Dřímající inovační potenciál

06. října 2010, 02:05 - Jan Němec
06. října 2010, 02:05

Z tuzemska pochází nápad, který dal vzniknout kontaktním čočkám, české patenty stály za startem barevné fotografie i mikrovlnné trouby. A třeba známá česká „remoska“ uspěla v USA i Británii a časopis Good Housekeeping jí v roce 2001 udělil ocenění vynález roku.

Autor: DuPont

Třebaže české firmy momentálně na světovou špičku v oblasti inovací nedosáhnou, i tak se dají najít příklady úspěšných společností, jež svým nápadem dobyly zahraniční trhy.

Inovací proti krizi

Ekonomická krize je ideální dobou pro realizaci inovací, shodují se ekonomové. Ve chvíli, kdy je konkurence oslabená slabšími hospodářskými výsledky, totiž může dobrý nápad firmu posunout vpřed, a to výrazným způsobem. Velmi dobře si to uvědomují i české společnosti. Potvrdil to například průzkum Vysoké školy ekonomické z loňského léta. V době, kdy se česká ekonomika nacházela na pomyslném dně ekonomické recese, v průzkumu 70 procent zúčastněných firem potvrdilo, že i v krizi zůstávají jejich rozpočty na výzkum a vývoj inovací na „předkrizové“ úrovni. Téměř pětina podniků navíc plánovala inovační rozpočty dokonce zvýšit.

„Mnoho společností se snaží čelit odbytové krizi zaváděním nových výrob a služeb, tedy rozšířením své nabídky, popřípadě její inovací. Tento trend je vidět jak v automobilovém průmyslu, tak i v mnoha jiných odvětvích,“ komentovala výsledky průzkumu Eva Kislingerová z katedry podnikové ekonomiky na VŠE. Důležitost inovací v krizi potvrzuje například i Hospodářská komora v ČR. Podle její mluvčí Jany Francové může mít ořezání rozpočtu na vývoj v době recese vážné důsledky i po jejím skončení. „Pokud by firma nyní v období krize významně zredukovala výdaje na vědu a výzkum, mohl by se jí tento krok v budoucnu vymstít v podobě nepřipravenosti na očekávaný ekonomický růst,“ tvrdí Francová.

Úspěšnost vysoce inovativních firem i v době ekonomického útlumu dobře ilustruje například liberecká firma Elmarco. Ta vyvinula světově unikátní přístroj na výrobu nanovláken, takzvaný Nanospider, a patří v nanotechnologiích ke světové špičce. A zatímco mnoho firem v kritických letech 2008 a 2009 osekávalo rozpočty včetně těch inovačních, společnost Elmarco v lednu 2009 naopak otevřela nové výzkumné centrum za 190 milionů korun. Přestože třetinu nákladů pokryla z dotací z evropských fondů, nebyla to ani tak nevýznamná investice.

Inovace však libereckému podniku přinesly ovoce právě v době krize. V polovině loňského roku se dohodl s lídrem na trhu pokročilých zdravotnických produktů, americkou firmou HemCon Medical Technologies. Exkluzivní smlouva v oblasti vývoje, výroby a prodeje nanomateriálů pro zdravotnictví působila v době recese až neuvěřitelně. „Hodnota kontraktu převyšuje miliardu korun. Cílem spolupráce je uvést na trh nové nanovlákenné produkty v oblasti krytí akutních, chronických a chirurgických ran,“ komentovala výši kontraktu mluvčí Elmarca Eva Kijonková.

Úspěchy inovací v zahraničí Inovace však nemusí vždy spočívat „jen“ v použití jedinečné technologie či nabízení unikátního výrobku nebo služby, jako je tomu v případě nemocničních lůžek celosvětově úspěšné společnosti Linet. Příkladem je třeba v zahraničí dobře známá počítačová firma Avast Software. Její antivirový program vlastní ve světě stamiliony uživatelů a úspěch zakladatelů – Ondřeje Kučery a Pavla Baudiše – letos v létě potvrdil prodej menšinového podílu ve firmě investiční společnosti Summit Partners. Ta za blíže neurčený minoritní balík akcií zaplatila zhruba 100 milionů dolarů. Antivir Avast přitom umí v podstatě totéž, co konkurenční produkty takových gigantů, jako jsou bezpečnostní společnosti McAfee nebo Symantec. Prorazit v tak velké míře ve světě se Kučerovi s Baudišem podařilo díky zdánlivě bláznivému inovačnímu nápadu: rozdávat software zadarmo. „Bylo jasné, že se z našeho antiviru musí stát globální produkt, což ale bylo bez jediného dolaru marketingových fondů poněkud úsměvné. Rozhodli jsme se, že jej budeme rozdávat zdarma,“ vysvětluje původ myšlenky Eduard Kučera. Tah s bezplatnou verzí pro domácí uživatele zpočátku působil téměř sebevražedně-vždyť softwarové firmy se většinou naopak snažily své produkty co nejlépe proti bezplatnému „stahování“ z internetu zajistit. Inovační strategie Avastu ale poměrně brzy přinesla ovoce a jen díky ní je dnes antivir z „dílny“ relativně malé pražské firmy úspěšný ve většině zemí světa. Bezplatné licence naučily uživatele produkt používat, ti si na něj zvykli, a nakonec si i připlatili za plnou, placenou verzi. Obliba Avastu se pak postupně přenesla i do firem, které tvoří hlavní komerční zákazníky firmy. Inovátoři z inkubátorů

Mezi brzdy většího inovačního potenciálu českých firem patří především velmi omezená spolupráce soukromého sektoru s univerzitami i často kritizovaná malá podpora vědy ze strany státu. Například podle studie Českého statistického úřadu (ČSÚ) je úroveň partnerství firem a vysokých škol vůbec nejnižší ze všech zemí OECD. Firmy neumějí využít vědeckého potenciálu univerzit a málo pomáhají s financováním výzkumu, školy zase při vědeckých projektech málo vycházejí vstříc reálné poptávce na trhu. Podle OECD tak podíl soukromých peněz na výzkum na univerzitách v Česku představuje 0,7 procenta. Jen pro srovnání: v Číně, která má v oblasti podpory inovací obrovský náskok, přispívají soukromé subjekty univerzitám na výzkum až třetinou peněz.

Přesto se objevují i v Česku první vlaštovky, a to zejména v podobě regionálních inovačních center a podnikatelských inkubátorů. Právě v nich rostou desítky firem s velkým inovačním potenciálem, často za přímé spolupráce univerzit. Inovační centrum či inkubátor dnes najdete na okraji prakticky každého krajského města a stále častěji i u měst menších, okresních. Hlavní úlohou inkubátorů je poskytnutí zázemí jakkoli finančně slabé firmě, která splní hlavní podmínku-musí se orientovat na inovace. Šanci tak mohou dostat i studenti místních univerzit, což kooperaci škol a soukromého sektoru posiluje.

Žádosti o pomoc při startu podnikání se inkubátorům „jen hrnou“. Uspěje jich však jen malá část s nejlepšími nápady. Díky tomu můžete najít v inkubátorech řadu společností s velmi zajímavým potenciálem. Třeba studentský projekt GINA, pocházející z Jihomoravského inovačního centra, pomáhal s navigací záchranářů po zemětřesení na Haiti. Jiným zajímavým projektem, který se inkubuje na okraji Brna, je firma Enjoy. Ta se specializuje na využití magnetického a světelného pole pro lékařské i kosmetické účely. Její unikátní přístroj, který umí léčit celulitidu nebo kožní vady, má bezpochyby potenciál v kosmetických salonech po celém světě.

Důkazů užitečnosti podnikatelských inkubátorů lze najít více, mezi „nejkřiklavější“ ale patří brněnská společnost Y-Soft. Ta vyrostla v tamním Jihomoravském inovačním centru ze studentského projektu až ke společnosti se stamilionovými tržbami a zákazníky po celém světě. Jejím hlavním trumfem byla inovace v oblasti firemního tisku. Y-Soft přišel s řešením nazvaným SafeQ, které umí ohlídat používání tiskáren a kopírek ve firmě, a tak zabránit plýtvání. Firma dnes SafeQ dodává do USA, Izraele, několika evropských zemí, a snaží se prorazit i v kolébce tisku, Japonsku. Díky tomu, že jejich produkt umí ušetřit peníze, byl úspěšný i v době celosvětové krize. „Tržby nám i v recesi poskočily o 38 procent. Velké firmy sice často zastavily investice, kompenzovali jsme si to ale u menších společností, které hledaly v krizi úspory,“ tvrdí šéf firmy Václav Muchna.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče