Důsledky japonského zemětřesení pocítí české pojišťovny až na podzim

15. března 2011, 14:34 - Jan Stuchlík
15. března 2011, 14:34

Odhadovat dopady japonského zemětřesení na ceny pojištění ve světě je zatím předčasné. Jasněji bude na podzim, kdy se obnovují smlouvy, kterými se pojišťovny zajišťují u světových zajišťoven, říká Václav Bohdanecký, ředitel úseku pojištění firemních zákazníků pojišťovny Allianz.

Foto: Profimedia.cz

Jak se pojišťovny připravují na katastrofy typu japonského zemětřesení?

Příprava je dvojího typu. Jednak jde o zajistné smlouvy se zajišťovnami, které fungují jako jakési pojišťovny pojišťoven, a o výši kapitálu pojišťovny. Druhou rovinou je praktická příprava procesů pro likvidaci škod. S tím máme zkušenosti třeba z tuzemských povodní.

Může se stát, že pojišťovna zkrachuje, protože nebude mít dost peněz na výplatu škod?

Teoreticky to možné je. Žádný podnik nemá nekonečné množství kapitálu. Na druhou stranu režim u pojišťoven je výrazně regulován, aby poskytovaly jistotu a bezpečí pro pojistníky právě při velkých událostech. Například jde o předepsanou úroveň kapitálu pojišťovny. V případě pojistných událostí je ale kapitál až konečná pojistka, když dojdou ostatní peníze.

Kde se ty ostatní peníze vezmou?

V první řadě z pojistného, které vybíráte, abyste v případě pojistné události mohl někomu jinému pomoci. To už samo o sobě do určité míry vyrovnává rizika. Pak existuje celý program zajistných smluv, které sjednávají pojišťovny se zajišťovnami.

Jak se takový zajistný program tvoří?

Analyzují se rizika v existujícím a potenciálním pojistném kmeni v následujícím roce. Jsou tam události, které nastanou třeba s pravděpodobností jednou za 200 let, nebo události, které mohou nastat jednou za 1000 let. Pak jsou události, které nastávají každý rok. V Allianz například sledujeme, jaká povodňová rizika pojišťujeme v různých oblastech České republiky. Na základě jejich pravděpodobností se pak rozhodujeme, jaké zajistné krytí u zajišťoven kupujeme.

V čem je hlavní význam zajišťoven?

Význam zajišťoven je ten, že od pojišťoven kupují rizika po celém světě. Stejně jako náš význam je, že vyrovnáváme to, že krupobití je v jižních Čechách a není v severních Čechách a pojistné vybrané v celé republice se použije na výplatu škod v těch jižních Čechách. Zajišťovny také vybírají pojistné po celém světě, a když teď budou muset zaplatit škody v Japonsku, tak na to přispěje zbytek světa. Před devíti lety zase přispěl celý svět na krytí škod z českých povodní.

Jak vypadá zajištění, které si pojišťovny kupují?

Třeba pojišťovna v Česku se zajistí pro případ, že přijde živelní katastrofa typu povodně nebo vichřice a škody budou pro tu pojišťovnu větší než například sto milionů korun. Zajišťovna pak pojišťovně pokryje část škody, která přesáhne těch sto milionů korun až do určitého stropu, například 5 miliard korun. Pokud by škoda byla větší než 5 miliard korun, tak část škody nad touto hranicí by byla na úkor zisku či kapitálu pojišťovny.

Sdílení rizika po celém světě nebo v určitém regionu je běžné i u velkých nadnárodních pojišťoven?

Ano, tyto velké společnosti využívají toho, že jsou schopny si diverzifikaci rizika zajistit samy. Vytvoří si v rámci skupiny obvykle prostřednictvím zajištění jakýsi katastrofický pojistný fond, z něhož se hradí vzniklé škody. Co přesahuje kapacitu takového fondu, si zajistí u zajišťoven.

Jak vypadá pojištění u velkých průmyslových firem proti živelným katastrofám?

Tato rizika bývají příliš velká na to, aby se jim vystavovala jen jedna pojišťovna. Pak se to řeší například soupojištěním, kdy v pojistné smlouvě vystupuje několik pojišťoven, které si riziko mezi sebou rozdělí v určitém podílu. Pak hradí i případné škody podle tohoto podílu. Nebo velkou firmu pojistí jedna pojišťovna, která ale následně toto riziko dál rozdělí třeba prostřednictvím individuálního zajištění.

Speciál: Japonsko po zemětřesení

Důsledky japonského zemětřesení pocítí české pojišťovny až na podzim Škody po japonském zemětřesení mohou překonat 100 miliard dolarů [[http://www.profit.cz/clanek/japonske-akcie-ve-strachu-z-dopadu-zemetreseni-klesly.aspx|Japonské akcie ve strachu z dopadu zemětřesení klesly

Pojišťují si firmy jen škody na majetku, nebo i ušlé zisky kvůli výpadkům výroby?

Je běžné, že si pojišťují i důsledky přerušení provozu.

Jak se pojišťují jaderné elektrárny?

To je specifický případ, už jen například kvůli obrovským limitům na pojištění odpovědnosti. Obvykle se pak takové pojištění řeší poolovou cestou, kdy elektrárnu pojistí v rámci tohoto poolu několik pojišťoven, které si mezi sebou rizika rozdělí. Prostřednictvím zajištění u dalších jaderných pojišťovacích poolů ve světě se pak riziko rozprostře mezi pojišťovny více zemí. V Česku tuto záležitost zastřešuje Český jaderný pojišťovací pool.

Jak se může japonské zemětřesení promítnout do cen pojištění ve světě?

Obecně se dá říct, že čím větší je škoda, kterou musí zajišťovny vyplatit, tím více jsou pak tlačeny k tomu, aby požadovaly větší marže za nabízené zajištění. Pak se to může dotknout i pojišťoven v jiných částech světa. Zatím se ale konkrétní vliv japonského zemětřesení odhadnout nedá.

Dá se vycházet ze zkušeností z následků hurikánu Katrina, což byla největší pojistná událost v dějinách?

Dá, ale hodně se do reakcí trhu promítá třeba stav hospodářského cyklu. Pokud nastane taková katastrofická událost, ale zároveň je ve světě dostatek investičních kapacit například pro vznik nových zajišťoven, pak je vliv takové události na ceny pojistného omezený. Protože investoři jsou ochotni podstoupit investiční riziko i při nižších cenách. Pokud se katastrofa zkombinuje se situací, kdy investoři nechtějí podstupovat riziko, pak se můžou ceny zvednout výrazně.

Projevila se v minulosti nějaká světová katastrofa do cen pojištění v Česku?

Třeba v roce 2003 se sazby pojistného zvedaly razantně, zejména v průmyslovém segmentu. Vliv přitom neměly jen české povodně. Hodně se na tom podepsaly útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku. To se stalo v září 2001 a ještě se tato událost nestihla plně projevit do cen zajištění na rok 2002, protože zajištění se sjednává zpravidla na podzim. Pak se ale zkombinovala s českými povodněmi při obnově zajištění na podzim roku 2002. I reálný dopad nynější události v Japonsku se pro nás projeví při vyjednávání zajištění až letos na podzim.

**Interaktivní grafika: Kde řádilo zemětřesení a tsunami**

Mohlo by vás zajímat

ilustrační foto

Důl Paskov se nebude zavírat dříve než v květnu 2017

Tony Blair

Blair končí s podnikáním, chce se věnovat neziskové činnosti

 Zateplení domů,

Vláda hledá nový zdroj peněz na zateplení veřejných budov

Je toto budoucnost? Páreček robotů na vycházce

Ilona Švihlíková: Robotizace otevírá dveře dystopiím

Chomejní na hlavním vlakovém nádraží v Teheránu.

Írán zavádí kreditní karty. Pomalu a jen pro „domácí užití“

 Ilustrační foto

Volný pád Deutsche Bank pokračuje

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče