Dva se hádají, třetí vydělává

13. října 2008, 08:00 - Petr Havel
13. října 2008, 08:00

NÁDRŽ NOVÉ HEŘMINOVY - Malá, velká nebo žádná?

Diskuze o výstavbě protipovodňové ochrany v Nových Heřminovech se táhne již několik let a zřejmě hned tak neskončí. Zdánlivé přešlapování na místě ovšem nahrává obchodu s pozemky.

Dohady o výstavbě protipovodňové ochrany v Nových Heřminovech se táhnou více než deset let. Ve hře je stavba velké, malé nebo žádné vodní nádrže. Letos na jaře se vláda Mirka Topolánka ve svém usnesení přiklonila ke druhé ze zmíněných variant.

Prozatím tedy byla odmítnuta myšlenka velké nádrže, stejně jako řešení ochránců životního prostředí, podle nichž by nebylo nutné přehradu stavět. S rozhodnutím vlády nesouhlasí ani místní obyvatelé a v referendu výstavbu, byť menší přehrady, jednoznačně odmítli. Možná i proto, že státní správa zvolila silové řešení a nevyužila dostatečně všechny cesty k prezentaci svých argumentů. Stejně tak to ale vypadá, že ani Heřminovští nedokázali účelně argumentovat pro své postoje.

Přestože se v současné době zdá, že přehrada se stavět bude, definitivně není ještě nic jisté. Připouští to ostatně i gesčně příslušné ministerstvo zemědělství. Materiál o zabezpečení finančních prostředků na stavbu nádrže má totiž vláda přijmout až v roce 2010. Do té doby by měla běžet příprava projektu podle dosud schváleného řešení.

Větší, ale levnější

Vlastníci domů, které by byly v souvislosti s výstavbou nádrže zbourány, mohou podle plánu vlády svou bytovou situaci řešit buď náhradní výstavbou, nebo dostanou finanční náhradu. V případě rodinných domů může dosáhnout náhrada za kubík prostoru až sedm tisíc korun, u rekreačních chat až 5350 korun a v případě takzvaných vedlejších staveb 3385 korun. Varianta menší nádrže přitom postihne 56 nemovitostí, z toho 24 určených na bydlení. Takzvaná velká varianta by znamenala likvidaci 156 nemovitostí.

Menší vodní nádrž přitom bude investičně náročnější. Náklady na její realizaci by měly totiž činit 7,3 miliardy korun, zatímco velká vodní nádrž by si vyžádala 6,6 miliardy.

Pokud by skutečně došlo k výstavbě protipovodňových opatření na Krnovsku, mohou se tamní vlastníci pozemků těšit na růst cen jejich majetku. Podle statistik totiž v Česku roste poptávka právě po nemovitostech v záplavových oblastech, a to zejména v případě, pokud existuje v příslušné lokalitě záměr investovat do protipovodňové prevence. V takovém případě se podle realitních kanceláří zvýší ceny pozemků až o třetinu proti původnímu stavu. Mezi protipovodňová opatření ovšem zdaleka nepatří jen výstavba vodních nádrží. Zastánci k přírodě šetrných řešení poukazují například na možnost vybudování poldrů a obecně na možnost, aby se velká voda mohla rozlít do šířky v krajině, místo aby se hromadila ve vodních nádržích.

Trh nereaguje, spekulanti mají šanci

Nárůst cen pozemků v oblastech s vybudovanou protipovodňovou prevencí nicméně není, zejména v oblastech vzdálenějších od měst, nijak velký. Podle Jaroslava Urbana, který je v Česku jediným systémovým specialistou na obchod se zemědělskými pozemky, protipovodňové úpravy ceny pozemků logicky zvyšují, podle jeho slov to ale zatím při prodejích či nákupech půdy nehraje významnější roli. „My zatím příliš zkušeností ohledně tohoto vlivu na ceny pozemků nemáme, jednak proto, že obchody s půdou v dřívějších záplavových oblastech nejsou tak četné, jednak proto, že si výhodu protipovodňových opatření v konkrétních lokalitách lidé zatím příliš neuvědomují,“ konstatuje Urban. Větší roli v ceně pozemků má podle něj stále jejich poloha ve vztahu k plánovaným investičním akcím či bytovým výstavbám v příslušné lokalitě.

Naopak významný tuzemský realitní magnát Miloš Červenka považuje vliv vybudování protizáplavových opatření na ceny pozemků za zásadní. „Rozdíly v cenách dosahují desítek procent,“ konstatuje Červenka. Přítomnost či absence protipovodňové prevence totiž podle něj významným způsobem ovlivňuje využití příslušného území, výši investic, typ staveb či výši pojistného podle místních rizik. „Důležitá je ale také účinnost a dosah protipovodňových opatření,“ upozorňuje Červenka.

Úplně opačně ale působí protipovodňová opatření na hospodaření v lesích. Podle prezidenta České asociace podnikatelů v lesním hospodářství Pavla Indry protipovodňová opatření v zásadě omezují možnosti těžby lesů, a proto jsou lesní pozemky v takových lokalitách spíše levnější. „Zvláště když jde o místa, kde je například chráněn zdroj pitné vody. Tam nastává celá řada omezení, nejen ve výši těžeb, ale i při výsadbě určitých dřevin nebo použití lesnické techniky. Z hlediska lesních pozemků se nárůst jejich cen v oblastech s vybudovanou protipovodňovou prevencí nedá očekávat,“ tvrdí Indra.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče