Druhý krok k parlamentní demokracii

17. března 2003, 00:00 - Jaroslav Huk, místostarosta Roztok
17. března 2003, 00:00

komentářeSkutečnost, že se na Hradě vystřídaly dvě nejvýraznější osobnosti polistopadového vývoje, je sám o sobě dostatečně výrazným symbolem. Vedle toho se ale tato personální změna může stát koncem jedné a počátkem druhé etapy. Domácí politická scéna prošla za třináct let překotným vývojem.

komentáře

Skutečnost, že se na Hradě vystřídaly dvě nejvýraznější osobnosti polistopadového vývoje, je sám o sobě dostatečně výrazným symbolem. Vedle toho se ale tato personální změna může stát koncem jedné a počátkem druhé etapy. Domácí politická scéna prošla za třináct let překotným vývojem. Současný stav je tak trochu kompromisem mezi systémem dvou silných stran a mnohoúhelníky politických bloků. Postavení dvou nejsilnějších stran je oslabováno několika stranami o řád slabšími a hlavně reliktem minulých dob - nereformovanou komunistickou stranou. Samotná existence silné nedemokratické strany není jevem jedinečným a není ani jedinou zvláštností naší domácí politiky. Tou druhou je - nebo možná až právě do výměny na Hradě byla - významná role mimoparlamentních forem a mechanizmů podstatným způsobem ovlivňujících politický vývoj. Úloha prezidenta je u nás ztotožňována s rolí zachránce a „poslední instance“. Havel této tradici rád naslouchal a navazoval na odkaz někdejších neformálních setkání na oficiálních místech a formálních setkání na místech neoficiálních. Havlův nástupce se k takovým jednáním vždy stavěl značně kriticky a po svém nástupu dal jednoznačně najevo, že jejich éra definitivně skončila. Existují ještě tři důvody, proč by 7. březen 2003 nemusel z učebnic hned tak vymizet. Především dramatika a filozofa střídá ekonom a politik. Druhým je skutečnost, že zatímco Havel je a bude vždy vzpomínán především jako člověk, který zasvětil svůj život boji proti komunistickému režimu, je Klaus mužem spjatým s úsilím vytvořit ekonomickou základnu pro český stát. A třetím důvodem by mohla být změna atmosféry či nálady. Oba prezidenti se ve své kritičnosti k okolnímu světu příliš neliší. Rozdíl je však v interpretaci. Václav Havel snad až příliš často viděl do poloviny natočenou sklenici jako zpola prázdnou, zatímco Václav Klaus se netají tím, že ji bude vždycky raději vidět jako zpola plnou.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče