Dva roky po povodni: Přežili jsme!

23. srpna 2004, 00:00 - BLANKA RŮŽIČKOVÁ , ZUZANA VLČKOVÁ
23. srpna 2004, 00:00

Zdá se, že povodně lidem v postižených regionech spíše pomohly. Hezké fasády a obnovené živnosti jsou však jen jedna tvář. Mnohé firmy se totiž vyhrabaly z bláta jen za cenu velkého zadlužení.

Nejničivější povodně novodobých českých dějin se v srpnu roku 2002 prohnaly hned několika kraji. Zasáhly 753 obcí v 31 okresech. Poškodily 260 mostů, řadu silnic a železničních tratí. Doslova katastrofou byly pro jihočeskou obec Metly a středočeské Zálezlice, které téměř vymazaly z mapy. Velká voda připravila o život 17 lidí, majetkové škody přesáhly 73 miliard korun. Týdeník Profit oslovil několik menších firem a hledal i živnostníky, pro které povodeň znamenala mezník v jejich podnikání. Přestože podobných osudů byly tisíce, neexistuje žádná oficiální statistika ani analýza dopadů přírodní katastrofy na tuto sféru ekonomiky.

NA BILANCI NENÍ ČAS Opravené fasády, nové domy a modernizované provozovny napovídají, že povodně v postižených regionech oživily poptávku a mnohým, například stavebním či realitním firmám, tak vytvořily přímo ideální podnikatelské podmínky. Jenže zatímco velké podniky se mohly při obnově výroby částečně zahojit z pojištění nebo dosáhly na státní pomoc, zaplavení živnostníci a většina malých a středních firem byla odkázána jen na charitu a zvýhodněné půjčky. Zaplavení podnikatelé měli možnost žádat i o státní dotace. Ministerstvo průmyslu a obchodu jim nabídlo dva programy: Rekonstrukce a Obnova. V letech 2002 a 2003 v rámci programu Rekonstrukce rozdělilo malým a středně velkým firmám přes 310 milionů korun, ale na tyto prostředky dosáhlo jen 123 firem. Příliš mnoho šancí nedalo ani živnostníkům, státní peníze dostalo v rámci celé republiky jen 111 podnikatelů a celková suma činila 86,4 milionu korun. Uvedená čísla nepřímo komentuje majitel českobudějovické strojírenské firmy Vykov Zdeněk Vymětal: „Státní půjčky měly tak vysoký úrok, že se vyplatilo zajít raději do banky.“ N epomohla mu tedy vláda, ale ani jeho krajské město: „Nezískali jsme žádné dotace, ale úředníci nám neslevili nic zdaní, třeba daň z nemovitostí jsme zaplatili do posledního haléře.“ KDO RYCHLE DÁVÁ, DVAKRÁT DÁVÁ Svá povodňová konta měly i kraje a jejich prostředky rozdělovaly samy. Na kontě jihočeského kraje se například sešlo 37 milionů korun, které poskytli jednotliví občané a organizace. Pomoc přitom fungovala překvapivě rychle. Z povodňového konta Jihočeského kraje se například už v prvních dnech rozdělilo osm milionů korun. Dostali je malí a střední podnikatelé, kterým hrozilo, že kvůli vodě budou muset propouštět. Jihočeská hospodářská komora, která nasbírala data o škodách a postižených v rekordním čase, už na konci srpna 2002 vyčíslila ztráty místních soukromých podniků a živností na 3,1 miliardy korun. Spolu se škodami na zemědělském majetku vyšplhaly první odhady celkových ztrát v této sféře na 4,4 miliardy korun. Jihočeský region tehdy odhadoval celkové škody včetně těch, které vznikly na komunálním a státním majetku zhruba deseti miliardami korun. Z údajů publikovaných o rok později vyplývá, že byly o polovinu vyšší. Jižní Čechy byly po Praze druhou nejhůře postiženou oblastí a podle upřesněných údajů ze srpna 2003 tam povodňové škody vyšplhaly na 15,7 miliardy korun. VODA SE NECHOVALA PODLE PLÁNŮ Překvapení bylo pro záplavy roku 2002 typické. Povodně měly katastrofální důsledky i proto, že se voda zachovala úplně jinak, než podle vývoje počasí a prvních příznaků předpokládali odborníci i lidé v postižených oblastech. Na obce kolem středočeských Zálezlic uhodila z opačné strany, po vzduté hladině Labe. V P raze se ve stejnou chvíli sešly kulminující vody Vltavy a Berounky. Území Jihočeského kraje postihly záplavy ve třech vlnách. Už v prvním srpnovém týdnu se rozvodnily toky v okolí Malše a Blanice. N ejsilnější vlna, která následovala po silných deštích na celém území kraje, pak o týden později zvedla vody na všech řekách, dramaticky zejména na Vltavě a Otavě. A poslední povodňová vlna zasáhla region 1. září. Více než stoletá voda postupně postihla všech sedm okresů jihočeského kraje. Ve jmenném seznamu postižených se objevilo 11 601 fyzických a právnických osob. Toto číslo ovšem zdaleka nevypovídá o celém rozsahu katastrofy. Za každou položkou se skrýval jen jeden člověk, člen rodiny nebo jedna firma. Počet skutečně postižených osob tak byl mnohonásobně vyšší. Kromě majetkových škod pro některé znamenal dočasnou nebo delší ztrátu zaměstnání a psychické trauma či zdravotní potíže. POJISTNÉ PODVODY Pojišťovny minulý týden uvedly, že za dva roky vyřídily 95 procent povodňových škod. Klientům už vyplatily 33 miliard korun, nahlášené škody dosahují 34,7 miliardy. Vyřídily více než 80 tisíc pojistných událostí a k uzavření jich zbývá něco kolem osmi stovek. Nevyřízené záležitosti se týkají hlavně velkých firem, které provádějí obnovu postupně a pojišťovnám ještě neposlaly všechny faktury. Další skupinu v kolonce „nevyřízených“ tvoří událostí které byly nahlášeny až dodatečně. Zbývají ovšem i sporné nároky, které jsou dosud v šetření. O jednom z nich informoval v minulých dnech deník MF Dnes. Jde o případ rodinné přítelkyně premiéra Stanislava Grosse Libuše Barkové, kterou v souvislosti s pojistným podvodem vyšetřuje policie. Obvinila ji, že pod záminkou škod, které vznikly v důsledku vichřice a povodní, získala od pojišťovny Kooperativa neoprávněně osm milionů korun. Ikdyž se Barková ohrazuje, že je nevinná, lidé z jihočeské obce Buzice, kde má Barková ranč a řadu dalších domů, potvrdili, že k jejím nemovitostem voda nestoupla. Za pojistný podvod hrozí nyní Barkové pět až dvanáct let vězení. Kooperativa nebyla zdaleka jediná, snahy o podvody se objevily i jinde. Mluvčí České pojišťovny Václav Bálek potvrdil, že její detektivové rovněž vyšetřovali řadu podezřelých povodňových výplat. Česká pojišťovna se podle něho setkala s podvody spíše u firem než fyzických osob. „Stalo se například, že podnikatelé schválně navezli věci nebo auta na místa, o nichž věděli, že je vpříštích hodinách zaplaví voda,“ upřesnil. S pojišťovnami mají zaplavené firmy rozdílné zkušenosti. „Byli jsme pojištěni základním typem pro podnikatele a nikdo nám naše nároky nerozporoval. Dostávali jsme zálohy, vše sice bylo vyřešeno zhruba až po roce, ale vyčíslené škody nám uhradili v plné výši,“ říká Pavel Čech z oddělení odbytu malé stavební firmy Beton Těšovice. Jinak hovoří ředitel českokrumlovského pivovaru Eggenberg Rostislav Zagora: „Pojišťovna nám zaplatila jen část nárokovaných peněz za škody způsobené povodní.“ A úplně nejhůř dopadl Pavel Dubovský z jihočeské vesničky Zábrdí: „Nenašel jsem žádnou pojišťovnu, která by pojistila jez, náhon a malou vodní elektrárnu. Když mi je vzala velká voda, dostal jsem jen pět tisíc korun za poškozené budovy.“ SLUŠNOST A SOLIDARITA

Pojistné podvody a drobné nesváry kolem rozdělování povodňové pomoci byly spíše výjimkou. Na to, jak se lidé v době záplav dokázali semknout a jak si nezištně pomáhali, dodnes vzpomínají nejen starostové dotčených obcí, ale i lidé z hospodářských komor i samotní podnikatelé. „Tehdy šly stranou nejen osobní zájmy, řevnivosti izávist, ale i běžné ekonomické zákony,“ říká starosta Prachatic Jan Bauer. Postižení podnikatelé ze svých zkušeností uvádějí, že soucit a vstřícný postoj vydržely jen několik týdnů. A že se s odstupem času vše vrátilo do starých kolejí. Povodně nepovodně, zisk je zase nejdůležitější. Česká tisková kancelář minulý týden uvedla, že soukromé firmy, které nabízejí městu Písek právní pomoc v popovodňovém soudním sporu s Českou pojišťovnou, dnes požadují třicet procent z vysouzené částky.

POVODNĚ ROKU 2002 Vyčíslené škody: 73,1 mld. Kč Počet mrtvých: 17 Počet evakuovaných: 215 tisíc Peníze na odstranění povodňových škod vláda okamžitě uvolnila: 4,15 miliardy korun, další prostředky slíbila z rozpočtů až do roku 2005 Evropská unie poskytla 16,5 miliardy korun (z Fondu solidarity EU a úvěr od EIB) pojišťovny vyplatily 33 miliardy korun prostředky ze sbírek a humanitárních povodňových kont: neuvádí se Profit na vlastní uši**

Chcete slyšet Profit na vlastní uši? Ekonomický magazín Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu ve spolupráci s Profitem přináší zprávy z podnikatelského prostředí. Každé pondělí a pátek vysílají jeho redaktoři od 9.15.

Záznam ve formátu mp3 si můžete stáhnout zde.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče