Dvě stě tisíc a hummra k tomu

04. června 2010, 14:56 - Kateřina Menzelová
04. června 2010, 14:56

Z nadstandardně placených manažerů se stali nezávislí realitní odborníci

Základní plat dvě stě tisíc plus automobil značky Hummer. Takové požadavky si před několika lety kladl uchazeč o místo ředitele ve středně velké realitní kanceláři, která působí v Praze. „Na financích jsme se nakonec dohodli. Abychom nemuseli kupovat hummra, byla moje manželka ochotna dát k dispozici své téměř nové SUV Mercedes,“ dodává majitel realitní kanceláře. Jenže potenciální ředitel neměl o tuto značku auta zájem a trval prý na americkém terénním vozidle. „Tak jsme se s ním rozloučili,“ dodává vlastník realitky. Zástupci společností, které působí na realitním trhu, tvrdí, že podobné požadavky zájemců o volné pozice nebyly před vypuknutím krize ničím neobvyklým. Pracovat v developerské společnosti či v realitní kanceláři patřilo k lukrativním zaměstnáním. Sektor, který téměř dvacet let zažíval růst, si to mohl dovolit.

Nabíráme Jenže časy se změnily. Developeři rezidenčních i komerčních nemovitostí se od poloviny roku 2008 museli vyrovnat s poklesem poptávky. Loni bylo uzavřeno o polovinu méně realitních transakcí než rok předešlý, řada firem se potýká s problémy s cash-flow a se splácením úvěrů. Nové developerské projekty byly zastaveny. Majitelé realitních společností sledují výkony manažerů a náklady, které je tito lidé stojí. Pokud dojdou k názoru, že víc platí, než získávají, s řediteli se rozloučí. Na trhu je totiž nyní dost kvalifikovaných lidí, kteří jsou ochotni nastoupit za daleko méně peněz. „Situace na realitním trhu stále není ideální, nicméně zaznamenáváme mírné oživení,“ tvrdí Eva Kramešová z personální společnosti Hays. Firmy začínají nabírat nové lidi, podmínky, za kterých je přijmou, jsou ale podstatně odlišné než v dobách boomu.
Mezi firmami, které oznámily propouštění manažerů jako první, byly Orco a ECM. Developer ECM propustil v první vlně, která proběhla koncem roku 2008, přibližně pětinu zaměstnanců včetně členů vrcholového managementu. Byla zrušena divize pro expanzi ve střední a východní Evropě i pro bytovou výstavbu. Šlo o logický krok. Ve firmě, která loni skončila ve ztrátě převyšující 62 milionů eur, připadá na náklady na zaměstnance až 65 procent veškerých výdajů. Společnost Orco nechtěla zveřejňovat konkrétní údaje související s propouštěním na vysokých postech a omezila se jen na obecné prohlášení. „Stav zaměstnanců je optimalizován v souvislosti s plánovaným prodejem některých projektů v rámci portfolia. Konkrétní čísla společnost zveřejňovat nebude,“ konstatovalo koncem roku 2008 Orco.
Zástupci realitních firem tvrdí, že vidí podstatný posun v tom, co očekávali kandidáti do vedení dříve a nyní. Luxusní auto navíc k velkorysému platu bylo jen jedním z řady požadavků. „V dobách hojnosti, kdy poptávka převyšovala nabídku na trhu práce, nebylo výjimkou, že manažeři při pohovorech uváděli jako podmínku nástupu služební auto vyšší střední třídy, požadovali hrazenou soukromou zdravotní péči v konkrétní výši i pro rodinné příslušníky, či pro ně prostě jenom hrály důležitou roli při zvažování nabídky další benefity, jako je příspěvek na penzijní pojištění či příspěvek na různé kulturní a sportovní aktivity,“ říká Monika Svobodová, HR manažerka mezinárodní realitní společnosti King Sturge. Dnes by ale s takovými nároky narazili. „Doby, kdy manažeři vystupovali ve stylu ,čekám na vaši nejvyšší nabídku‘ již dávno ustoupily,“ dodává Svobodová s tím, že během krize klesly ve firmě platy manažerů v průměru o deset procent. V poradenských firmách totiž generuje zhruba třicet až čtyřicet procent příjmů investiční oddělení. Stagnace na investičním trhu snížila makléřským firmám tržby, a tedy i platy.

Peníze za výkon Odměny vedení jsou dnes daleko více závislé na tom, jak si vede. „Je snazší sehnat manažera, který se spokojí s nižším platem. Navíc je ochoten přistoupit na balíček odměn, které jsou závislé na jeho výkonu,“ tvrdí Aleš Mazgaj, ředitel české franšízy sítě Century 21. O kolik se snížily manažerské výdělky, prý záleží na konkrétní pozici, pohybuje se to od třiceti do padesáti procent. „Pokud manažer splní limit a vygeneruje profit například deset milionů korun, může z toho získat určité procento,“ upřesňuje Mazgaj.
Podobně jako v Česku zažívají hubenější časy i zahraniční manažeři. Tak například Sean Tompkins, výkonný ředitel Royal Institution of Chartered Surveyors (RICS), což je mezinárodní instituce, která sdružuje realitní profesionály, si ročně vydělá 255 tisíc liber. Přilepšit si může bonusy, jenže ty jsou závislé na výsledcích. Tompkins tak instituci vyjde mnohem levněji než jeho předchůdce Louis Armstrong. Jeho roční plat se vyšplhal až na 406 tisíc liber. K této cifře se mohli vyjádřit čtenáři internetového magazínu Property Week. Drtivá většina z nich, bezmála 90 procent, konstatovala, že jde o přemrštěnou sumu. Současný ředitel RICS se musí připravit mimo jiné na to, že o výši jeho platu se bude každý rok znovu rozhodovat na základě toho, co v uplynulém čase předvedl.
Ředitel mezinárodní realitní společnosti CB Richard Ellis (CBRE) si loni přišel na 7,2 milionu dolarů. Šestice výkonných ředitelů si dohromady rozdělila přes 23 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje nejen hotovost, ale také akcie firmy, které tvořily větší část odměn. V tiskovém prohlášení společnost informovala, že vedení je placeno hlavně podle výsledků. „Dramatický pokles v naší ziskovosti se projevil v podstatném snížení odměn managementu v roce 2008 v porovnání s rokem předchozím. Tento propad byl jen částečně vykompenzován v roce 2009,“ píše se v tiskové zprávě. Bonusy spojené s výsledky firmy nebyly za rok 2008 vůbec vyplaceny a za uplynulý rok dostali manažeři odměny jen poloviční. Loni tržby CBRE sice klesly o 18,8 procenta, ceny akcií se ale více než ztrojnásobily, a to z 4,32 dolaru na 13,57 dolaru.

Nepřijít o práci Zdá se, že manažeři se novým podmínkám na trhu již přizpůsobili. Spíše než by usilovali o zachování výše platu za každou cenu, spokojí se raději s nižší částkou, než by přišli o práci. Z analýzy Rewards & Attitude Survey, kterou v loňském roce sestavil RICS a britská personální společnost Macdonald & Company, vyplývá, že peníze přestaly být tím jediným kritériem při hodnocení zaměstnání. Stejně důležité jako ekonomické faktory jsou spokojenost v práci, silné vedení a bezpečí, že dotyčný nebude vyhozen. Přitom v roce 2008 bylo jen pro 47 procent dotázaných významné, aby si udrželi pozici. Loni tento ukazatel stoupl na 71 procent. I přes horší platové podmínky na dotaz společnosti Macdonald & Company, zda jsou manažeři naprosto spokojeni se svým místem, odpovědělo loni 38 procent respondentů kladně, zatímco o rok dříve to bylo jen deset procent.
Ne ve všech firmách byli ochotni platit stotisícové sumy i v době boomu. Ředitel realitní kanceláře Maxima David Černík říká, že pokud by nějaký uchazeč již před vypuknutím krize požadoval ke svému nástupnímu platu luxusní auto, nikdy by ho nezaměstnal. „V naší společnosti vyrůstají manažeři zespoda, probojují se z nižších pozic,“ tvrdí Černík. V Maximě nepropouštěli, ale upravili strukturu platů. Větší část připadá na variabilní složku. Firmě klesl obrat, a aby si zaměstnanci nepohoršili, byl jim zvýšen základní plat. I přesto klesla obchodním ředitelům mzda o deset až patnáct procent.
Podobný model jako v Maximě prosazují i v developerské společnosti Central Group. „Kdo dal 200 tisíc a luxusní auto k tomu manažerovi, který přišel zvenku, je s prominutím pitomec. Je to ale každého věc,“ tvrdí Dušan Kunovský, majitel společnosti Central Group. Developer zásadně do manažerských pozic dosazuje lidi, kteří ve firmě začali od nejnižších míst. „Nedávno jsme jmenovali nového obchodního ředitele. V Central Group pracuje již deset let,“ doplňuje Kunovský. Domnívá se, že nabírání externích lidí do vysokých manažerských pozic ničí firemní kulturu. „Lidi motivuje, pokud vidí, že mohou být povýšeni,“ říká Kunovský.
K nejlépe placeným pozicím na realitním trhu patřili vždy makléři. V Maximě si ti nejlepší již před třemi roky mohli měsíčně vydělat 280 tisíc korun. „To se nezměnilo, pokles v pohyblivé složce jsme vykompenzovali navýšením fixní složky,“ upřesňuje David Černík. Vedení realitní kanceláře motivuje makléře k vyšším výkonům i dalšími benefity. V pravidelných hodnoceních získávají zaměstnanci sladkosti a plyšáky. Soutěží se ale i o zájezdy nebo o auto. Když se daří celé firmě, vyrazí spolu za „erár“ na výlet do ciziny nebo do hor. „I toto zůstalo zachováno,“ dodává Černík. Koho zláká pohádkový příjem, má šanci stát se makléřem i bez zkušeností. Některé kanceláře dokonce kandidáty bez praxe preferují. A o makléře je zájem i v době krize. „Stále je problém najít lidi, kteří chtějí pracovat jako agenti a jsou ochotni se učit,“ říká Aleš Mazgaj z Century 21.

Boj o místa Stavy zaměstnanců zvyšují i v realitní společnosti King Sturge, která v průběhu turbulencí propustila asi 20 procent zaměstnanců. „Otvíráme také pozici pro absolventy, zájem máme i o property manažery,“ říká Monika Svobodová, která pozoruje, že o každé volné místo se svádí boj. „Záleží na typu obsazovaných pozic. Na místa nevyžadující odbornou specializaci a na pozice absolventské se hlásí v průměru až o polovinu uchazečů více,“ konstatuje HR manažerka.
V Central Group vypsali nedávno výběrové řízení na projektanty a pracovníky do oddělení marketingu. „Očekávali jsme, že dostaneme tak čtyřicet životopisů, ale přišlo jich 250,“ tvrdí Dušan Kunovský. „A šlo o kvalifikované lidi,“ dodává. Podobnou zkušenost mají i v personálních agenturách. „Registrujeme zájem o řadu specializovaných pozic, jako jsou leasing koordinátoři, asset manažeři, realitní makléři, investiční analytici, property manažeři či několik inženýrských pozic,“ říká Eva Kramešová z Hays. Byť mají tyto pozice v názvu slovo manažer, nejde prý o vrcholové posty. I tak se uchazeči musí připravit na to, že firmy vyžadují vysokou kvalitu, očekávají, že jejich představa bude na sto procent naplněna, a nejsou ochotni dělat kompromisy. „Do výběrových řízení zařazují složitější metodiku, ať už jde o psychodiagnostiku, případové studie, nebo řeší výběr prostřednictvím individuálních či skupinových assessment centers,“ upřesňuje Kramešová.
Doby, kdy si mohli uchazeči diktovat podmínky, skončily. A nic jistého namají ani ti, co si místo stále drží. Nestačí „jen“ postavit kancelářskou budovu, je nutné také sehnat nájemce. Pro byty je třeba nalézt kupce. Když se to nedaří, může manažer lehce přijít o místo. Ostatně s tím už má zkušenost řada českých ředitelů. „Na večírcích se rozrůstá skupina lidí, kteří byli odejiti a distribuují nové vizitky, na nichž je jako pozice uvedeno nezávislý realitní poradce,“ říká ředitel jedné realitní kanceláře. Pokud vysocí manažeři přišli o své posty a nechtěli se smířit s tím, že poklesnou v profesním, ale i finančním žebříčku, nezbývalo jim než založit vlastní podnikání. „Vytyčeného cíle v plném rozsahu ale dosáhla jen hrstka nejúspěšnějších,“ říká Eva Kramešová.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče