Dva miliony korun za zaměstnávání načerno

29. března 2004, 00:00 - DUŠAN ŠRÁMEK
29. března 2004, 00:00

POSLANCI CHTĚJÍ ZVÝŠENÍ SANKCÍ ZA ZAMĚSTNÁVÁNÍ NAČERNO A ZA TAKZVANÝ ŠVARCSYSTÉM. VYPLYNULO TO Z DRUHÉHO ČTENÍ NOVÉHO ZÁKONA O ZAMĚSTNANOSTI VE SNĚMOVNĚ.

Pokutu až do výše dvou milionů korun (oproti dosavadnímu jednomu milionu) bude moci udělit úřad práce firmě, která někoho zaměstnává načerno - tedy osoby bez uzavřené pracovní smlouvy nebo osoby, vykonávající činnost v rámci tzv. švarcsystému, tj. účelově na živnostenský list. Pokuty vzbuzují vedle souhlasných reakcí i rozpaky. „Více než zvýšení pokut by prospělo zvýšení kontrol od úřadů práce a především jejich zkvalitnění“, říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. Podle jeho slov je občas postihováno i takové jednání, kdy už historicky existoval vztah určité firmy a vykonávané práce na živnostenské oprávnění - příkladem je výroba jablonecké bižuterie, která stejně jako v minulosti i nyní vyrábí podomácku. Přitom finanční úřad doměřil v tomto případě daň tak, jako by šlo o zaměstnanecký poměr. K postihování švarcsystému se negativně staví opoziční ODS. „Proti pokutování zaměstnávání načerno nic nemáme,“ říká například stínová ministryně práce a sociálních věcí Alena Páralová. „Zákazem švarcsystému se ale brání rozvoji malých firem. Může totiž někdo podnikat tak, že nejdříve přijme zaměstnance a pak teprve shání zakázky?“ Páralová navíc argumentuje, že podle stanoviska Parlamentního institutu není v zemích Evropské unie práce na švarcsystém zakázána. „To ale jenom proto, že tam tuto českou inovaci neznají,“ směje se ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). I Drábek však připouští, že v západní Evropě je dnes podobná práce postižitelná. „Stačí, když úřad práce na pracovišti chytne někoho, kdo není zaměstnancem. Pak je taková osoba posuzována jako nelegální zaměstnanec a firma prostě dostane flastr,“ říká Drábek. Podle platné právní úpravy může jedna firma požádat jinou firmu o provedení práce tehdy, pokud danou činnost nemá jako předmět podnikání. Škromach a Páralová se však s odvoláním na osobní zkušenosti liší v názoru, zda úřady práce při šetření švarcsystému postupují benevolentně, či naopak šetřené firmy diskriminují. Zatímco podle Škromacha se úřady práce snaží postupovat citlivě, Páralová tvrdí opak. Oba se neshodnou ani v příčinách, proč je zaměstnávání na švarcsystém tak atraktivní. Páralová tvrdí, že na vině jsou vysoké náklady na pracovní sílu, podle stávajícího ministra patří naše náklady k nejnižším v rámci Evropské unie.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče