Dva světy

01. března 2011, 15:33 - Radek Špicar
01. března 2011, 15:33

Manažerský panel

Těžko si představit nesourodější pracovní skupinu než je ta, kde spolupracují manažeři v kravatách, precizní a puntičkářští inženýři a rozevlátí mladíci s dredy nebo barevnými vlasy. Přesto je vytváření takových kolektivů jedním z nezbytných kroků ke zvýšení prosperity celé společnosti. Mezi charakteristické rysy nejvyspělejších světových ekonomik totiž kromě jiného patří i těsná spolupráce podniků a univerzit.
Ze zkušeností je zjevné, že oběma stranám přináší značný užitek. Podnikům zajišťuje stálý přísun špičkových studentů potenciální zaměstnance a univerzitám spolupráce umožňuje realizovat výzkumné projekty financované podniky. U nás se jí ale ani po dvaceti letech od sametové revoluce příliš nedaří. Vinu je možné hledat na obou stranách. Akademici často považují podnikatele za osoby, které se je snaží využít pro své partikulární zájmy a omezovat jejich svobodu bádání. Podnikatelé naopak akademiky mnohdy vnímají jako osoby žijící v jiném časoprostoru, neschopné plnit úkoly, pracovat na zakázku a dodržovat termíny. Předsudky na obou stranách nepomáhá odstraňovat ani systém státní podpory vědy a výzkumu. I nadále převažuje institucionální financování nad projektovým a podpora základního výzkumu na úkor aplikovaného, který by obě strany donutil více spolupracovat. Univerzity navíc zůstávají pro okolní prostředí uzavřenými baštami se zvláštním systémem řízení.
Je to škoda, protože intenzivnější spolupráce by mohla české ekonomice velmi pomoci. Alespoň taková je naše zkušenost. Jako automobilka spolupracujeme s technickými univerzitami, ale například i s Vysokou školou umělecko-průmyslovou. Začátky přitom nebyly jednoduché. Když vidíte vedle sebe inženýry z vývojového centra a mladíky v kraťasech, obáváte se, že to nepůjde. Záhy se ale ukáže, že když studenti využijí svou dennodenní praxí nezdeformovanou kreativitu, aby si z ní inženýři následně vzali to realizovatelné, vznikají úžasné věci. Platí přitom, že čím větší různorodost, tím větší kreativita. A to je jedna z mála věcí, která nás může zachránit proti stále sílící asijské konkurenci.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče