Důsledky přiznání kartelové dohody

22. října 2007, 16:02 - David Emr
22. října 2007, 16:02

Leniency program

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vydal v červnu letošního roku nový, takzvaný leniency program. Nedávná, historicky nejvyšší pokuta, kterou udělil šestnácti nadnárodním strojírenským firmám, ukazuje, že jde o záležitost více než aktuální. Jedné společnosti však pokutu prominul.
Vznik leniency programů je reakcí regulátorů hospodářské soutěže na stále sofistikovanější způsoby sjednávání a provádění kartelových dohod a s tím související problémy s prokazováním jejich existence. Jejich smyslem je, stručně řečeno, motivovat soutěžitele, kteří se kartelových dohod účastní, aby pod příslibem mírnějšího trestu nebo jeho úplného prominutí aktivně spolupracovali s regulátorem hospodářské soutěže. A tím pomohli kartelovou dohodu rozbít a její účastníky potrestat.

USA, EU i ČR.

První leniency program se objevil na konci sedmdesátých let minulého století v USA a Evropská komise jej poprvé zavedla v roce 1996. V současné době se s těmito programy setkáme ve většině členských států EU a český Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vydal jeho podmínky v červenci roku 2001. Stal se sedmým regulátorem hospodářské soutěže na světě, který tak učinil. Na konci června vydal již zmíněné nové znění, kterým starý program nahradil. Z pohledu soutěžitelů lze změnu určitě hodnotit jako krok vpřed.

Neuložení nebo snížení pokuty.

V zásadě lze říct, že leniency program umožňuje buď úplné neuložení pokuty, nebo její snížení. Pokuta nebude uložena účastníkovi zakázané dohody, který jako první poskytne ÚOHS všechny relevantní informace o existenci kartelové dohody, přičemž je však v době jejich předání úřad neměl k dispozici. A zároveň splňuje společné podmínky aplikace leniency programu - například že nejpozději v okamžiku poskytnutí těchto informací přestane podle této zakázané dohody jednat, nečinil nátlak na ostatní účastníky dohody, aby se k ní připojili, a musí v průběhu řízení vstřícně spolupracovat s úřadem.
U ostatních účastníků dohody se pak může uvažovat o snížení pokuty za předpokladu, že jimi poskytnuté informace budou představovat významnou přidanou hodnotu ve vztahu k těm, jimiž ÚOHS disponuje. Český leniency program dokonce uvádí rozmezí, o které lze snížit pokutu v závislosti na „pořadí“, kdy jednotliví soutěžitelé začali s úřadem spolupracovat.

Slabá místa.

Z povahy leniency programu vyplývá nevýhoda, že jeho aplikace záleží na rozhodnutí ÚOHS a že je vázán na splnění podmínek. U těch však nelze předem odhadnout, budou-li v konkrétním případě skutečně splněné, například předložení všech relevantních důkazů, aktivní spolupráce s úřadem v průběhu řízení a podobně. Z toho plyne velká počáteční nejistota na straně potenciálně spolupracujícího účastníka kartelové dohody.

Zmírnění nejistoty.

Český leniency program zmírňuje tuto nejistotu tím, že umožňuje žadateli obrátit se anonymně na ÚOHS, zda v daný okamžik připadá v úvahu jeho aplikace, a poskytnout úřadu informace a důkazy pouze v hypotetické formě. Leniency program také umožňuje, aby si žadatel „zarezervoval“ pořadí, podle kterého ÚOHS bude promíjet nebo snižovat pokutu v případě, že účastník dohody nemá v daný okamžik kompletní důkazy. Ve lhůtě stanovené ÚOHS pak musí žadatel své podání doplnit, jinak výhodu pořadí ztratí. Toto jsou jistě pozitivní novinky oproti programu z roku 2001.

Další možné důsledky.

Pokud ÚOHS rozhodne, že nebude vůči určitému soutěžiteli sankčně postupovat, nemusí to znamenat šťastný konec jednoho příběhu, ale možná nešťastný začátek nového. Beztrestnost poskytnutá leniency programem není totiž absolutní, a proto se manažeři dané společnosti mohou stát předmětem trestního řízení nebo civilněprávní žaloby. Žalobu mohou podat proti soutěžiteli například nespokojení akcionáři dané společnosti.
V případě nadnárodních korporací je také důležité zmínit, že přiznání regulátorovi v jedné zemi může znamenat poskytnutí informací dohlížiteli na hospodářskou soutěž ve státě, kde leniency program není zaveden. Může jít tedy velmi snadno o jednání, které má důsledky nejen tam, kde se společnost přiznala, ale i v jiném státě.

Efektivní snaha.

Pokud se tedy nějaká společnost rozhodne přiznat, musí počítat s tím, že aplikace leniency programu může být poměrně dlouhodobý a nákladný proces s nejistým výsledkem. Je také důležité zmínit, že snaha o prominutí nebo snížení pokuty může mít za následek ztrátu důvěry u obchodních partnerů. Nicméně o konečný efekt - prominutí nebo zmírnění pokuty, která může dosáhnout až deseti milionů korun nebo deseti procent z čistého obratu za poslední ukončené účetní období - je dobré usilovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče