průmyslu se podle vás dopustilo podvodu, a změnilo za chodu pravidla hry k úložišti, co se přesně stalo?

Dva roky slibovali starostům, že do průzkumů půjdou, jenom pokud budou v dané lokalitě souhlasit všechny obce. SÚRAO dokonce připravilo návrhy smluv, které dobrovolnost obcím garantovaly. V lokalitě Kraví hora na veřejných schůzích ještě v listopadu a prosinci to slibovali na zastupitelstvech starostům i lidem. Přitom ale v tu samou dobu už věděli, že se postup změní a nic neřekli. Dozvěděli jsme se to až z aktuálního dění a ze slov státního podniku Diamo, který do toho vstoupil a převzal kompetence SÚRAO. Aktérem bylo asi spíše ministerstvo průmyslu a obchodu než SÚRAO samo o sobě. Rozhodli se, že končí se slibem dobrovolnosti. Na pracovní skupině to přiznali a neomluvili se ani ředitel správy SURAO, ale ani náměstek ministra Šolc.

E15: Z jakého důvodu změnili názor?

Dospěli k názoru, že tímto způsobem nemohou žádné průzkumné území prosadit. Že i na Kraví hoře, kde jsou uranové doly a kde si mysleli, že je to naprosto bez problémů, jedna obec na základě referenda odmítla, starosta byl zavázán hájit zájmy obce a vystupovat proti.

E15: A jak podle vás měli postupovat?

V místech, kde už se lidé například v letech 2004 a 2007 v referendech vyjádřili proti stavbě úložiště, měli možnost zkusit, zda například nezměnili názor. SÚRAO mohlo obcím navrhnout referenda revokovat. Navíc v tomto případě příliš netlačí čas, úložiště by mělo být v provozu v roce 2065, a jestli to bude o pět let později, je celkem lhostejno. Posunout o pár let harmonogramy je rozhodně lepší cesta, než silový přístup. Navíc porušili i druhý slib, který dali. Avizovali, že průzkumná území vyhlásí pouze na čtyřech lokalitách z osmi. A to nejednou také neplatí, mají se stanovovat všude.

E15: Z jakého důvodu?

V nejbližších čtyřech letech budou znovu dělat takzvanou etapu vyhledávání, tedy různé pochůzky a měření. Jde o neinvazivní metody, žádné vrty a kopání. Jenom měření po terénu, měření na dálku, hydrogeologii nebo hydrochemii. Vlastně se tak vrátí o jeden krok zpátky.

E15: Čím si krok zpátky vysvětlujete?

Fígl je asi v tom, že v místě, kde stanoví průzkumné území, které vlastně prosadí navzdory starostům a lidem, začnou obce dostávat peníze. A to možná hraje v jejich úvahách roli, že se tím třeba otupí jejich nesouhlas. Správa úložišť a zvlášť ministr průmyslu Martin Kuba, který je tímto směrem hodně orientován, si myslí, že obce přesvědčí jenom peníze. Že to je obchod.

E15: Co jiného by mělo obce motivovat k tomu, aby měly jaderný odpad „za humny“ než peníze?

Já si myslím, že lidi přesvědčí i dostatečně hluboké informace. Třeba ohledně bezpečnosti. Důvěře rozhodně nepomáhá, když na podzimní mezinárodní konferenci vystoupil zástupce Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a řekl, že SÚRAO nemá jasná bezpečnostní kritéria, podle kterých by mělo již za několik let vybírat dvě finální lokality.

E15: Úložiště by mělo být v provozu v roce 2065, nebudou v té době technologie na takové úrovni, že vlastně nebude potřeba, například fúze?

Nebudou. Využití jaderné fúze je hodně vzdálený a nejistý projekt. Jaderný průmysl sice slibuje reaktory pokročilejších generací, ale ani tato technologie není bezodpadová. A kde je konec transmutaci, o níž se tu hovořilo jako o jasném řešení? Kromě technických obtíží se ukázalo, že je to řešení mnohonásobně dražší, než je uložení odpadů.

E15: Spolu s Jihočeskými matkami vystupuje vaše mateřská organizace Calla proti jádru a Jaderné elektrárně Temelín, v minulosti vás kvůli tomuto postoji sponzorovala Hornorakouská vláda, přijímáte od ní stále příspěvky?

Země Horní Rakousko vypisuje grantový program a Calla se v něm stejně jako řada nejen zmíněných českých i rakouských organizací uchází každoročně o podporu. Ano, i na letošní rok ji pravděpodobně získáme, stejně jako jsme čerpali granty od americké či nizozemské ambasády či finance z EU. Nejsme úkolováni z ciziny, ale můžeme tak realizovat projekty, na něj bychom v tuzemsku obtížně podporu našli.

E15: Změnila se nějak jejich výše?

Letos by výše grantů mohla být zhruba stejná jako vloni.

E15: Ministerstvo průmyslu nedávno oznámilo, že ukončí podporu u nových obnovitelných zdrojů energie ve formě garantovaných cen elektřiny a zpřísní kontrolu provozů po deseti letech od spuštění. Do budoucna místo toho uvažuje o mechanismu, který pro všechny bezuhlíkaté zdroje nastaví stejnou cenu. Podle vás jde hlavně o podporu jádra, proč?

Ono jde o podporu jádra. Tak je to i konečně nastaveno, aby vůbec mohli uvažovat o investici do rozšíření Temelína. ČEZ, který do projektu jde sám, si není jistý, jestli elektřinu prodá na budoucím evropském trhu. Ceny se vyvíjejí dlouhodobě jinak, než si představovali. Pokud je počítají Francouzi, vychází jim cena z jádra někde okolo 90 eur za megawatthodinu. ČEZ říká, že by jim stačilo 70 eur i méně a až v budoucnu se ukáže, kde je pravda. Nicméně cena na trhu se pohybuje pořád někde mezi 40 a 50 eury. A dlouhodobě to nevypadá na nějaký rychlý růst. Aby zajistili vratnou investici pro ČEZ, plánují garantovanou výkupní cenu elektřiny z těchto nových bloků. A aby to bylo průchozí, přihodili k tomu i obnovitelné zdroje, které už v té době podporu potřebovat nebudou. Nelíbí se mi české řešení od zdi ke zdi, najednou kvůli fotovoltaice zrušíme veškerou podporu obnovitelných zdrojů. Mělo by to být uměřené.

E15: Jak vidíte budoucnost evropské energetiky?

Klíč k tomu, jak bude vypadat evropská elektroenergetika je zda bude společná, nikoliv národní. Aby se přece jen zbouraly hranice, které se teď trochu posilují. Protože jestli budeme mít obor na národní bázi, tak to bude zbytečně plýtvavá energetika, kterou bude řídit spíše, kdo má jaké vazby na uhlí, jádro nebo obnovitelné zdroje.


K jadernému úložišti se dočtete více zde:

Obce: Při rozhodování o jaderném úložišti chybí „jízdní řád“

Kauza Unex má dohru v jaderném úložišti

Průzkum pro jaderné úložiště na Žďársku už schválily čtyři obce


Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče