DŮSTOJNÍ ZLODĚJI

02. února 2004, 00:00 - PETR BÝM, MARTIN SCHMARCZ
02. února 2004, 00:00

Být drobným kriminálníkem, přikradačem, švindlířem, malým pobertou, to vždy příslušelo lidem z ulice - vyvrácencům bez osudu, bez domova, bez smyslu. Lidem, které ustavičně zavírají, pak zas pouštějí a znovu zavírají. Lidem, jichž smysl jest: Teď kraď, lži, podváděj, ono nějak bude.

TRAFIKA

Tato estetika nízkosti dere se nahoru. Salám ukradne už i hodně vysoký pán, totiž dáma. Voják krade elektřinu, soudce cizí duchovní dílo. Přední pánové a dámy státu, elita, mění se v roztodivnou galerku, v pitoreskní zločinné figurečky. Co s tím? Nic, řešení není. Jací páni, jaké dámy, taková elita, takový stát. Jak chcete způsobit, aby soudce nekradl salám, voják elektřinu, děkan kytky? Anebo ausgerechnet právnická fakulta šmelí s přijímacími testy. Pečlivý pozorovatel namítne: žádná nízkost se nahoru nedere. Odjakživa tam byla. Taková jsme země. TGM říkával: Nechte nás padesát let, ať se vyvineme. Ale k čemu, proboha, k čemu?

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče