Dusí nás velkopekárny

20. února 2006, 00:00 - JAROSLAV SCHEJBAL
20. února 2006, 00:00

MALÍ A STŘEDNÍ PEKAŘI: Malí pekaři v Česku vymírají. Pod tlakem velkých pekáren se jejich počet za posledních deset let zredukoval o 75 procent. A zřejmě bude hůř. Rozhodující hráči na trhu totiž opět oprášili myšlenku na fúzi. Na obzoru je i výstavba obří pekárny v německém Chemnitzu nedaleko českých hranic.

MALÍ A STŘEDNÍ PEKAŘI: Malí pekaři v Česku vymírají. Pod tlakem velkých pekáren se jejich počet za posledních deset let zredukoval o 75 procent. A zřejmě bude hůř. Rozhodující hráči na trhu totiž opět oprášili myšlenku na fúzi. Na obzoru je i výstavba obří pekárny v německém Chemnitzu nedaleko českých hranic.

Pekaři patří mezi nejohroženější podnikatele v Česku. Podle analýzy společnosti Coface Intercredit totiž musí oproti ostatním oborům čelit více než dvojnásobným rizikům. Zatímco v roce 1996 bylo v Česku přes tři tisíce pekáren, nyní je jich kolem 750. „Končí především malé pekárny,“ říká předseda Společenstva mlynářů a pekařů (SMP) Otakar Svoboda.

Za jednu z příčin jejich úbytku považuje kromě tlaku obchodních řetězců také obchodní strategii pekárenských gigantů. „Kvůli obrovskému konkurenčnímu boji mezi maloobchodními řetězci tlačí supermarkety na nízké ceny výrobků. Velké pekárny dokáží i za cenu nižší kvality výrobků požadavky řetězců plnit,“ stěžuje si Svoboda.

Tiskový mluvčí Delta Pekáren, jedničky na českém pekárenském trhu, Jaroslav Pomp nařčení z nižší kvality výrobků jednoznačně odmítá. Drobní pekaři dokonce podle jeho názoru nejsou s průmyslovými pekárnami v konkurenčním vztahu. „Vyrábějí jiný sortiment, s vysokým podílem lidské práce a přidanou hodnotou. Nemá smysl, aby malý pekař dělal klasické rohlíky, kterých například z linek Delta Pekáren sjede denně 1,8 milionu,“ radí pekařům Pomp.

GIGANTI NA OBZORU

Pozice malých a středních pekařů na trhu se může v blízké budoucnosti ještě více oslabit. Lucemburská společnost Bakeries International Luxembourg (BIL), která v tuzemsku vlastní Odkolek, chce totiž ovládnout i Delta pekárny. Chystané spojení přitom antimonopolní úřad v minulosti již jednou zamítl. „Vznikl by obrovský komplex, který by zadusil jakoukoliv konkurenci,“ zdůvodnil tehdy své rozhodnutí předseda Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Josef Bednář. Jenže BIL je vzdát nechce, a proto mění strategii: Místo Delta pekáren chce fúzovat přímo s jejich vlastníkem - společností United Bakeries Luxembourg.

Jestli úřad spojení nyní povolí, nelze v tuto chvíli ani odhadovat. Faktem ovšem je, že současný šéf úřadu Martin Pecina má obecně na spojování velkých podniků jiný názor než jeho předchůdce. Již dříve se totiž nechal slyšet, že zakazování fúzí bude pod jeho vedením řidším jevem než v minulosti. „Tento konkrétní případ je však velmi složitý, o čemž svědčí i to, že jsme ho nebyli schopni vyřídit v zákonné lhůtě,“ přiznává Pecina.

Další velkou hrozbu pro tuzemské pekárenství představuje projekt obří pekárny, která by měla v budoucnu stát nedaleko českých hranic v německém Chemnitzu. „Mám informace, že se vznik této megapekárny skutečně připravuje. Měla by dodávat zboží do českých supermarketů,“ tvrdí předseda SMP Svoboda.

||
ZA VŠÍM HLEDEJ ŘETĚZCE

Většina výrobců potravin si stěžuje na neférové jednání ze strany obchodních řetězců. Ani pekaři nejsou v tomto směru výjimkou (o zneužívání ekonomické závislosti více v Profitu č. 5). „Proti řetězcům jsme jednoznačně v postavení ekonomické závislosti. Kdo tvrdí něco jiného, tak klame,“ říká nekompromisně Svoboda.

Situaci by podle jeho názoru mohla vyřešit novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, která by chování řetězců vymezila do příslušných mezí. Provozovatelka malé pekárny v Praze na Chodově Irena Zemanová však nesouhlasí. „Chování řetězců vůči dodavatelům je velmi tvrdé. Novela antimonopolního zákona ale nic nevyřeší. Obchodní řetězce zákon jednoduše obejdou. Když nebudou moci požadovat například zalistovací poplatek, tak sníží přímo cenu za výrobek,“ odhaduje Zemanová.

Viceprezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka je přesvědčen, že za nevýhodnou pozici vůči velkým obchodníkům si mohou pekaři částečně sami. „Když do Česka řetězci přicházely, tak se dodavatelé předháněli, kdo jim nabídne lepší podmínky. Proto mi osočování řetězců jako hlavních viníků současného stavu pekárenství přijde trochu zvláštní,“ vysvětluje Juračka.

Podle Stanislava Musila, předsedy Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů, mají problémy především pekárny, které nemají jinou možnost než dodávat do supermarketů. „Drobní pekaři, kteří si našli vlastní klientelu a dokázali se přizpůsobit jejich požadavkům, teď takové problémy nemají. Týká se to hlavně sortimentu racionálního pečiva či jemného pečiva s náplněmi, nebaleného, s co největší čerstvostí,“ říká Musil. Pekařem, který se díky netradičnímu sortimentu dokázal udržet na trhu, je například Zdeněk Lisák z Mostu. „Vyskakovat si nemohu, ale uživím se. Navíc nepodnikám jenom v pekařství,“ shrnuje Lisák.

NIC PRO NÁS NEDĚLAJÍ Zemanová hlavní příčiny krize v oboru vidí v neplnění vládních slibů o podpoře malého a středního podnikání. „Pokud chceme, aby všechny malé pekárny, které jsou díky částečně ruční výrobě schopny vyrábět kvalitnější pečivo, nezkrachovaly, musí vláda malé podnikatele vůči těm větším zvýhodnit,“ míní Zemanová. Toto řešení se však nelíbí Svobodovi. „Daňové úlevy či dotace akorát otevřou vrátka pro korupci,“ shrnuje. Podle jeho názoru by byla podstatně prospěšnější větší jednotnost pekařů při jednání s obchodníky. Za příklad dává situaci v Rakousku. Rakouský pekařský svaz totiž zpracovává doporučené ceny na základě odborných hodnocení, a ne přání obchodních seskupení. „Vypočtená doporučená cena rohlíku včetně DPH v roce 2002 byla 0,25 eura, cena za chléb 1000 gramů 2,49 eura. Rozhodující však je, že vyšší cenu si nikdo nedovolí podrazit,“ zdůrazňuje Svoboda. V Česku jsou podle jeho slov pekaři nuceni dodávat řetězcům rohlík za 0,65 koruny, přitom výrobní náklady činí 75 až 80 haléřů. SYSTÉMOVÝ NESYSTÉM**

Dalším důvodem neutěšeného stavu pekařství jsou podle předsedy Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Musila nesystémové zásahy státu do tržního prostředí. „Na jednu stranu se proklamuje, že všechno vyřeší trh, ale na druhou stranu stát zasahuje formou dotací,“ říká Musil. Z prostředků kapitoly na rozvoj zemědělství mohou být podle jeho slov podporováni například zpracovatelé živočišných produktů, tedy mléka, masa, drůbeže a ryb. „Jsou tam zařazeni dokonce i mlynáři, ale pekaři ne. Tedy například v rámci dotačního programu SAPARD jsme nedostali ani korunu,“ vypočítává Musil.

„Musím ale zdůraznit, že nám nejde přednostně o dotace, ale o rovný přístup. Nejlepším řešením by byl stav, kdy by dotace nedostával nikdo,“ říká Musil. Viceprezident svazu obchodu a cestovního ruchu Juračka souhlasí s nesystémovostí státních zásahů, ale vidí celkové zrušení dotací jako utopické. „Pekaři musí jednoduše více lobbovat u státu, aby si vymohli, co jim náleží,“ řekl Juračka. Podle něho však jsou v tomto směru nejvíce postiženi obchodníci, kteří už vůbec žádné dotace nedostávají.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče