Drolení

22. dubna 2011, 19:15 - Pavel Páral
22. dubna 2011, 19:15

Spor o působení VV ve vládě ještě zdaleka neskončil

Tak jsme přežili další vládní krizi a vstoupili do času těhotného očekáváním krize, která už bude k nepřežití. Ukazuje se totiž, že nebezpečím pro soudržnost vládní koalice nebudou mladé strany, jejichž vedení má své členy důsledně pod kontrolou. V případě Věcí veřejných (VV) zřejmě pod kontrolou hraničící minimálně s dobrými mravy. Nestabilita přichází z ODS. Potud má prezident Václav Klaus pravdu. Mýlí se však v tom, odkud tato nestabilita pramení.
V nejsilnější pravicové straně vedle sebe už hodně dlouho existují a pravidelně se střetávají dvě skupiny. Jedna je soustředěná kolem pražské organizace ODS, kterou dříve reprezentoval Pavel Bém a nyní je jejím mluvčím Boris Šťastný, oba oblíbenci prezidenta Klause. Druhým křídlem jsou regiony od Prahy vzdálenější, zejména ty moravské, k nimž se přidávají různí jednotlivci. To je zcela normální u každé strany, která má silnou členskou základu a žije demokratickým vnitřním životem, i když to čas od času doprovodí nějaký ten skandálek.
Zvolení Petra Nečase předsedou strany prošlo napříč těmito skupinami, takže se nějaká latentní nespokojenost s volbou určitě od obou skupin dala očekávat. Že by se však na předsedu někdo rozhodl zaútočit způsobem, který rozstřelí vládní koalici, lze velmi úspěšně pochybovat. Prospěch by z toho v ODS neměl vůbec nikdo a strana by se odebrala do opozice minimálně na dvě volební období. Údajný pučista Petr Tluchoř je nota bene příliš zkušeným zákulisním hráčem na to, aby spouštěl vzpouru, na niž nemá dostatek pučistů. Problém tkví v tom, že pražská ODS má k Věcem veřejným, vzniklým v Praze a působícím delší čas na pražských radnicích, poměrně blízko. Zatímco druhá parta tímto sentimentem netrpí a vidí, že manýry, které do české politiky přinesl Vít Bárta, jsou opravdu hodně nebezpečné. A nejen jim.
Budování mocenské struktury rozmísťováním náměstků ministrů a dalších vysokých úředníků po státní správě je normální a má to logiku, i když nejde zrovna o vrcholný etalon politické morálky a státu to škodí. Pokud však k budování této mocenské struktury slouží sledování, odposlechy, nahrávání a následné kompromitace či vydírání v systematicky budované síti, je to daleko za hranicí tolerovatelnosti. A jestliže tato nová mocenská struktura VV proniká nejen do státní správy, ale jak uvádíme v tomto čísle týdeníku EURO i do citlivého účetnictví politických stran, je jasné, že spor o působení VV ve vládě ještě zdaleka neskončil.
Petr Nečas dosáhl dohody, kterou lze interpretovat jako vítězství následované ústupem do připravených pozic. Z výkonné rady ODS šel premiér s mandátem odstranit z vlády všechny lidi spojené s fízlující agenturou ABL. Z jednání K12 přinesl výsledek, podle něhož Radek John odchází z ministerstva vnitra a dostane trafiku, Josef Dobeš zůstane na své židli a Vít Bárta odejde na neplacenou dovolenou, z níž bude dál řídit operace VV na bojišti. Na jeho místo dosedne Radek Šmerda považovaný obecně za člověka blízkého Miroslavu Kalouskovi a jeho TOP 09. Šmerdovo vyjádření, že bude rozhodování na ministerstvu konzultovat s Vítem Bártou a bude mu tam vlastně držet flek, než se faktický šéf VV „očistí“, ale jasně vypovídá, že i v tomto případě čas oponou trhnul.
To je výsledek evidentně mimo rozsah mandátu, který premiér dostal od své strany pro jednání. Není pochyb, že ODS přesto dohodu dalšímu vládnutí posvětí, ale spokojenost nezavládne. Vládní koalice totiž sice zůstala zachována, papiňák na plotně je však stále natlakován nad bezpečnou hranici. Lze očekávat, že budou následovat další a další kauzy, které bude koalice řešit. S propadajícími preferencemi Věcí veřejných bude Bárta bojovat atakem vůči reformám, jejichž důslednost a razanci budou VV trvale omezovat. Co bude jednou dohodnuto, bude platit tak dlouho, dokud se neobjeví nějaké veřejné protesty podobně jako v případě penzijní reformy. A pozice Petra Nečase jak v čele vlády, tak na předsednickém křesle v ODS se bude drolit, zatímco vliv lidí z VV ve veřejné správě bude sílit. Jen těžko lze pochybovat o tom, že Bárta se už za měsíc či dva pokusí vrátit do svého křesla, a pokud to Nečas připustí, začne se mu jeho vlastní strana štěpit pod rukama. Zda v nich pak ještě udrží klíče od Strakovky, je vážným otazníkem.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče