Důležité kriterium pro vzdělání

17. června 2010, 13:34 - Luděk Bednář
17. června 2010, 13:34

Většina manažerů souhlasí se zavedením školného na vysokých školách

Myslíte si, že školné ve výši deset tisíc korun zkvalitní výuku na vysokých školách? • Ano 59,9 % • Ne 35 % • Nevím 5,1 %

Lídři ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se během jednání o programu koaliční vlády dohodli na školném. Studenti si na ně budou moci vzít půjčku, kterou by měli začít splácet, až dosáhnou průměrného platu. Výši školného by určovaly školy a strop by činil dvacet tisíc korun za rok. Školné by mohlo být zavedeno v roce 2012, nebo o rok později. S tím, že jeho zavedení výuku zkvalitní, souhlasí 59,9 procenta manažerů. Nesouhlasí s nimi ale tento respondent: „Školné nezkvalitní výuku na vysokých školách, ale přispěje k odpovědnějšímu přístupu studentů ke studiu. Doporučoval bych použít výnos ze školného na prospěchová stipendia pro úspěšné studenty. Školné by v každém případě mělo být diferencované dle oborů. Na technické a přírodovědné by mělo být minimální, na humanitní, například právo či ekonomii, výrazně vyšší.“ Opačný názor zaujímá další manažer: „Zkvalitní, i kdyby se příjem ze školného nepoužil na financování vysokého školství. Zafunguje totiž efekt ,placené služby‘, který nejen zvýší tlak na kvalitu výuky, ale i povede k odpovědnějšímu přístupu studujících. Výnosy ze školného by měly mít jasná pravidla a větší část z nich zůstat na financování projektů rozvoje školy, v jejímž rámci bylo školné uhrazeno.“ Výhrady se objevují v následující odpovědi: „Je to nutná, nikoli však postačující podmínka. Na rozdíl od nižších vzdělávacích stupňů je třeba na vysokoškolské vzdělání nahlížet jako na investici. Studenti jsou v dostatečně zralém věku, aby činili racionální rozhodnutí o budoucí kariéře. Pokud investují čas a úsilí do několikaletého studia, budou chtít získat kvalitní vzdělání, které jim poskytne konkurenční výhodu. Školné by tedy mělo primárně zajistit vyšší kvalitu výuky včetně důstojných odměn pro přednášející. Vysoké školy by měly vychovávat společenské elity, a nebýt masovým producentem bezcenných diplomů. Dalším důvodem pro zavedení školného je členství v Evropské unii. Pokud daňoví poplatníci zcela hradí studium, ale pracovní trh členských zemí EU je otevřený všem, pak ti z jednoho státu platí vzdělání studentům, kteří mohou a často i budou vytvářet hodnoty v jiném. To pro daňové poplatníky není příliš dobrý obchod.“ Jasné stanovisko se objevuje v této kladné odpovědi: „Hlavní význam školného spočívá v tom, že studenti budou víc přemýšlet, proč a co studovat. Dnes je vysoké školství v rozkladu. Mnoho škol nemá úroveň a vychovává jen budoucí nezaměstnané.“ Záporně odpovídá tento respondent: „Školné výuku nezkvalitní, pokud na státních vysokých školách zůstane zachován dnešní systém vzdělávání. Kvalita výuky totiž závisí na kvalitě pedagogů. Jejich tarifní platy se však ani po zavedení školného nezmění. Lze proto očekávat, že zbytek kvalitních pedagogů z univerzit ,uteče‘. Studenti začnou za své peníze něco požadovat, i když to nebudou schopní definovat. Pokud to nedostanou, mohou se objevit konflikty. Nejsem si jist, zda to univerzity zvládnou. Možná se sníží tlak na rozpočet ministerstva školství, protože část nákladů na provoz univerzit bude hradit školné. A to je tak všechno. Školné je běžné ve většině vyspělých zemí EU. Je však jen jednou součástí systému, jemuž dominuje vysoká kvalita výuky a konkurenceschopnost univerzit a jejich absolventů na globálním trhu práce. V České republice však stále není jasné, na co se peníze za školné použijí. V ČR se dějí věci, jež jsou běžné v banánových republikách. Proto by mě nepřekvapilo, kdyby třeba kvestor nakoupil za školné pro univerzitu nové služební vozy Ferrari nebo Rolls-Royce. Nebo kdyby byly peníze ze školného vytunelovány na úplně zbytečný projekt. Že mám bujnou fantazii? Nikoli, ČR je zemí neomezených možností!“ Svou odpovědí mu oponuje další manažer: „Zkvalitní. Nikoli však z často mylně uváděného důvodu podstatného navýšení rozpočtů škol, a proto i platů profesorů, kteří pak budou učit lépe a s vyšší motivací. Školné v žádném případě nezachrání finance škol ani nepřispěje k navýšení platů. Je to důležitý ,třídící‘ prvek a rozlišovací kriterium pro to, kdo chce skutečně studovat, má o studium opravdový zájem a je ochoten podstoupit obtížný proces, jenž je s ním spojen, tedy v budoucnu i školné. Důsledkem bude kvalitnější výuka. Ať už proto, že na vysokých školách budou opravdoví zájemci, nebo proto, že se jejich současný přebujelý počet sníží.“

Odpovídalo 157 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče