Duel: Přináší nám Evropská sociální charta něco kladného?

31. března 2003, 00:00 - admin
31. března 2003, 00:00

ano Chartu ratifikovaly členské státy Rady Evropy 18. října 1961 v Turinu. Rada Evropy tak navázala na Evropskou úmluvu na ochranu lidských práv a základních svobod (podepsána v Římě v roce 1950) a na Protokol k ní (Paříž, 1952), aby mohla zajistit svým obyvatelům občanská a politická práva a svobody v nich uvedené.

ano

Chartu ratifikovaly členské státy Rady Evropy 18. října 1961 v Turinu. Rada Evropy tak navázala na Evropskou úmluvu na ochranu lidských práv a základních svobod (podepsána v Římě v roce 1950) a na Protokol k ní (Paříž, 1952), aby mohla zajistit svým obyvatelům občanská a politická práva a svobody v nich uvedené. Mezi práva občanů patří i práva sociální, která by měla být zajištěna bez jakéhokoli rozlišování rasy, barvy pleti, pohlaví, náboženství, politických názorů, národnosti nebo sociálního původu. Členové Rady Evropy se zároveň svým podpisem zavázali vynaložit veškeré úsilí ke zlepšení životní úrovně a k rozvoji sociálního uspokojení svých obyvatel prostřednictvím vhodných institucí a činností. Charta stanovuje minimální standardy sociálních práv v zemích Evropské unie. Úkolem smluvních stran je zajistit ve svých zemích podmínky, ve kterých tyto zásady mohou být účinně uplatňovány. Domnívám se proto, že i pro naše občany znamená ratifikace Charty více jistot, zejména v sociální oblasti. Navíc byl tento krok předpokladem našeho členství v EU.

Hana Orgoníková, poslankyně (ČSSD)

ne

Evropská sociální charta nic konkrétního nepřináší. Je to dokument Rady Evropy, který má pouze doporučující, nikoli závazný charakter, a proto také nelze jeho dodržování nijak právně vymáhat. Navíc jde o dokument, který vznikl v roce 1961 a byl silně ovlivněn tehdejšími přístupy k ekonomice, zejména keynesianizmem. Lety značně zastaral nebo se dokonce přežil. Proto má nyní spíše charakter jakési hezky znějící deklarace a příliš se jím neřídí ani současné západoevropské vlády. Pokud by se skutečně všechna ustanovení této Charty měla doslovně dodržovat, měli by občané této země paradoxně jedinou jistotu: rostoucí nezaměstnanost. Evropská sociální charta totiž vychází z velmi drahého sociálního modelu, který klade velké nároky na státní přerozdělování, tedy je postaven na poměrně vysokém zdanění, sociálních odvodech a dalších nepřímých mzdových nákladech. To prodražuje náklady na pracovní sílu a následně zvyšuje i cenu výrobků, které potom ztrácejí konkurenceschopnost na světových trzích. A ztráta místa na trhu je přímou cestou k rostoucí nezaměstnanosti.

Jan Zahradil, poslanec (ODS)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče