Dušan Šrámek: Hodlá ministryně Marksová legalizovat diskriminaci?

05. dubna, 10:50 - Dušan Šrámek
05. dubna, 10:50

Věrozvěstové nové levice to skutečně nemají jednoduché. Vousatí praotcové sice snaživě popsali spousty papíru slovy o proletářích a o bojích utlačovaných tříd proti jejich vykořisťovatelům, permanentním revolucionářům a pokrokářům ale stejně zanechali pořádnou díru ve filozofii, kterou se jejich dědicové horko těžko snaží zaplnit. V základních dílech se totiž nic nedozvíme o homosexuálech ani jejich právech, o feminismu, genderu či antidiskriminační politice.

Ze snahy zalátat tyto mezery v duchu původního učení pak vznikají různá babylonská zmatení, která přinášejí leckdy zajímavé paradoxy.

Práva až na jedno

Ve vládě se k nové levici výslovně hlásí především dva ministři – Jiří Dienstbier, který má na starost celou „lidskoprávní“ agendu, a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ta vedle různých bizarních nápadů týkajících se zákoníku práce, jako byl třeba zákaz vystavovat zaměstnance stresu, přišla i s návrhem, že o podnájmu majitele bytu či nemovitosti budou moci rozhodovat sousedé.

V jednom se tento její návrh skutečně neliší od jiných levicových nápadů, které mají společné jedno – prosazování nejrůznějších, často irelevantních práv vždy nakonec narazí na jedno ze zcela zásadních lidských práv, jakým je právo na nerušené vlastnictví a užívání majetku.

Tady najednou jako by žádná práva neexistovala. Ať už se to týká majetku sloužícího k podnikání, či dokonce, jako v tomto případě, dokonce majetku čistě osobního. Je přitom zcela a jedině věcí majitele, jaký svůj majetek komu půjčí k užívání či k jakémukoli jinému právnímu vztahu, pokud tím neporušuje obecně závazný právní řád. To se týká i případných právních důsledků, které pro takového majitele mohou vyvstat, pokud by jeho nájemce porušoval normy občanského soužití.

Ministryně Marksová při obhajobě svého posledního návrhu navíc ukázala naprostou právní neznalost. S velkou pompou se odvolává na podobné právní úpravy v zahraničí, platné například ve Spojených státech. Jenomže v USA podobné „schvalovací“ procedury existují pouze ve společných vlastnických sdruženích, která podobnou podmínku mají ve svých stanovách. A v tom je setsakramentský rozdíl.

V Americe jde o zcela dobrovolnou úpravu, o omezení dispozičních majetkových práv, na němž se majitelé dohodnou z vlastní vůle. Rozhodně nejde o státní regulaci a federálním zákonem stanovenou podmínku.

Lidskoprávní pohled

Zásadní rozpor, který z návrhu ministryně Marksové čouhá jako sláma z bot, se ale týká lidskoprávní agendy. Její stěžejné součástí jsou nejrůznější antidiskriminačními pravidla. Ovšem na omezení vlastnických práv k bytu se lze docela dobře dívat i touto optikou.

Jedna z dalších levicových aktivistek, tentokrát ve funkci ombudsmanky, nechvalně proslula svou plánovanou provokací, v níž svou roli sehrála romská zájemkyně o pronájem bytu. Právě s odkazem na antidiskriminační zákon. Pokud by se Marksové podařilo uskutečnit její schvalovací nápad, znamenalo by to jediné. Faktické zlegalizování diskriminace nejenom vlastníka bytu, ale i případných zájemců o pronájem, jimž se do cesty staví bariéra sousedského souhlasu.

A ohroženi by v tomto případě byli nejvíce ti, které jinak chtějí levicoví politici tolik chránit, tedy příslušníci nejrůznějších menšin – ať již národnostních, sociálních či sexuálních.

Opora v zákoně

Záměr ministryně Marksové by tedy ve svém důsledku vedl pouze k nejrůznějším diskriminačním praktikám, které by ovšem pro tentokrát měly bytelnou oporu v příslušném právním ustanovení.

Je velkou otázkou, zda si je paní ministryně vůbec vědoma praktických důsledků svých „bohulibých“ nápadů pro každodenní život.

Autor je publicista a redaktor serveru Česká justice


Čtěte další komentáře autora:

Profesní komory proti vládě

Tanečky kolem Vitáskové

Mohlo by vás zajímat

Společnost GameCo Development připravuje novinku. Výherní terminály s videohrami by měly v Americe spustit během října.

Videohry jako hazard: americká kasina spouští novinku

 Guvernér ČNB Jiří Rusnok

Dříve než ve druhém čtvrtletí 2017 intervence neukončíme, zopakovala ČNB

rejdařův sen. Takto by měl podle plánů Ředitelství vodních cest vypadat úsek Labe pod Děčínem, který je poslední neregulovanou částí řeky od soutoku s Vltavou.

Nekonečný příběh děčínského jezu. Připomínky má Brusel

 Dálnice v ČR - ilustrační foto

V roce 2017 se začne stavět 140 kilometrů dálnic

ilustrační foto

Průzkum: Lokální producenti a pěstitelé jsou stále více „in“

Ilustrační foto

Soumrak obnovitelných zdrojů? ERÚ s jejich podporou nepočítá

  • James Cusumano: Pochybuji, že Elvis žije

  • Vlastimil Harapes: Nemám rád cyklostezky a nejraději bych…

  • František Stárek: Už jsem si myslel, že budu v klidu

  • Karolína Topolová: Dovoz ojetých aut se nevyplatí

  • Alexandra Kala: Sleva je u mě zakázané slovo

  • Radka Dohnalová: Lídři by měli rozvíjet své talenty a…

  • Václav Cílek: Vyhnuli jsme se Kurdistánu

  • Petr Lávička: České maso bývá předražené

  • Michal Horáček: Jen já a lidi

Hry pro příležitostné hráče