Druhý život bez překvapení

15. září 2008, 08:00 - Jan Němec
15. září 2008, 08:00

Second lifeProjekt Second Life není jen místem, kde hledají zábavu nudící se lidé. Ve virtuálním světě působí také řada světových i českých firem. Používají ho jako jeden z marketingových kanálů. Nakolik je investice reálných peněz do virtuálního světa efektivní?

Virtuální svět Second Life (Druhý život), vybudovaný firmou Linden Lab, zprvu sloužil především jako místo setkávání lidí z celého světa. Uživatelé v něm vytvářeli a zdokonalovali své virtuální alter ego či stavěli domy. Brzy se však našli podnikavci, kteří například nabízením e-oblečení dokázali vydělat hromadu takzvaných Linden dolarů, směnitelných za reálné peníze.

Second Life proto brzy přilákal i firmy. Ty ve virtuálním světě vybudovaly vlastní sídla a využívaly jej třeba pro představování výrobků. Postupem času však řada z nich vystřízlivěla. Second Life měl málo obyvatel a marketingový „zásah“ tak nebyl nijak závratný. Některé ze zahraničních firem tak už virtuální svět opustily.

Vítejte na ostrově

České firmy objevují možnosti projektu Second life teprve krátce. V tuzemsku služby spojené se Second Life nabízí firma Beneta, respektive její sesterská společnost beVirtual. Ta dalším firmám umožňuje vytvoření virtuálního sídla a pořádání nejrůznějších akcí. A hlavně – slibuje přitáhnout pozornost lidí. Právě proto Beneta vytvořila ryze český ostrov s městem Bohemia. Tam se snaží „dovést“ české uživatele, kteří jsou logicky pro tuzemské firmy nejzajímavější. Plnit cíle se prozatím daří jen zčásti. Zatímco městečko s malebným náměstím i firemní prezentace vypadají krásně, davy lidí zde nepotkáte. Pokud i vaše firma uvažuje o vstupu do „druhého života“, rozhodně neočekávejte, že vám tento krok přihraje stovky či dokonce tisíce nových zákazníků.

V Bohemii zatím firem mnoho není – Telefónica O2, Ignum, Staropramen, Raiffeisenbank nebo agentura Millward Brown. Vedle toho zde najdete i služebnu Policie ČR nebo vysílání Českého rozhlasu. Virtuální redakci zřídil i herní časopis Level.

Marketing především

KOHO NAJDETE V SECOND LIFE

• Telefónica O2

• Pivovary Staropramen

• Český rozhlas

• Raiffeisenbank

• Millward Brown Czech Republic

• J&T Banka

• Ignum

• Výzkumný ústav pivovarský a sladařský

• časopis Level

• Policie ČR

Cena zřízení virtuální pobočky firmy se může pohybovat od tisíců do statisíců korun. Záleží především na velikosti sídla a dalších lákadlech, které chce potenciálním klientům nabídnout. Konkrétní částku se však oslovené firmy zdráhají uvést. Například honosné sídlo operátora O2 stálo odhadem několik set tisíc. „Náklady naší společnosti na přítomnost ve virtuálním světě lze přirovnat k vytvoření středně velkého marketingového webu, kterých ročně připravujeme několik. Největší položku asi představovaly počáteční náklady na vytvoření budovy, služebních vozů, telefonních budek, rogala nebo bublinkového výtahu,“ vypočítává mluvčí O2 Martin Žabka. Jeho kolega z J&T Banky Petr Málek uvádí částku v řádu desetitisíců. Přesná čísla neuvádí ani Raiffeisenbank. „Náklady jsou naprosto minimální, prakticky jen na vytvoření grafiky. Second Life se věnuje parta nadšenců ve svém volném čase a bez nároku na odměnu,“ tvrdí mluvčí Tomáš Kofroň.

Šéf firmy beVirtual Martin Dvořák upozorňuje, že Second Life pro firmy představuje především další marketingový nástroj. „Přítomnost ve virtuálním světě je mediálně zajímavá a hodí se pro budování značky,“ tvrdí. České firmy, které začaly žít svůj druhý život, to potvrzují. Příliš konkrétní ale nejsou. „Second Life jsme od začátku jeho vzniku vnímali jako nový komunikační nástroj. Zejména vůči mladší části naší cílové skupiny, která tráví hodně času na internetu a kterou je obtížné zasáhnout jinými médii. Z tohoto ohledu je pro nás Second Life velkým přínosem,“ říká junior brand manažerka značky Staropramen Martina Bučková. Podle Petra Málka, mluvčího J&T Banky, která má v Second Life vlastní ostrov i se stadionem Sparty, ani J&T neočekávala od Second Life výdělky. „Naším hlavním cílem bylo využití nového komunikačního kanálu. S odstupem času můžeme potvrdit, ze tento cíl byl naplněn,“ podotýká Málek.

Marketingový charakter má i působení Raiffeisenbank. Podle Tomáše Kofroně si banka od virtuálního světa slibovala především možnost poskytnout potenciálním klientům informace o bance a jejích produktech. „V tomto směru Second Life zcela splňuje naše očekávání,“ dodává Kofroň. Podle něj banka navíc zkoumá i možnosti, jak v Second Life nabízet reálné služby. „V tuto chvíli to kvůli legislativě není možné, ale řešíme způsoby, jak podobné služby umožnit. Prvním krokem, který bychom chtěli nabídnout v blízké době, je možnost přeměny korun na lindeny a naopak,“ nastiňuje Kofroň.

Jediným jasně viditelným výsledkem se tak zdají tiskové zprávy typu „Firma XYZ vstoupila do Second Life“. Ty si většinou získaly pozornost médií. Ostatní marketingové efekty působení firem ve virtuálním světě jsou prakticky nezměřitelné. A to i kvůli tomu, že dosud neexistují přesné statistiky o tom, kolik a jakých lidí virtuální pobočky navštívilo. Second Life tak alespoň prozatím opravdu funguje spíš jako prostředek k budování image firmy, která jde s dobou a nezapomíná přitom ani na virtuální světy.

Kámen úrazu – málo lidí

Jednou z největších slabin českého města Bohemia a potažmo celého virtuálního světa je jeho malá zalidněnost. Náměstí Bohemie, stejně jako sídlo operátora Telefónica O2, hostingové firmy Ignum nebo restaurace Staropramenu po většinu dne zejí prázdnotou. Podobně je tomu i na dalších ostrovech.

Podle stránek projektu by přitom měl mít Second Life několik milionů uživatelů. Mezi ně jsou však započítáni i lidé, kteří se zaregistrovali, jednou si svět prošli a už se nevrátili. Reálnější odhady proto uvádějí řádově statisíce aktivních uživatelů. Ani ti se však ve virtuálním světě nepohybují neustále. Podle analytické firmy Forrester Research se počet najednou přihlášených uživatelů pohybuje maximálně v desítkách tisíc.

Oficiální statistiky českých uživatelů prozatím neexistují. Podle odhadů jsou těch aktivních pouze zhruba dva tisíce. „Oficiální nástroje Second Life pro měření návštěvnosti bohužel neposkytují relevantní údaje, z nichž by bylo možné definovat počet jedinečných návštěvníků,“ tvrdí Tomáš Kofroň. Firma Beneta proto spustila od začátku září pilotní projekt měření návštěvnosti. Jeho výsledky však budou známy až na konci měsíce. „Podle předběžných výsledků se v okolí naší pobočky pohybuje zhruba tisíc virtuálních obyvatel měsíčně,“ dodává Kofroň.

Podobná nijak oslnivá čísla uvádějí i další české firmy působící v Second Life. „Budova O2 ve městě Bohemia je informačním centrem pro český Second Life, tudíž sem míří většina nových návštěvníků města. Řádově se jedná o stovky lidí měsíčně,“ říká mluvčí O2 Martin Žabka. Restaurace Staropramenu přitáhne podle Martiny Bučkové měsíčně rovněž zhruba tisícovku lidí.

Telef
ónica O2 se proto snaží společně s Benetou nalákat další lidi, které prozatím „druhý život“ neoslovil. „Naše další plány se ubírají směrem rozvoje podpory i mimo svět Second Life. Důvodem je, abychom mohli odpovídat i na dotazy lidí, kteří do virtuálního světa chtějí vstoupit, ale nevědí jak. Rádi bychom ve spolupráci s provozovateli serveru SecondLife.cz vytvořili sérii videoprůvodců na Ochutney.cz,“ dodává Žabka. Vedle toho O2 pořádá ve svém sídle kurzy o Second Life, kde nováčky učí, jak vydělávat, nebo kde sehnat nové oblečení.

Vystřízlivění zahraničních firem

Zatímco české firmy teprve zkušenosti s virtuálním světem sbírají, některé ze zahraničních společnosti už zažily vystřízlivění a virtuální svět opustily. Příkladem může být jeden z průkopníků firemního působení v Second Life, bavorská automobilka BMW. Ta odchod oznámila letos v červenci. Připouští sice, že virtuální světy mají velký, nejen marketingový potenciál, ale prozatím podle BMW tato platforma „ještě není úplně připravena“. Second Life prý nesplnil ani její marketingová očekávání. Z jednoho prostého důvodu – uživatelská základna není prozatím dost velká.

České firmy zatím na Second Life nezanevřely. „Naším cílem je prolínání veškerých aktivit v reálném a virtuálním životě. Zjednodušeně řečeno – chceme »překlopit« naši skutečnou a každodenní činnost do Second Life,“ nastiňuje budoucnost Martina Bučková ze Staropramenu. Podobně neurčité plány mají i další oslovené firmy. Pokud však o Second Life uvažuje i vaše firma, určitě by si měla spočítat, zda jí oslovení neurčité skupiny maximálně několika stovek lidí stojí za tisíce až desetitisíce měsíčně.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče