Dřevařský Baťa

11. června 2010, 20:00 - Čestmír Klos
11. června 2010, 20:00

Montované dřevěné domy mají mnoho předností, rychlost výstavby však nic nepřekoná

Máte-li pro vybraný rodinný dům kdekoli v Česku, ba i v Evropě, připravenou základovou desku a přivedené potřebné sítě, během prvního dne vyroste hrubá stavba. Během druhého je dům zastřešen. Dvanáctý den dostanete klíče a můžete se stěhovat. Takovým tempem se buduje dřevěný rodinný dům firmy RD Rýmařov. Kolaudace je dřív, než geodet zaměří staveniště. Možné to je, protože celý dům byl předem vyroben na rýmařovské výrobní lince a na daném místě se pouze montuje. U rozměrnějších rodinných domů montáž netrvá dvanáct, ale dvacet dní a prospekty pro jistotu uvádějí měsíc. Možná proto, aby firma stavebníka příjemně překvapila.

Polidštění typizované výroby

Nebude to první překvapení. Když se před 40 lety začaly z Rýmařova šířit první populární montované okály, byly na dálku rozpoznatelné technologickou příbuzností poplatnou západoněmecké licenci firmy OKAL. Dnes rýmařovský katalog nabízí 22 odlišných typových domů. Některé z nich navíc mají zrcadlově odlišné varianty. Dnešní zákazník si může volit z mnoha různých detailů. Možné jsou i nenáročné konstrukční změny, jako je umístění okna či posunutí některé příčky. Každá změna je zaznamenaná do dokumentace, a přestože jde o výrobu panelů na automatických linkách, od prvního přiříznutého nosníčku je zřejmé, že to je váš dům. A bude se od ostatních stejného typu lišit vámi zvolenými detaily. Kdo si představuje moderní dřevostavbu, jako je roubenka, mýlí se. Nezkušené oko ji nerozpozná od domů vybudovaných jinými technologiemi. Dřevostavba má omítky a různé obklady včetně kamenných, dřevěný dekor, jen pokud si to přejete. Užitnými vlastnostmi však mnohé stavby předčí. Dřevěná konstrukce je mnohem subtilnější než zděná, a proto mohou izolační materiály tvořit její výplň. Dobře izolované stěny jsou mnohem tenčí, než když se izolacemi pobíjí jakékoli zdivo. Každá stěna dřevostavby je jakýsi sendvič izolačních vrstev, které brání nejen úniku tepla, ale i dobře tlumí zvuky. Lehkost konstrukce umožňuje snížit spotřebu materiálu na založení stavby, a tím i náklady. Dřevo je navíc odolným materiálem, a proto výrobci nečiní žádné potíže přijmout na konstrukci 30letou záruku. Dřevo má i značnou nosnost. V nabídce RD Rýmařov jsou i čtyřpodlažní bytové domy. Bezpečné, spolehlivé a se stejně dlouhou konstrukční zárukou.

Překonaná krize

Dnes se v RD Rýmařov vyrábí 32 montovaných domů měsíčně. Průměrně každý pracovní den vyrážejí nákladní automobily nejméně s jedním vyrobeným domem na místo montáže. Už loni nebyl podnik ztrátový. Po zdanění si připsal čtrnáct milionů korun zisku. Není náhodou, že se to stalo po změně vlastníků, kteří dokázali výrobu znovu zefektivnit. Ještě v roce 2008 se potácel RD Rýmařov v 6,5milionové ztrátě. Tehdy se za celý rok vyrobilo 150 domů a hrozilo, že výrobní neúspěch s sebou strhne i dodavatelské dřevozpracující závody. To byl velký propad oproti posledním socialistickým letům, kdy z vrat továrny vyjíždělo pět domů a šest stavebních buněk denně. Tehdejší výrobní kapacitu však má i současná továrna. Ze tří až čtyř set domů ročně by výroba mohla stoupnout na tisíc. Protože RD Rýmařov navzdory majoritnímu postavení není jediným výrobcem montovaných domů a stavební buňky se už tolik nenosí, nepůjde to snadno. Nabídka zdejších rodinných domů je však stále atraktivnější. Dvoupodlažní dům Nova 101, určený především mladým rodinám, zaujal. Vzhledem, konstrukcí i přijatelnou cenou. Z 379 loni prodaných domů jich 202 patřila k tomuto typu. K velkému překvapení producentů si však 60 zájemců k tomuto domu přikoupilo takzvaný nízkoenergetický packet. Spočíval ve zvětšení tloušťky vnitřní izolace stěn o dalších šest centimetrů a v záměně oken s dvojskly na trojskla.

V pravý čas

Nízkoenergetický packet více než výmluvně signalizoval, že RD Rýmařov přichází s nabídkou prvního typizovaného montovaného pasivního domu v pravý čas. Zejména začíná-li pomoc programu Zelená úsporám a pasivní dům Nova 101 je díky dotaci oproti běžnému domu stejné kategorie dražší pouze o 55 tisíc korun. O částku, která se v běžném domě rychle protopí. Základní cena pasivní Novy 101 činí 2,2533 milionu korun. Protože bude mít na střeše solární články na ohřev teplé vody a na přitápění a bude vybavena kotlem na biomasu, získá nárok na 175 tisíc korun. K tomu za kombinaci opatření dvacet tisíc korun a za docílení pasivního standardu stavby dalších 250 tisíc. Celkem 445 tisíc korun dotací. Po velkých číslech jedno nezvykle malé. Celoroční vytápění přijde v pasivním domě na pouhých 3,5 tisíce korun. A za všechny tyto výhody zaplatí nový majitel pouze malým uskromněním. V podkrovním podlaží nemůže mít vikýře, které by mu způsobily tepelné ztráty a zpochybnily dotace. Montovaný dům RD Rýmařov však posloužil i sofistikovanému pasivnímu projektu ekologického podnikatele Otakara Jiránka. Je v něm všechno, čím se dá doma ušetřit energie. A navíc dvojí rozvod vody. Dobře přečištěnou vodou totiž lze znovu splachovat i zalévat. Nazmar nepřijde ani voda dešťová. Do montovaného domu lze tedy vložit i ambice na komfort založený na šetrnosti k životnímu prostředí.

2. článek: A la dřevařský Baťa Podnikatelé František Příkaský a Josef Hama poskytují obživu celé oblasti

František Příkaský a Josef Hama začali spolupracovat s RD Rýmařov v sedmdesátých letech, kdy zkratka RD postupně přestávala být vnímána jako Rudné doly, tehdy postupně zavírané. Neoficiálně začínala na sebe brát význam „rodinné domy“. Příkaský tu od roku 1981 prošel snad všemi profesemi – od dělnických až po vedoucího výroby. Do mistrování ho zaučil zkušenější Hama, který v RD působil od roku 1972. Společně odešli poté, co v roce 1991 za 23 miliony korun v malé privatizaci vydražili pilařský provoz ve Staré Vsi a založili společnost Katr.

Dluhy jsou nejtvrdší dráb

K úspěchu je hnaly dluhy. Z patnácti tisíc kubíků zpracované kulatiny za jednu směny brzy řezali za dvě směny 40 tisíc. Úvěr za čtyři roky zaplatili. A v roce 1994 začali skupovat akcie lesnické společnosti Silva Servis, která působila na lesní správě Janovice. V roce 2004 už společnost vlastnili. Proto lesnická prvovýroba zfúzovala s lesnickou druhovýrobou v jedné firmě. Po celou dobu Katr dodával do RD prvky dřevěných konstrukcí a postupně se stal výhradním dodavatelem. Pořez pily se znovu více než zdvojnásobil na 85 tisíc kubíků. V RD Rýmařov však výroba upadala. Především v důsledku rozkolu společníků. Rozhodli se proto firmu prodat a Katr nezaváhal. V květnu 2008 se tato společnost stala stoprocentním vlastníkem a Příkaský a Hama se do mateřského podniku vrátili jako majitelé a jednatelé. Když se však rozhodli jednoho z původních společníků vyzvat ke spolupráci, přenechali mu jeho 12,5procentní podíl. Na postavení Příkaského a Hamy se nic nezměnilo. Nadále jsou prostřednictvím Katru s 87,5 procentem majoritními vlastníky RD Rýmařov. „Splnil se mi sen mít podíl na celém cyklu – od sazeničky až po dům. Pečovat o les, jímat v něm oxid uhličitý a fixovat jej v dřevostavbách. Naším cílem je zvýšit produkci domů na bázi dřeva,“ říká Příkaský.

Horké oblasti

Rýmařovsko trpí vysokou nezaměstnaností. Oba společníci přitom zaměstnávají 430 lidí v RD Rýmařov a 235 ve společnosti Katr. Vedle toho dávají práci autodopravcům, jeřábníkům, majitelům lešení při montážích i lidem v dodavatelských závodech. „Veškeré finanční zdroje, výsledek hospodaření i odpisy, jsme investovali. Vybudovali jsme dopravně-manipulační park ve výrobě rodinných domů a koupili jsme linku na výrobu kovů. Přišlo to na deset milionů korun,“ popisuje Příkaský. Horkou oblastí je i vývoz dřevostaveb. Velkým odběratelem bývalo Německo, ale v roce 1997 se v něm poměry zkomplikovaly a exporty silně poklesly. Už nikdy se nepřiblížily původním objemům. „Nevzdáváme to. Chceme se vrátit i na Slovensko. Otvíráme kontakty do Polska. Máme nadále zájem o Řecko,“ sděluje Příkaský. A zdůrazňuje: „Nastolili jsme však především domácí trend. Jsme česká firma s českými vlastníky a chceme, aby největší část výroby přišla na český trh. Snažíme se přiblížit k zákazníkovi. Proto Nova 101, která je moderní a přitom cenově dostupná široké vrstvě obyvatel. A má i ekologičtější variantu. Sériová výroba by domy ještě zlevnila. Ačkoli značně myslíme na cenovou dostupnost pro co nejvíc lidí, neuzavíráme se ani před náročným zákazníkem,“ říká Příkaský.

Expanze na východ

Ukrajina se probouzí. Dosud se tam stavěly velké nezateplené domy, marketing však prozradil zájem o rýmařovské nízkoenergetické dřevostavby. Problémem je, že vývoz z mateřské firmy není možný. Na Ukrajině jsou levnější pracovní síly a materiál má nižší cenu, a proto by výrobky z Moravy nebyly prodejné. „Chceme na Ukrajině založit společný podnik s tamější dřevozpracující firmou a vyrábět domy na místě. Oni by dodávali dřevo a pracovní sílu, my bychom poskytli know-how a veškerý inženýring,“ popisuje Stříteský. Příměr k zakladateli Tomáši Baťovi ani tady nekulhá.

3. článek Rodí se dům Jak to chodí ve výrobě

Hned na začátku výrobního cyklu je chytrý stroj. Proměří si připravené trámky a latě na pracovním stole a porovná je s výkresy v paměti. A řeže. Zkombinuje potřebné délky, které má vyrobit tak, aby byl co nejmenší odpad. V palivo se promění pouhá dvě procenta rozřezávaných profilů. Člověk by to nedokázal. Tentýž stroj vyvrtá na správném místě správné otvory, vyfrézuje potřebné drážky, zařízne předepsané úhly. Dělník pak dle výkresu zkontroluje sebe, aby něco nezapomněl, a odváží díly stavebnice k sestavení.

Lehce pohozená stěna

Na obrovském stole vyskládají dělníci trámky, které budou tvořit kostru budoucí stěny a pospojují je kovovými vlnovci vystřelovanými z pracovní pistole. Pak na kostru položí sádrovláknitou desku. Té se ujme mohutný stroj s hlavou pohyblivou ve všech směrech. Ta desku přišpendlí ke konstrukci, vyfrézuje v ní otvory pro zásuvky, zarovná kraje, zařízne, co má být zaříznuté. Stůl se začne pomalu naklápět, proti němu druhý, úplně stejný. Překlopená stěna se pak stane cílem elektrikářů, kteří do ní protáhnou kabely, a instalatérů připravujících rozvody. Další dělníci stěnu do posledního místečka vyplní minerální vatou a překlopí deskou. Rituál mohutného stroje se opakuje a stěna jde na další operaci. Takto jednoduše vyhlíží práce u vnitřní stěny. U vnějších stěn vrstev podstatně přibude. Nejvíc u pasivního domu. Tam je za vnitřní 1,5centimetrovou deskou ještě přídavný šesticentimetrový rám vyplněný tepelnou izolací. Následuje fólie parozábrany a dvanácticentimetrový rám s minerální vatou, jako je u vnitřní stěny. Na sádrovláknité desce je ještě sedmnácticentimetrová termofasáda.

Salonní omítači

Dál už stěny stojí a dělníci do nich zasazují okna a dveřní rámy, uprostřed haly nanášejí omítky a tak dál. Výroba panelů se odehrává takzvanou suchou cestou. Na konci výrobního pásu se ukládají tak, aby na korbě auta byl navrchu kus, který přijde na řadu první. Jeden dům se vejde zhruba na čtyři auta. Dispečeři je musejí posílat v takových intervalech, aby montážníci neměli prostoje. Teprve na místě se mohou pospojovat kabely, které přecházejí ze stěny na stěnu. A sešroubovat stěny pevně k sobě. Kuchyně a koupelny přijíždějí poslední. Stejně jako v každém novém bytě.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče