Dům bez architekta

06. prosince 2007, 16:20 - Jiří Pšenička
06. prosince 2007, 16:20

„Vítězná“ firma SAP má velmi dobré kontakty na premiéra. Využila jich?

Není pochyb o tom, že jde o převratnou a velmi užitečnou změnu, která by měla přispět k hospodárnějšímu a transparentnějšímu nakládání s veřejnými prostředky. Kalouskovo ministerstvo financí řeší projekt “Integrovaný systém Státní pokladny“. Základní filozofií Státní pokladny je vytvoření takového mechanismu řízení veřejných prostředků, jenž by se svou racionalitou přiblížil fungování soukromého podniku či domácnosti. Výsledným efektem by měla být úspora peněžních, hmotných i lidských zdrojů. Nejde o objevování Ameriky. Podobnou cestou se vydala celá Evropa. Státní pokladna by měla zahrnovat zejména plánování, evidenci příjmů, realizaci výdajů, nakládání s aktivy a pasivy, vedení účetnictví. Nesmírně důležité je, že systém by měl umožnit, aby odpovědní činitelé měli informace o nakládání se státními prostředky v reálném čase a zároveň, aby bylo možné provádět kontroly ex ante (nikoliv ex post, jako je tomu dnes). To znamená, aby se případnému neoprávněnému nakládání podařilo dopředu zabránit, nikoliv řešit až následky.

Boj s úředníky.

Celý projekt je rozčleněn na čtyři podprojekty. Prvním, který se stal předmětem současného mediálního zájmu, je “Integrovaný rozpočtový systém“. Další tři jsou řešeny pod názvy Řízení státního dluhu (umožní v reálném čase řídit státní dluh a likviditu), Platební systém a Centrální účetní systém. Nejde zdaleka jen o informační a komunikační technologie. Důležitým předpokladem funkčnosti nového mechanismu je novelizace řady zákonů - rozpočtových pravidel, zákona o účetnictví, kompetenčního zákona, a tak dále. Například novela zákona o účetnictví, která je nutná kvůli Centrálnímu účetnímu systému, je v tuto chvíli v externím připomínkovém řízení. Celý projekt, jenž si v souhrnu vyžádá investice v řádu miliard korun, může mít smysl pouze za situace, kdy dojde ke skutečné kvalitativní změně současného modelu, a pokud budou ohlídány vazby mezi jednotlivými podsystémy, bude zajištěna jejich integrace. Také by bylo záhodno, aby pod tímto drobnohledem byly veškeré veřejné prostředky, nejen státu, ale i krajů a obcí. A právě v tomto ohledu dnes panují pochybnosti. „Obávám se, že to bude jen velmi drahá hračka, ale podstata toho současného systému zůstane zachována, k žádné skutečné reformě nedojde. Musíte si uvědomit, že lidé z ministerstva financí, kterých se to bezprostředně týká, mají často dva tři roky do důchodu, a ti nechtějí změnu. Budou šťastní, když to zůstane, jak je to dnes,“ soudí nejmenovaný odborník z oblasti informačních technologií, který je s přípravou projektu a situací na ministerstvu dobře obeznámen. Nechuť úřednického aparátu už dokázala zahubit spoustu jiných dobrých myšlenek. Ze současného stavu prý není nijak nadšený ani Edvard Kožušník ze sdružení eStat.cz, které už v dubnu letošního roku prezentovalo svou vlastní vizi Státní pokladny. „Nejdříve je třeba změnit celý systém nakládání s veřejnými prostředky a teprve potom implementovat nový informační systém. Mám pocit, že se postupuje obráceně,“ říká Kožušník. Nedávno ministerstvo pochválil za vytvořený strategický materiál, který další budování Státní pokladny načrtává. Na druhé straně se však pozastavuje nad tím, že tento dokument vznikl až v době, kdy už přibližně rok probíhá výběrové řízení na dodavatele rozpočtového systému a systém pro podporu řízení dluhu byl již implementován (do provozu uveden k 1. lednu letošního roku - pozn. red.). „Zůstává otázka, zřejmě těžko zodpověditelná, na základě jakého strategického rámce ministerstvo dosud postupovalo a jaké zadání připravilo pro dodavatele výše uvedených informačních systémů,“ podotýká Kožušník.

Práce pro Pecinu.

I kvůli tomu je dnes tolik křiku. Výběr dodavatele jádra celého systému Státní pokladny, Integrovaného rozpočtového systému, který v těchto dnech a týdnech probíhá, doprovází velmi tvrdá kritika. Řada zájemců o zakázku se domnívá, že soutěž je od samého začátku zmanipulovaná, ušitá na míru softwarové společnosti SAP. Došlo to tak daleko, že občanské sdružení Oživení, bojující proti korupci, v minulých dnech vyzvalo ministerstvo, aby soutěž zastavilo. Stejně jako řada ostatních subjektů poukazuje na to, že výsledkem takzvaného soutěžního dialogu, v rámci něhož mělo ministerstvo dospět ke specifikaci požadavků na elektronickou správu státního rozpočtu, je soutěžní zadávací dokumentace obsahující striktní požadavek, že se musí jednat o platformu SAP, žádnou jinou. Ministerstvo se brání tím, že v zásadě nemělo jinou volbu, protože srovnatelná konkurence, firma Oracle, nabídku v soutěžním dialogu ani nepodala. Ale ta se podle některých informací v tisku přestala o zakázku zajímat právě proto, že v požadavcích byly prvky, které může poskytnout jedině SAP. Je skutečně velmi diskutabilní tvrdit, že žádná jiná varianta není možná. Celou věc bude posuzovat ÚOHS, kam podala námitku asi nejvíce nespokojená jihlavská společnost Gordic, známá tím, že v minulosti získala velmi významné zakázky na ministerstvu obrany.
Základní otázkou zůstává, proč vlastně byla forma soutěžního dialogu zvolena. Tato nová metoda obsažená v novele zákona o zadávání veřejných zakázek by se měla používat pouze a výlučně za situace, kdy není zadavatel schopen specifikovat technické, právní a finanční požadavky na plnění zakázky. Obrací se proto nejdříve na soukromou sféru, aby mu pomohla navrhnout řešení, vhodnou architekturu, teprve potom se vybírá konkrétní dodavatel. Ale u státní pokladny by měla jasná představa už existovat. To, že donedávna neexistovala, je chybou zadavatele. Je to jako kdyby někdo chtěl od stavební firmy, aby mu postavila dům, aniž by měl hotovou projektovou dokumentaci. Za pochodu se vymýšlí, co všechno budou zedníci dělat.

Sousedé z jednoho domu.

Můžeme jen spekulovat, co za tím vším je. Proč byl zvolen tento přístup a proč zrovna SAP? Firma s německým kapitálem se stala součástí mediálního zájmu již jednou, v roce 2003, kdy se bez tendru stala dodavatelem systému pro agrární platební agenturu v resortu zemědělství. Šlo o více než půl miliardy korun. Celou záležitost dokonce šetřila protikorupční policie. Bylo to v době, kdy na ministerstvu působil Jaroslav Palas (ČSSD), politik ze severomoravského Krnova a v managementu firmy SAP byli též dva zástupci severní Moravy – obchodní ředitel Radomír Kolařík (trvalým bydlištěm Ostrava) a marketingový Ivan Boroš (Čeladná). Boroš, který přišel z energetické firmy Cinergy, v roce 2005 management SAP opustil a stal se viceprezidentem České golfové federace, ale Kolařík letos povýšil na místo generálního ředitele. Zatímco u agrární platební agentury je regionální vazba manažerů na politiky jen čistě teoretická, u projektu Státní pokladna je zřejmé, že fakticky existuje. Z obchodního rejstříku týdeník EURO zjistil, že současný premiér Mirek Topolánek (ODS) svého času bydlel v Ostravě-Porubě ve stejném domě, v němž má bydliště generální ředitel SAP Kolařík (ulice Bedřicha Nikodema 4476/15). S nynějšími i bývalými manažery softwarové firmy SAP měl premiér celou řadu příležitostí se potkat i na golfu v Čeladné či v Kravařích. Navíc SAP patří ke sponzorům Topolánkova občanského sdružení Becario, stejně jako jemu blízkého a již zmíněného think tanku eStat.cz, jenž se o zřízení Státní pokladny výrazně zasazoval. Nemohly být tyto osobní vazby na premiéra využity a zneužity? Týdeník EURO se dotazoval ředitele Kolaříka, zda ve věci Státní pokladny někdy jednal s premiérem. „Taková jednání jsme nikdy nevedli. O projektu Státní pokladny jednáme s odpovědnými zaměstnanci ministerstva financí,” uvedl Kolařík, přičemž ale nepopírá, že Topolánek je jeho přítel (více na straně 62).

Není to Topolánkův člověk.

Žádné důkazy o tom, že tyto přátelské vazby byly nějakým způsobem zneužity, skutečně nikdo nepředložil. Pro Topolánka může být alibi i to, že jemu blízký eStat se od průběhu tendru distancoval. „Pokud je pravda, že byla definovaná konkrétní platforma, pak se nám to samozřejmě nelíbí,“ říká Kožušník. Zástupci firmy SAP prý v poslední době dokonce přestali docházet i na jednání pracovní skupiny, která byla eStatem kvůli Státní pokladně sestavena. Co se týče premiérových aktivit v této oblasti, Kožušník v říjnu v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že předseda vlády se dohodl s ministrem financí Kalouskem na jmenování osoby, která bude celý projekt řídit. Tímto člověkem je Pavel Nevšímal, jenž svého času působil v pardubické firmě Infinity. Resort financí ale popírá, že by v této věci spolupracoval s premiérem. „Pana Nevšímala si vybral pan ministr Kalousek, žádná dohoda s úřadem vlády tam nebyla. Byl jmenován proto, že má bohaté zkušenosti s řízením podobných projektů na ministerstvech obrany, dopravy a zahraničí,“ uvádí mluvčí resortu Ondřej Jakob.
Nechme se překvapit, jaký bude výsledek celého projektu. Do soutěže se nakonec přihlásilo sedm firem nabízejících řešení spočívající na produktech firmy SAP: Logica CMG, SAP ČR, Hewlett-Packard, Telefónica O2, IBM, IDS Scheer, Ness Czech a Accenture. Z původní desítky oslovených firem se rozhodly nezúčastnit společnosti Siemens, Gordic a Oracle (podle posledních informací se ale Siemens připojí k nabídce Telefóniky). Jak týdeníku EURO sdělil zmíněný vedoucí projektu Pavel Nevšímal, do konce roku 2007 komise jmenovaná vládou vyhodnotí předložené nabídky. Předpokládá se, že v prvních dnech roku 2008 bude vítězný návrh vybrán a neprodleně poté bude s dodavatelem zahájeno jednání o rámcové smlouvě.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče