Důchody ničí státní pokladnu

12. května 2003, 00:00 - Dušan Šrámek
12. května 2003, 00:00

Úpravy penzijního systému jsou pouze kosmetickéJedním z největších závaží, táhnoucím ke dnu české finance, je současná podoba důchodového systému. Vládní koalice se sice shodla na některých úpravách, za penzijní reformu je lze považovat stěží.Schodek na důchodovém zabezpečení se nadále zvyšuje.

Úpravy penzijního systému jsou pouze kosmetické

Jedním z největších závaží, táhnoucím ke dnu české finance, je současná podoba důchodového systému. Vládní koalice se sice shodla na některých úpravách, za penzijní reformu je lze považovat stěží.

Schodek na důchodovém zabezpečení se nadále zvyšuje. Jenom za první čtvrtletí letošního roku dosáhl výše téměř patnácti miliard. I když jsou důchody účetně odděleny, jsou součástí státního rozpočtu. Vzhledem k negativnímu vývoji demografické situace bude problém v nejbližších letech nadále narůstat. Už dnes je jasné, že systém je dlouhodobě neudržitelný. I současný ministr financí Bohuslav Sobotka, který byl v minulém volebním období předsedou sněmovní komise pro důchodovou reformu, nedávno připustil, že dnešní třicátníci si již budou muset na důchod šetřit sami - jinak budou mít smůlu. Stát již dnes postupně zvyšuje rozpětí mezi výší mezd a důchodů. I když neprošel původní návrh Sobotkova reformního týmu na to, aby se důchody valorizovaly pouze o inflaci, závislost na růstu mezd se opět sníží. Zatímco v první polovině devadesátých let se pohybovala reálná úroveň důchodů na 55% výši hrubé mzdy, do budoucna to má být již pouhých 40 %, s tím, že růst mezd by penze kopírovaly pouze z jedné třetiny.

Reformuje se v celé Evropě

Důchodová reforma je nezbytnou součástí každé reformy veřejných financí. Tak či onak jí podstoupili či podstupují Nizozemci, Švédové, Slováci, Rakušané i Němci. Důvodů je více. Tím hlavním je poznání, že uzdravení státních financí není možné bez důchodové reformy dosáhnout. Dále je to obecný trend prodlužování průměrného věku, doprovázený ve většině evropských zemí včetně ČR poklesem porodnosti. Tím se postupně zvyšuje počet občanů v důchodovém věku na úkor občanů pracujících. Zatím ještě problém není aktuální, to se však během pár let změní. Podle ČSÚ se podíl občanů v produktivním věku začne snižovat v roce 2005 a o pět let později začne výrazně akcelerovat. Počet důchodců se zvýší o jeden milion, takže jich bude čtvrtina ze všech občanů ČR. Dnes připadá na jednoho důchodce pět občanů v produktivním věku, v roce 2030 jich však bude pouhá polovina, tedy 2, 5.

Probouzí se i česká vláda

Důchodové reformy si je alespoň deklarativně vědoma i vláda. Nicméně její programové prohlášení se omezilo na formality, aniž by stanovilo prostředky a cíle reformy. Zatím se koalice shodla pouze na některých dílčích opatřeních, aniž by měla jasno o reformě jako takové. Do roku 2013 by se měl postupně zvýšit věkový strop pro odchod do důchodu na šedesát tři let pro obě pohlaví, s tím, že ženám by se prodlužoval každý rok věk pro odchod do důchodu o čtyři měsíce, mužům o dva. Pokud se však neuskuteční opravdová reforma, nebude toto opatření stačit. Podle ekonomických propočtů by bylo nutné hranici pro odchod do důchodu posunout až na sedmdesát let.

Nepostačující úpravy

Znevýhodněn bude i předčasný odchod do důchodu. Jeho zvýhodněním doposud vláda uměle snižovala nezaměstnanost. Předčasný důchod z důvodu nezaměstnanosti je krácen pouze do doby zákonného nároku na starobní důchod, a poté se jeho výše vypočítává, jako by předčasný důchod neexistoval. To již nebude platit, a důchod bude nadále krácen i po dosažení normální věkové hranice. Poslední úpravou pak je zkrácení, respektive zrušení některých náhradních dob, které se započítávají do důchodu. Jedná se především o nezapočítávání let pro přípravu na práci, což se týká jak středoškolského studia, učebních poměrů a dalších forem přípravy, tak základní vojenské služby. Druhá z obou náhradních dob však žádné výrazné úspory vzhledem k probíhající profesionalizaci armády nepřinese. V_yšší částky by do systému mělo přinést naopak zvýšení vyměřovacího základu na sociální pojištění u OSVČ z dnešních 35 %. Zatím není jasné, zda na 50 %, o nichž uvažuje ministerstvo práce a sociálních věcí, či dokonce na 65 %, jak je uvedeno v reformním scénáři ministerstva financí.

Důchodce musí už dnes zvažovat každou korunu. V budoucnu by to mohlo být ještě mnohem horší.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče